Žádná nedbalost, ale úmyslný postup? Šéf Facebooku čelí žalobě, že dohlížel na agresivní využití dat

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg čelí obvinění, že sám těžil ze situace, která umožnila společnostem získávat širokou škálu dat o uživatelích, jako tomu bylo v případě poradenské společnosti Cambridge Analytica. Uvádí se to v dokumentech žaloby proti Facebooku podané u soudu v Kalifornii, do nichž nahlédli reportéři deníku The Guardian. Podle dokumentů tak skandál nebyl výsledkem pouhé nedbalosti na straně Facebooku, jak to dosud firma prezentovala.

Zuckerberg podle dokumentů údajně před lety dohlížel na tvorbu firemní politiky, která z osobních údajů učinila zbraň konkurenčního boje a donucovací prostředek ke zvýšení příjmů z reklamy.

„Důkazy odhalené žalující stranou dokládají, že skandál kolem Cambridge Analytica nebyl výsledkem pouhé nedbalosti na straně Facebooku, ale přímým důsledkem zákeřné a podvodné praxe, kterou Zuckerberg v roce 2012 navrhl, aby zamaskoval svoji neschopnost předvídat přechod světa na chytré telefony,“ uvádí dokumenty předložené soudu v kalifornském San Mateo.

S Facebookem se soudí někdejší startup Six4Three, který v roce 2013 spustil na sociální síti kontroverzní aplikaci Pikinis umožňující uživatelům vyhledávat fotky svých přátel v plavkách. Žalobu kvůli selhání zmíněné aplikace podali vývojáři už v roce 2015, krátce poté, co Facebook omezil provozovatelům přidružených služeb přístup k informacím o přátelích uživatelů.

S novými obviněními ale přišel Six4Three až minulý týden. Vycházejí z tisíců e-mailů a zpráv posílaných v rámci vedení Facebooku včetně Zuckerberga, který údajně na celé schéma agresivní datové politiky dohlížel. Zmíněná komunikace je momentálně zapečetěná, píše The Guardian, a Facebook má do úterka čas na to, aby formálně požádal o pokračující utajování dokumentů. Pokud tak neučiní, budou zveřejněny.

Podle žaloby posloužilo Facebooku lákadlo v podobě dlouhodobého přísunu dat o uživatelích jako nástroj pro posílení nákupu reklam na mobilní verzi jeho sociální sítě.

  • Zuckerberg údajně nutil klienty k zadávání drahých reklam na mobilní platformě pod hrozbou ztráty přístupu k datům. 
  • Mělo jít o reakci na masový přechod uživatelů z počítačů na smartphony, který prý výrazně zredukoval příjmy Facebooku z reklamy.

Společnost také podle právních dokumentů využívala možnost přerušit přístup k datům k tomu, aby vyřadila z provozu konkurenční služby nebo aby majitele perspektivních aplikací dotlačila k jejich prodeji pod tržní hodnotou.

V dokumentech předložených soudu v lednu pak Six4Three obviňuje Facebook, že provozovatel sociální sítě skrze své mobilní aplikace ve velkém sledoval uživatele a osoby, s nimiž byli v kontaktu, a to včetně těch, které neměly na facebookovém portálu účet.

Společnost údajně na zařízeních s operačním systémem Android dokázala sledovat obsah a další parametry textových zpráv. Na telefonech iPhone podle Six4Three získala přístup k většině fotografií, nevyjímaje ty, které nebyly přidány na Facebook.

Facebook
Zdroj: ČT24

Facebook na nová obvinění reagoval vyjádřením, že tvrzení nemají žádnou právní podstatu a společnost se bude nadále ostře bránit. Celý případ se snaží firma Marka Zuckerberga smést ze stolu protestem v rámci specifického kalifornského zákona zamýšleného za účelem ochrany svobody slova, napsal The Guardian.

Facebook se ve svém podnětu odvolává na právo přestat vydávat jisté informace třetím stranám, tedy vývojářům aplikací. Podle reportérky The Guardian Carole Cadwalladrové je ale tato argumentace problematická vzhledem k dlouhodobému postoji společnosti, že Facebook není vydavatelem, nýbrž jen „neutrální platformou“.

Soudní proces má v Kalifornii začít v dubnu 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...