Záruční program Covid plus pro velké exportéry potrvá do konce června

Vláda v pondělí prodloužila do 30. června příštího roku záruční program Covid plus určený pro velké exportně zaměřené firmy, které byly zasaženy pandemií. Dosud se s jeho fungováním počítalo do konce letošního roku. Zároveň kabinet upravil jeho současné podmínky, například o rok prodloužil dobu splatnosti nebo zvýšil krytí nesplacené jistiny až do 90 procent, proti dosavadním 80 procentům. Informoval o tom ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Program Covid plus je zaměřen na firmy s více než 250 zaměstnanci a minimálně pětinovým podílem vývozu na loňských tržbách, včetně výrobních dodávek pro jiného exportéra. Za záruky v něm ručí stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Záruka je platná maximálně tři roky pro úvěry na provozní kapitál a nejvýše pět let pro investiční úvěry. Ministerstvo průmyslu chce nově umožnit poskytování záruky i na úvěry s lhůtou splatnosti šest let.

Prostřednictvím komerčních bank mohou podniky žádat o půjčky od pěti milionů do dvou miliard korun. Maximální výše úvěru odpovídá 25 procentům ročního obratu společnosti. EGAP garantuje 80 procent jistiny. V případě interního ratingu „B-“ je to 70 procent. Ministerstvo v obou případech navrhuje zvýšení o deset procent.

Kdo nemá nárok na podporu

Při posuzování způsobilosti žadatele o přiznání podpory nebude podle navrhovaných změn nutné, aby u něj byl nedostatek likvidity „náhlý“. Závazky nejvýše deset procent bude moci mít po splatnosti až 30 dnů, nyní je stanovena lhůta 21 dnů.

Na úvěr z programu COVID plus nemají nárok firmy, které měly existenční problémy před vyhlášením prvního nouzového stavu 12. března.

Podle posledních zveřejněných dat České národní banky bylo u programu k 15. říjnu schváleno 48 žádostí za zhruba 7,1 miliardy korun. Podniky ke stejnému datu získaly 5,4 miliardy korun. Banky zatím u programu přijaly 84 žádostí za 13,4 miliardy korun.

Delší trvání programu umožňuje prodloužení takzvaného dočasného rámce stanového Evropskou komisí. Jedná se o uvolnění pravidel státní pomoci. Členským státům umožnil okamžitě podpořit ekonomiku. Komise ho s ohledem na vývoj pandemie v říjnu prodloužila do konce června. Díky této změně česká vláda už posunula fungování programu Covid III pro živnostníky a firmy s až 500 zaměstnanci. Za půjčky zde ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...