Brusel - Země eurozóny, která bude chtít pomoc od Evropského fondu finanční stability, bude muset prokázat, že její dluh je dlouhodobě zvládnutelný. Vyplývá to z návrhu pravidel fungování fondu, do nichž nahlédla agentura Reuters. Kurz eura na zprávu zareagoval silným růstem, a měna tak smazala všechny ranní ztráty.
Dokument předpokládá, že záchranný fond eurozóny bude moci k nákupu dluhopisů na sekundárním trhu použít veškerou úvěrovou kapacitu, kterou v té chvíli bude mít volnou. Země, která bude chtít pomoci fondu využít, ale nejprve bude muset podat žádost. Schválit ji bude muset Evropská centrální banka a ministři financí zemí eurozóny. Vyrozumění k žádosti Evropské centrální banky připraví během jednoho až dvou dnů.
Pomoc se bude poskytovat jen těm zemím, jež respektují závazek snižovat deficit, jak požadují rozpočtová pravidla EU a Pakt stability a růstu. Dále bude muset mít žadatel historii rozumných tržních nákladů na obsluhu dluhu, žádné problémy s insolvencí bank a také bude muset respektovat příslib snižování makroekonomické nerovnováhy.
David Thebault, manažer Global Equities
„Jde to správným směrem. Nyní potřebujeme plán na podporu bank a seriózní odpis řeckých dluhů. (Představitelé unie) by je měli být schopni dodat ještě tento týden.“
Záchranný fond bude moci nakoupené státní dluhopisy prodat zpět na trhu, jakmile se situace zklidní a budou příznivější ceny. V úvahu ale bude brát riziko, že takový krok by mohl zhoršit vyhlídky dané země, když bude chtít vydat dluhopisy na primárním trhu. Fond bude také moci dluhopisy držet až do splatnosti, nicméně takový krok by omezil jeho úvěrovou kapacitu. Fond ale bude mít také možnost dluhopisy prodat zpět emitentovi, když bude potřebovat snížit svou dluhovou zátěž.
Eurozóna stupňuje tlak na dodržování rozpočtových pravidel
Rozpočtová pravidla pro země eurozóny budou také tématem nedělního summitu, na kterém se v Bruselu sejdou lídři eurozóny. Podle jednoho z návrhů, o kterém se má na summitu diskutovat, budou muset členové eurozóny do konce příštího roku zakomponovat rozpočtová pravidla EU do své národní legislativy.
Pravidla EU omezují rozpočtové schodky na tři procenta hrubého domácího produktu a veřejné zadlužení na 60 procent HDP. Pravidla stanoví, že členské země by měly usilovat o vyrovnaný či přebytkový rozpočet, a pokud tak nebudou činit, pravidla pamatují i na sankce.
Vysoké dluhy a deficity dostaly do problémů již několik zemí eurozóny a rozpoutaly dluhovou krizi měnové unie. Jako první museli zahraniční partneři zachraňovat Řecko, pomoc, kterou mu poskytli, ale nestačí. Stále častěji se hovoří o tom, že se Řecko nevyhne státnímu bankrotu a bude muset škrtnout až polovinu dluhů. Kromě něj si o pomoc eurozóně a Mezinárodnímu měnovému fondu řeklo ještě Irsko a Portugalsko.
