Základní poštovní služby by kromě České pošty mohli zajišťovat i další provozovatelé

Základní poštovní služby by podle výběrového řízení, které připravuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), mohla od roku 2023 zajišťovat nejen Česká pošta, ale i další držitelé poštovní licence, kterých je teď 37. Na veřejném slyšení Senátu o poštovních službách to uvedla předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková.

Mezi základní poštovní služby patří doručování listovních zásilek včetně cenných a doporučených, jejichž objem v důsledku elektronizace a digitalizace každoročně klesá, stejně jako doručování balíků a peněz formou poštovních poukázek. Výběrovému řízení bude předcházet průzkum, jaký je o základní služby zájem a jaká je jejich dostupnost a kvalita, uvedla Továrková. Tendr by podle ní chtěl ČTÚ dokončit v první polovině roku 2022.

Továrková uvedla, že by do univerzální služby už do budoucna nemuselo patřit doručování balíků, které je ziskové. Základní služba by naopak měla nadále obsahovat služby, které jsou pro fungování státu nezbytné. Továrková nevyloučila, že by se do tendru mohlo přihlásit i sdružení regionálních poskytovatelů poštovních služeb. Zájemci by mohli podávat nabídky na zajištění služeb v regionech s tím, že by bylo pokryto celé území státu, dodala.

Česká pošta je kritizována kvůli rušení poboček na venkově, prodlevám v doručování zásilek a v poslední době i kvůli omezování provozní doby, na což poukázal mimo jiné místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Generální ředitel České pošty Roman Knap se hájil tím, že pošta musí v konkurenčním prostředí zajistit služby dané zákonem, které jsou ztrátové. Stát podle Knapa poště dluží za poslední roky přes čtyři miliardy korun. Důvodem je podle náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka to, že Evropská komise zatím nerozhodla o tom, zda pošta může dostávat půldruhé miliardy korun ročně jako dotaci na zajištění služeb.

Loni Česká pošta hospodařila přes úspory včetně omezení počtu zaměstnanců s rekordní ztrátou 376 milionů korun. Zlepšit by to mělo chystané rozdělení podniku na tři divize, které by zajišťovaly základní služby, finanční služby a doručování balíků.

Změnu provozní doby u 1500 z 3200 poboček, které budou mít dva dny v týdnu otevřeno od 10:00 do 18:00 a tři dny od 08:00 do 16:00, zdůvodnil Knap snahou zavést jednosměnné provozy. Zároveň tím chce vyhovět jak těm, kteří mají čas na poštu dojít dopoledne, tak těm, kteří mohou spíše navečer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026
Načítání...