Železniční odbory chtějí na tripartitě lobbovat za předdůchody

Praha – Železniční odbory chtějí po vládě žádat, aby nastavila zákonné mantinely, které by umožnily lidem pracujícím v náročných profesích dřívější odchod do penze. Zároveň po státu také požadují, aby udržel dotace do regionální dopravy ve výši, ke které se zavázala Fischerova vláda. Na splnění svých požadavků dávají vládě čas do konce října. Poté budou zvažovat stávku.

Odbory prosazují, aby lidé z náročných profesí mohli odcházet do penze už v 60 letech. Kterých profesí by se to mělo podle jejich představ týkat, zatím nezveřejnily. Konkrétní profese by si podle nich měly dojednávat jednotlivé odborové organizace se zaměstnavateli v rámci kolektivního vyjednávání. „Je velmi obtížné stanovit to zákonem. U každého zaměstnavatele se může ta profese lišit,“ vysvětlil postoj odborů předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.

Železniční odbory plánují, že by se tzv. předdůchody zaměstnancům na železnici vyplácely z důchodového připojištění. Pejša uvedl, že Správa železniční dopravní cesty a ČD Cargo už po dohodě s odbory tři roky přispívají zaměstnancům z některých náročných profesí na důchodové pojištění zvýšenou částku. Nyní by se podle něj měly upravit zákony tak, aby tito lidé mohli naspořené prostředky využít právě na financování dřívějšího odchodu do penze.

„My bychom chtěli, aby zde byla možnost čerpat tyto naspořené prostředky v období jednoho až pěti let jako rentu a poté teprve by člověk odešel do důchodu z průběžného systému,“ popsal představu odborů Pejša. Nyní je peníze z důchodového připojištění možné vyplatit buď jednorázově, nebo je lidé mohou čerpat jako doživotní rentu. Svůj návrh odboráři sociálním partnerům představí 13. října na zasedání tripartity.

Jaroslav Pejša

„Ústředí jasně rozhodlo, abychom nekompromisně hájili naše stanovisko, které je zároveň stanoviskem Asociace samostatných odborů.“

Pro regionální dopravu chtějí odbory od státu 2,6 miliardy

Druhým bodem, který budou odboráři na tripartitě prosazovat, je udržení stávající výše financování osobní železniční dopravy, na základě memoranda o regionální železniční dopravě, které má krajům ročně zaručovat 2,6 miliardy korun.

Situací v regionální železniční dopravě se bude zabývat i expertní komise, kterou ministerstvu dopravy nařídil sestavit předseda vlády Petr Nečas. V rámci této skupiny mají společně zasednout zástupci ministerstva, krajů, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a společně připraví dlouhodobou koncepci regionální osobní železniční dopravy. V té by se podle odborů mělo jednat i o financích pro tento typ dopravy. Případné změny v částce by se měly schválit jednomyslně.

8 minut
Rozhovor s Jaroslavem Pejšou
Zdroj: ČT24

Do doby, než komise dospěje k jednomyslnému závěru, by měl stát platit dopravu ve stejné výši, jako platí dosud, uvedl Pejša. V sázce jsou totiž objednaná vozidla ČD z peněz Regionálních operačních programů. Česko by se kvůli úspoře 450 milionů mohlo dostat do situace, kdy by nesplnilo podmínky monitorovací zprávy EU za rok 2012 a mohlo by několik miliard z evropských programů vracet, obává se Pejša.

Kompromis ve financování regionální dopravy se hledá obtížně

Ministerstvo financí původně chtělo snížit krajům příspěvek na regionální dopravu o 600 milionů korun, později se však ministr dopravy Pavel Dobeš a ministr financí Miroslav Kalousek dohodli na kompromisním návrhu. Ten spočívá v přidělení 300 milionů korun do rozpočtu kapitoly ministerstva dopravy, které ministerstvo rovným dílem rozdělí na dálkovou a regionální dopravu. Zbylých 450 milionů korun by do regionální železniční dopravy měly shodně doplatit kraje, České dráhy a Správa železniční dopravní cesty. Tento návrh ale odmítají kraje, které údajně potřebnou částku v rozpočtech nemají. Zvýšení peněz na dopravu se odbory neúspěšně snažily vyjednat už minulý týden na jednání tripartity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...