Základní poštovní služby by kromě České pošty mohli zajišťovat i další provozovatelé

Základní poštovní služby by podle výběrového řízení, které připravuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), mohla od roku 2023 zajišťovat nejen Česká pošta, ale i další držitelé poštovní licence, kterých je teď 37. Na veřejném slyšení Senátu o poštovních službách to uvedla předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková.

Mezi základní poštovní služby patří doručování listovních zásilek včetně cenných a doporučených, jejichž objem v důsledku elektronizace a digitalizace každoročně klesá, stejně jako doručování balíků a peněz formou poštovních poukázek. Výběrovému řízení bude předcházet průzkum, jaký je o základní služby zájem a jaká je jejich dostupnost a kvalita, uvedla Továrková. Tendr by podle ní chtěl ČTÚ dokončit v první polovině roku 2022.

Továrková uvedla, že by do univerzální služby už do budoucna nemuselo patřit doručování balíků, které je ziskové. Základní služba by naopak měla nadále obsahovat služby, které jsou pro fungování státu nezbytné. Továrková nevyloučila, že by se do tendru mohlo přihlásit i sdružení regionálních poskytovatelů poštovních služeb. Zájemci by mohli podávat nabídky na zajištění služeb v regionech s tím, že by bylo pokryto celé území státu, dodala.

Česká pošta je kritizována kvůli rušení poboček na venkově, prodlevám v doručování zásilek a v poslední době i kvůli omezování provozní doby, na což poukázal mimo jiné místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Generální ředitel České pošty Roman Knap se hájil tím, že pošta musí v konkurenčním prostředí zajistit služby dané zákonem, které jsou ztrátové. Stát podle Knapa poště dluží za poslední roky přes čtyři miliardy korun. Důvodem je podle náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka to, že Evropská komise zatím nerozhodla o tom, zda pošta může dostávat půldruhé miliardy korun ročně jako dotaci na zajištění služeb.

Loni Česká pošta hospodařila přes úspory včetně omezení počtu zaměstnanců s rekordní ztrátou 376 milionů korun. Zlepšit by to mělo chystané rozdělení podniku na tři divize, které by zajišťovaly základní služby, finanční služby a doručování balíků.

Změnu provozní doby u 1500 z 3200 poboček, které budou mít dva dny v týdnu otevřeno od 10:00 do 18:00 a tři dny od 08:00 do 16:00, zdůvodnil Knap snahou zavést jednosměnné provozy. Zároveň tím chce vyhovět jak těm, kteří mají čas na poštu dojít dopoledne, tak těm, kteří mohou spíše navečer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...