Praha - Obce, které budou chtít evropské dotace na výstavbu čistíren odpadních vod, budou muset upravit provozní smlouvy s vodárenskými firmami o regulaci vodného a stočného. Jde o smlouvy uzavřené do roku 2022. Pokud tak neučiní, na evropské peníze nedosáhnou. Měnit budou muset ale také ceny vody, pro které ministerstvo životního prostředí stanoví stropy.
Ministr životního prostředí Martin Bursík tvrdí, že podmínky domluvené s Bruselem míří k úpravě českých smluv na evropský standard. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) ale varuje, že stávající dohoda s EU může zdražit vodné a stočné pro více než tři miliony lidí.
Dojednané podmínky pro čerpání z Operačního programu Životní prostředí neplní tři desítky velkých českých měst. Dotace na čistírny tak jsou ohroženy v oblastech, kde žije čtvrtina obyvatel Česka. Podle Bursíka městům se smlouvami uzavřenými na příliš dlouhé období stát nedoplatí peníze, které z unie nedostanou. Například Praha podle něj uzavřela nevyhovující smlouvu den před vstupem do EU, tedy v době, kdy již byla informována o náležitostech a požadavcích.
Hlavní město by chtělo získat z EU na přestavbu ústřední čistírny zhruba šest miliard korun, ovšem z Fondu soudržnosti. Provozovatelem infrastruktury jsou Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které ji mají v podnájmu. Podle původních ujednání měl trvat tento vztah do roku 2013. Loni městská rada smlouvy prodloužila o 15 let do roku 2028. Podle náměstka primátora metropole Pavla Klega (ODS) ji právníci připravili v souladu s požadavky unie. Pokud by se unijní podmínky opět změnily, je to nová otázka pro právníky.
SOVAK, které sdružuje mimo jiné vodárenské firmy, tvrdí, že výsledky jednání s Evropskou unií nelze považovat za úspěch. Čeští vyjednavači v čele s ministerstvem životního prostředí (MŽP) prý nerespektovali většinu připomínek, které sdružení připravilo společně s Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR. „Nebudou-li sjednány přijatelné dotační podmínky pro projekty, kde provozní smlouva přesahuje rok 2020, respektive 2022, dojde k radikálnímu zdražení vodného a stočného u více než tří milionů obyvatel ČR,“ uvedl SOVAK.
Původně mohla města dostat z Evropské unie až 85 procent finančních prostředků, například na výstavbu čističky. Nyní to bude v řadě případů méně. Na původně stanovených 85 procent objemu použitých finančních prostředků by měla dosáhnout jen města a obce, které mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015. Obce se smlouvou, která končí mezi lety 2015 a 2020, budou moci čerpat 60 procent nákladů, města a vesnice se smlouvou do roku 2022 si mohou říci o dotace na pokrytí třetiny nákladů.
Také u stávajících smluv, se kterými je Brusel smířen, bude nutné změnit některé parametry. Vedle zavedení cenových stropů na dobu pěti let jsou to výkonové parametry pro lepší služby.
Podle zástupců MŽP je nynější regulace cen vody dosti vágní a vodárenské firmy mají v některých případech nepřiměřené zisky. „Ta nejvyšší cifra byla 34 procent zisku před zdaněním, což je enormní a byl to jeden z argumentů pro vládu, když nám dala mandát pro vyjednávání,“ přiblížil situaci v rozhovoru pro ČT24 Bursík. Cenové stropy, pro něž bude připraven zvláštní vzorec, mají provozovatele přinutit, aby vydělávali hlavně vyšší efektivitou a úsporami nákladů.
Nově uzavírané provozní smlouvy v obcích, které budou chtít evropské peníze na vodohospodářský majetek, budou moci podle dohody s EU trvat maximálně deset let. Delší lhůtu musí vyvážit investice provozovatelů do infrastruktury. Provozovatelé navíc mají soutěžit nabízenými cenami vody.
Česko musí splnit požadavky EU na čištění odpadních vod do roku 2010. Nutné investice představují řádově desítky miliard korun, přičemž stát počítá se značným podílem evropských peněz.
Podle zástupců MŽP se ale již od roku 2004 Evropské komisi nelíbily smlouvy, které v tuzemsku uzavírají obce na provoz vodárenského majetku se soukromými firmami. Brusel je považuje za nevyvážené ve prospěch provozovatelů a příliš obsáhlé. Spor v této věci blokoval vyjednávání Operačního programu Životní prostředí, v rámci kterého má Česko získat do roku 2013 asi 150 miliard korun. Dohoda s Evropskou komisí o odstupňované podpoře obcím podle délky smluv a o úpravě těchto smluv podle Bursíka jednání odblokovala. Původně prý byly požadavky Bruselu mnohem razantnější.
Například Asociace krajů ČR ale tvrdí, že Evropská komise vnímá Bursíkem prezentovanou dohodu jen jako rámcovou. Například velké projekty nad 25 milionů eur se prý mají posuzovat individuálně.
