Základní poštovní služby by kromě České pošty mohli zajišťovat i další provozovatelé

Základní poštovní služby by podle výběrového řízení, které připravuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), mohla od roku 2023 zajišťovat nejen Česká pošta, ale i další držitelé poštovní licence, kterých je teď 37. Na veřejném slyšení Senátu o poštovních službách to uvedla předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková.

Mezi základní poštovní služby patří doručování listovních zásilek včetně cenných a doporučených, jejichž objem v důsledku elektronizace a digitalizace každoročně klesá, stejně jako doručování balíků a peněz formou poštovních poukázek. Výběrovému řízení bude předcházet průzkum, jaký je o základní služby zájem a jaká je jejich dostupnost a kvalita, uvedla Továrková. Tendr by podle ní chtěl ČTÚ dokončit v první polovině roku 2022.

Továrková uvedla, že by do univerzální služby už do budoucna nemuselo patřit doručování balíků, které je ziskové. Základní služba by naopak měla nadále obsahovat služby, které jsou pro fungování státu nezbytné. Továrková nevyloučila, že by se do tendru mohlo přihlásit i sdružení regionálních poskytovatelů poštovních služeb. Zájemci by mohli podávat nabídky na zajištění služeb v regionech s tím, že by bylo pokryto celé území státu, dodala.

Česká pošta je kritizována kvůli rušení poboček na venkově, prodlevám v doručování zásilek a v poslední době i kvůli omezování provozní doby, na což poukázal mimo jiné místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Generální ředitel České pošty Roman Knap se hájil tím, že pošta musí v konkurenčním prostředí zajistit služby dané zákonem, které jsou ztrátové. Stát podle Knapa poště dluží za poslední roky přes čtyři miliardy korun. Důvodem je podle náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka to, že Evropská komise zatím nerozhodla o tom, zda pošta může dostávat půldruhé miliardy korun ročně jako dotaci na zajištění služeb.

Loni Česká pošta hospodařila přes úspory včetně omezení počtu zaměstnanců s rekordní ztrátou 376 milionů korun. Zlepšit by to mělo chystané rozdělení podniku na tři divize, které by zajišťovaly základní služby, finanční služby a doručování balíků.

Změnu provozní doby u 1500 z 3200 poboček, které budou mít dva dny v týdnu otevřeno od 10:00 do 18:00 a tři dny od 08:00 do 16:00, zdůvodnil Knap snahou zavést jednosměnné provozy. Zároveň tím chce vyhovět jak těm, kteří mají čas na poštu dojít dopoledne, tak těm, kteří mohou spíše navečer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 2 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 11 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 18 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.