Praha - Světová finanční a hospodářská krize už začíná doléhat i na české zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny hlásí za leden 20procentní propad výběru pojistného a odhadují, že by za letošní rok mohly vybrat až o 12 miliard korun méně než loni. Hejtman středočeského kraje a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví David Rath (ČSSD) proto varuje, že ministerstvo financí musí do resortu zdravotnictví poslat dodatečné finanční prostředky. Pokud tak neučiní, hrozí podle něj krach celého systému.
„Zdravotnictví jako systém není schopno se vyrovnat s tak velkým propadem. Ten propad v příjmech, který zdravotnictví může vstřebat, je někde kolem dvou, tří procent a i to činí problémy. Pokud ten propad bude činit nějakých 15, 20 procent, což je možné, tak se celý systém dostane do katastrofálních potíží,“ varoval Rath v dnešních Otázkách Václava Moravce.
Rath zároveň ujistil ministryni zdravotnictví Danielu Filipiovou (ODS), že jeho strana bude podporovat případnou žádost u ministra financí o navýšení prostředků do zdravotnictví. V případě, že ji Filipiová nevznese sama, chce tak učinit opozice. Na ministerstvo financí by v takovém případě tlačila, aby obnovilo automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, které byly běžné za vlády ČSSD.
Filipiová se krize nebojí
Ministryně zdravotnictví ale o žádosti o navýšení financí pro její resort zatím neuvažuje. „Nejdříve bychom měli zvážit možnosti, které máme v rámci těch peněz, které jsou. A právě v reformních zákonech je skryta možnost, jak získat peníze, respektive jak s nimi efektivněji hospodařit,“ reagovala na Rathovu výzvu. Potenciální řešení finančních obtíží vidí například ve vymezení nadstandardní péče, za niž by si pacienti připláceli.
Zároveň ministryně připouští, že samy reformní zákony zřejmě nedokáží plně nahradit onen 12miliardový výpadek v příjmech zdravotních pojišťoven. V záloze má ale i další řešení. „Tady asi bude muset být i opatření toho stylu, že pojišťovny budou muset omezit investiční výdaje,“ prozradila.
Švejnar: Návrhy Filipiové možná stačit nebudou
Skeptičtí k návrhům Daniely Filipiové jsou někteří ekonomové. Například ekonom michigenské university Jan Švejnar upozorňuje, že v případě hlubší krize její plány na zajištění dalších peněz pro zdravotnictví stačit nebudou, a vláda se tak navyšování plateb za státní pojištěnce nakonec nevyhne. „Myslím si, že to možná bude nevyhnutelné, bude záležet na tom, jak hluboká ta krize opravdu bude,“ potrhl Švejnar, který tvrdí, že je dobré mít v záloze více variant řešení.
Plán na překonání krize už má i VZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je největší institucí svého druhu v Česku, sice tvrdí, že má zatím i přes výpadek v příjmech peněz dostatek, a pacienti tak řádění světové krize nijak nepocítí, přesto má již přesnou představu o tom, jak se do budoucna vyhnout problémům vyvolaným ekonomickými turbulencemi. „Zdravotní pojištění, které bychom my chtěli mít, by počítalo skutečnou výši pojistného z nákladů, o kterých pojišťovna ví, z pojistných rizik, které platí pro populaci, ne pro jednotlivce,“ popsal ředitel VZP Pavel Horák.
Systém, který pojišťovna navrhuje, by se podle Horáka reguloval sám zcela automaticky a diskuse o případných zásazích státu v době zpomalení ekomického růstu by tak byly zcela bezpředmětné.
