Železniční odbory chtějí na tripartitě lobbovat za předdůchody

Praha – Železniční odbory chtějí po vládě žádat, aby nastavila zákonné mantinely, které by umožnily lidem pracujícím v náročných profesích dřívější odchod do penze. Zároveň po státu také požadují, aby udržel dotace do regionální dopravy ve výši, ke které se zavázala Fischerova vláda. Na splnění svých požadavků dávají vládě čas do konce října. Poté budou zvažovat stávku.

Odbory prosazují, aby lidé z náročných profesí mohli odcházet do penze už v 60 letech. Kterých profesí by se to mělo podle jejich představ týkat, zatím nezveřejnily. Konkrétní profese by si podle nich měly dojednávat jednotlivé odborové organizace se zaměstnavateli v rámci kolektivního vyjednávání. „Je velmi obtížné stanovit to zákonem. U každého zaměstnavatele se může ta profese lišit,“ vysvětlil postoj odborů předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.

Železniční odbory plánují, že by se tzv. předdůchody zaměstnancům na železnici vyplácely z důchodového připojištění. Pejša uvedl, že Správa železniční dopravní cesty a ČD Cargo už po dohodě s odbory tři roky přispívají zaměstnancům z některých náročných profesí na důchodové pojištění zvýšenou částku. Nyní by se podle něj měly upravit zákony tak, aby tito lidé mohli naspořené prostředky využít právě na financování dřívějšího odchodu do penze.

„My bychom chtěli, aby zde byla možnost čerpat tyto naspořené prostředky v období jednoho až pěti let jako rentu a poté teprve by člověk odešel do důchodu z průběžného systému,“ popsal představu odborů Pejša. Nyní je peníze z důchodového připojištění možné vyplatit buď jednorázově, nebo je lidé mohou čerpat jako doživotní rentu. Svůj návrh odboráři sociálním partnerům představí 13. října na zasedání tripartity.

Jaroslav Pejša

„Ústředí jasně rozhodlo, abychom nekompromisně hájili naše stanovisko, které je zároveň stanoviskem Asociace samostatných odborů.“

Pro regionální dopravu chtějí odbory od státu 2,6 miliardy

Druhým bodem, který budou odboráři na tripartitě prosazovat, je udržení stávající výše financování osobní železniční dopravy, na základě memoranda o regionální železniční dopravě, které má krajům ročně zaručovat 2,6 miliardy korun.

Situací v regionální železniční dopravě se bude zabývat i expertní komise, kterou ministerstvu dopravy nařídil sestavit předseda vlády Petr Nečas. V rámci této skupiny mají společně zasednout zástupci ministerstva, krajů, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a společně připraví dlouhodobou koncepci regionální osobní železniční dopravy. V té by se podle odborů mělo jednat i o financích pro tento typ dopravy. Případné změny v částce by se měly schválit jednomyslně.

Nahrávám video

Do doby, než komise dospěje k jednomyslnému závěru, by měl stát platit dopravu ve stejné výši, jako platí dosud, uvedl Pejša. V sázce jsou totiž objednaná vozidla ČD z peněz Regionálních operačních programů. Česko by se kvůli úspoře 450 milionů mohlo dostat do situace, kdy by nesplnilo podmínky monitorovací zprávy EU za rok 2012 a mohlo by několik miliard z evropských programů vracet, obává se Pejša.

Kompromis ve financování regionální dopravy se hledá obtížně

Ministerstvo financí původně chtělo snížit krajům příspěvek na regionální dopravu o 600 milionů korun, později se však ministr dopravy Pavel Dobeš a ministr financí Miroslav Kalousek dohodli na kompromisním návrhu. Ten spočívá v přidělení 300 milionů korun do rozpočtu kapitoly ministerstva dopravy, které ministerstvo rovným dílem rozdělí na dálkovou a regionální dopravu. Zbylých 450 milionů korun by do regionální železniční dopravy měly shodně doplatit kraje, České dráhy a Správa železniční dopravní cesty. Tento návrh ale odmítají kraje, které údajně potřebnou částku v rozpočtech nemají. Zvýšení peněz na dopravu se odbory neúspěšně snažily vyjednat už minulý týden na jednání tripartity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.