Před dvěma týdny převzala japonská skupina Asahi největšího výrobce piva v Česku, společnost Plzeňský Prazdroj. Dřívějším majitelem byla jihoafrická skupina SABMiller. Starší obchodní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka se však domnívá, že stále lze mluvit o českém pivu. A změnu neočekává ani v budoucnu. Zároveň v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že zákaz kouření přiláká do restaurací další hosty.
„Určitě můžeme mluvit o českém pivu, protože používáme české suroviny, používáme už 175 let stejný postup, jsou tam sládkové, kteří jsou Češi. A ty suroviny mají genetický základ v těch, které se tady používají už roky a roky,“ řekl Berka.
Jako další důkaz doplnil, že Český svaz pivovarů a sladoven si spolu s některými pivovary nechal registrovat ochrannou známku České pivo, kde je definováno, jak má české pivo vypadat.
Sládek rovněž zmínil, že Prazdroj vyváží do více než 50 zemí světa a snahou je vyvážet i českou pivní kulturu. „Jsou země, kde je zvyklost čepovat pivo bez pěny, je tam jiná teplota při servírování. Je snaha tam posílat i výčepní, kteří dokážou pivo naservírovat a ošetřit tak, jak to chceme tady v Čechách.“ Tento vývoz pak přináší zpět věhlas České republice i českému pivovarnictví.
Do zahraničí míří také čeští sládci.
Jedním z českých pivních ostrůvků v zahraničí je rovněž restaurace a mikropivovar Krajánek v Šanghaji. „Sami vaříme tři druhy piva, pšeničné, ležák a černé. A pak ještě dovážíme lahvové pivo z ČR,“ řekl její manažer Liou Č´. Restaurace cílí na střední a vyšší vrstvu. Obecně by tomuto projektu mohlo nahrávat i to, že bohatí Číňané se stále více zajímají o kvalitu nápojů, aby udělali dojem, a v restauracích upevňují své pracovní vztahy.
Jinak v Číně zatím české pivo moc neznají, oblibu si tu získalo německé pivo a nově pak britské.
Tuzemským pivovarům se v posledních letech daří. Platí to i pro minipivovary, kterých každoročně přibude kolem padesáti. Nyní jich je přibližně 350.
Čtyři vypitá piva z deseti pocházejí z Prazdroje. Celková spotřeba v Česku v poslední době stagnuje, ale daří se zvyšovat export. V pivovarnictví pracuje na pět tisíc lidí, průměrná mzda je 32 tisíc korun.
V pořadu se diskutovalo rovněž o chystaném zákazu kouření v hospodách. Provozní Večerní kavárny Souterrain Tomáš Tkáč se toho nebojí. Spíše to považuje za příležitost k tomu, aby přišli další lidé. Také sládek Berka v pořadu řekl na základě příkladů ze světa, že „to naopak přiláká další hosty“. Určité komplikace by mohly nastat v hospůdkách „ v malých vesničkách,“ kde je kouření zakořeněno. Na druhé straně pak společné kouření před hospůdkou může podle něj „nastavit lepší komunikaci“ mezi různými věkovými skupinami.
Berka na dotaz diváka v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že nelze očekávat pokles cen piva. Za nejhorší chybu hospodských a výčepních pak považuje to, že čepují pivo do špatně umytých sklenic.
Domnívá se rovněž, že pokud by se musela dát na pivní lahve podobná varování (ve smyslu, že alkohol je nebezpečný), jako je tomu u krabiček s cigaretami, tak by to nemělo žádný dopad na prodej.
Český konzument pak podle sládka začíná dávat přednost kvalitě, roste tak spotřeba ležáků na úkor výčepních piv. Trendem pak je, že se stále více piva vypije doma, mimo hospody a restaurace. Tomu se Prazdroj brání například pořádáním speciálních krátkodobých akcí v restauracích, jimiž chce zákazníky přilákat zpět.
V pořadu také zaznělo, že třetina českých mužů je hrdá na české světové prvenství v pití piva (v přepočtu na osobu), zatímco čtvrtina žen se spíše stydí. „Není za co se stydět, je to úctyhodné číslo. Navíc je důležité, aby konzumace byla zodpovědná. Aby to nebylo vypít 15 nebo 20 piv, ale zodpovědná konzumace, která může prospět i zdraví člověka,“ řekl Berka.
