Madrid/Praha – Oznámení ministrů eurozóny, že španělským bankám půjčí 100 miliard eur, přineslo uklidnění na světové finanční trhy. Rostou akcie v Asii i Evropě a posiluje euro. Zároveň se ale zvyšují výnosy italských a španělských dluhopisů a zvýšením zareagovaly i komoditní trhy - především ceny ropy. Mezitím se do Španělska už chystají zástupci takzvané trojky, tedy Evropské komise, ECB a MMF, aby dohlédli na žádost Madridu o pomoc bankovnímu sektoru. Do dění se vložila i agentura Moody's, která varovala, že v případě podání žádosti o finanční pomoc možná sníží Španělsku rating.
Rozhodnutí ohledně žádosti o kapitálovou pomoc pro španělský bankovní sektor načasovala tamní vláda na víkend, kdy jsou burzy zavřené. Když oznamovala svůj krok veřejnosti, opatrně volila slova – často se opakoval výraz „důvěra trhů“, naopak používání termínu „záchranný balíček“ je tabu. Oznámení finanční pomoci španělským bankám bylo i zkouškou verbálních dovedností premiéra Mariana Rajoye.
„Kdybychom v posledních pěti měsících neudělali to, co jsme udělali, žádali bychom teď o záchranný úvěr pro celé Španělsko. Ale jelikož jsme pět měsíců plnili svůj domácí úkol, vyjednali jsme otevření peněžních kohoutků pro náš finanční systém,“ řekl.
Španělský novinář Miguel-Anxo Murado nicméně uvedl v rozhovoru pro BBC, že mnozí Španělé byli překvapeni tím, že vláda vůbec o nějakou pomoc požádala. „Vláda byla velmi úspěšná, když popírala potřebu tohoto bailoutu,“ dodal. V neděli navíc proběhly v zemi demonstrace, které vyjadřovaly nesouhlas s ostře sledovaným rozhodnutím vlády.
Podrobnou zprávu MMF o finanční stabilitě Španělska naleznete ZDE
Španělská vláda: Pomoc potřebují pouze banky, nikoliv celá země
Kabinet premiéra Rajoye zdůrazňuje, že jsou to banky, kdo potřebuje záchranu, nikoliv země jako taková. Španělské ministerstvo financí ujistilo, že peníze na provoz státu bude nadále získávat na kapitálových trzích. Žádost o zahraniční finanční pomoc tudíž nic nemění na plánovaných aukcích státních dluhopisů, které má Španělsko naplánované dlouho dopředu. Vláda chce plnit i dohodnutý program fiskální konsolidace a strukturální reformy.
Petr Robejšek, politolog a analytik, v rozhovoru pro Studio 6:
„Španělské vlády si nechtějí přiznat, že připustily, aby bylo zastavěno středomořské pobřeží; tři roky po prasknutí bubliny zjistily, že jejich banky nemají peníze. Nechtějí si prostě přiznat, že nedokážou ukočírovat svůj finanční sektor. (…) Podle dosavadních zkušeností musíme vycházet spíše z toho, že ani bankéři ani politici v souvislosti s eurokrizí nikdy neříkají pravdu a vždycky zatajují problémy do poslední chvíle. Takže se nebudu divit, když těch sto miliard stačit nebude.“
Eurozóna chtěla vyjednat pomoc ještě před volbami v Řecku
Španělské banky, tvrdě zasažené krachem realitního trhu a zavalené nedobytnými pohledávkami, by mohly doplatit na paniku, která hrozí po opakovaných řeckých volbách. Proto eurozóna s dohodou spěchala.
„Je důležité zajistit, aby španělské firmy a domácnosti získaly přístup k úvěrům. Tím se zadrží propad hospodářství, který by jinak hrozil,“ uvedl evropský komisař pro ekonomické a měnové záležitosti Olli Rehn. Zmiňovaný pokles ekonomiky bude podle odhadů u čtvrté největší ekonomiky eurozóny letos činit 1,7 %. A kromě problémových bank čeká Španělsko i boj s vysokým zadlužením jeho regionů.
Na žádost o pomoc dohlédne MMF, ECB a EK
Do Španělska přijedou zástupci mezinárodních věřitelů: Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby tam dohlédli na žádost Madridu o finanční pomoc pro tamní banky. V rozhlasové stanici Cadena Ser to řekl komisař EU pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
Věřitelé budou postupovat zhruba stejně, jako postupovali v minulosti, když o zahraniční finanční pomoc žádaly první tři členské země eurozóny, tedy Řecko, Irsko a Portugalsko. V případě Španělska ale peníze půjdou jen od evropských zemí, MMF bude mít monitorovací úlohu a žádné peníze Španělům půjčovat nebude. Zdroje nejspíš získají španělské finanční domy z některého ze záchranných fondů EU. Částka ještě není známa - ministři financí eurozóny se prozatím dohodli na stropu ve výši 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun). Madrid chce počkat na výsledky nezávislého auditu, které mají být hotovy do 21. června, pak následuje podpis memoranda o finanční pomoci pro jeho bankovní sektor.
Almunia také řekl, že MMF se pro účely mise připojí k takzvané euroskupině, tedy k ministrům financí eurozóny, a k zástupcům ECB. MMF také dnes vydá zprávu o španělském bankovním systému. Banky, které požadují externí financování, podle Almunii musejí předložit plán restrukturalizace.
Posílily akcie v Japonsku i Evropě
Japonské akcie podle očekávání zahájily týden silným růstem, který byl reakcí na víkendovou dohodu o poskytnutí finanční pomoci španělským bankám. Prudce vzrostl také kurz eura, který se vrátil nad 1,26 USD. Také akcie na hlavních burzách v západní Evropě otevřely obchodování silným růstem, o který se zasloužila víkendová dohoda.
Optimismus některých analytiků je ale opatrný: „Nakonec je to ale jen úvěrová linka, kterou dostane pouze jedno odvětví španělské ekonomiky, aby zastavilo krvácení. K definitivnímu řešení máme pořád hodně daleko,“ uvedl David Thebault z makléřské společnosti Global Equities.
Rostou i ceny ropy
Na začátku týdne se výrazně zvyšují také ceny ropy, severomořský Brent se vrátil nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel a v růstu pokračoval i později. Komoditní trh tak reaguje na oznámení pomoci španělským bankám, část analytiků si ale myslí, že růst nevydrží dlouho.
„Díky pomoci španělským bankám se vrátila chuť riskovat. Alespoň na chvíli,“ podotkl analytik komoditního sektoru Carsten Fritsch z finančního ústavu Commerzbank. „Příznivá nálada na trhu by se mohla pár dní udržet, i když je zde pořád riziko, které může dalším ziskům bránit,“ dodal analytik s tím, že riziko představují volby v Řecku anebo Írán.
Výnosy italských a španělských dluhopisů se zvyšují
Z finančních trhů se přesto odpoledne začal vytrácet optimismus, o který se v úvodu obchodování postarala euforie kolem pomoci španělským bankám. Výnosy klíčových dluhopisů španělské vlády se splatností deset let se vrátily na 6,25 procenta, ačkoli ještě ráno se pohybovaly kolem 6,05 procenta.
Spolu se španělskými státními dluhopisy se dolů vydaly i ceny italských cenných papírů. Výnos desetiletých obligací italské vlády se vyhoupl na 5,85 procenta a byl dokonce mírně vyšší než v pátek. Dopoledne přechodně klesl na 5,64 procenta.
