Začal summit G20, lídři vkládají naděje hlavně do Německa

Los Cabos (Mexiko) - V mexickém letovisku Los Cabos se dnes a zítra koná dvoudenní schůzka zemí G20. Její důležitost s největší pravděpodopbností vysoko převýší význam podobných schůzek v minulosti. Lídři předních světových ekonomik se totiž scházejí v době, kdy eskaluje dluhová krize v eurozóně a kdy je nutné přijmout taková opatření, která podpoří ekonomiku, ale nepovedou k dalšímu zadlužování. Summit je ovlivněn rovněž výsledky parlamentních voleb v Řecku, kde podle předběžných výsledků volby vyhrála proevropská Nová demokracie.

Britský premiér David Cameron vyzývá světové centrální banky, aby ochránily globální ekonomiku před dopady dluhové krize v eurozóně. Po největších členských zemích eurozóny pak chce, aby řešení krize hledaly důsledněji. „Nemůžeme si dovolit, aby světové centrální banky stály stranou, pokud máme zajistit růst, který potřebujeme,“ řekl Cameron na summitu G20. „V eurozóně je stále zřetelnější, že její jádro, včetně Evropské centrální banky, musí dělat víc, aby podpořilo poptávku a podělilo se o náklady na reformy,“ uvedl dále ve svém projevu. Cameron tak naráží na Německo, které má zdaleka největší ekonomiku v eurozóně a které je zároveň největším plátcem finančních transferů.

Skupinu G20 tvoří 19 zemí plus Evropská unie jako celek. Jde o státy, které se podle statistiky Mezinárodního měnového fondu z více než 80 procent podílejí na hrubém domácím produktu světa a zhruba stejnou měrou i na světovém obchodu.

Do Německa vkládá velké naděje většina lídrů zemí G20, protože trvá na propojení půjček evropským zemím s politickou kontrolou a hlubší integrací Evropy. Rozpory jsou ale i v samotném Německu, kde opozice navrhuje spíše zavedení prorůstových opatření, která jinak propaguje spíš Francie. V evropském kontextu je německá kancléřka Merkelová se svým přístupem zaměřeným na škrty a snižování dluhů poměrně osamělá, nicméně země jako například Nizozemí její názor sdílí.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale upozornila, že Německo samo krizi nevyřeší a bude potřebovat součinnost ostatních zemí G20. Kancléřka nicméně naznačila, že Německo se na summitu může dostat do příkré konfrontace s některými globálními konkurenty. Merkelová na summitu prohlásila, že nehodlá dát Řecku více času na splnění dohodnutých reforem a naopak po Aténách požaduje, aby postupovaly přesně podle plánu, s kterým souhlasily a díky němuž získaly i mnohamiliardovou finanční pomoc.

Horkou půdu pro summit připravila i Evropská centrální banka, která těsně před jeho začátkem prohlásila, že pro podporu hospodářského růstu už udělala dost a teď očekává aktivitu od politiků. Ráda by údajně viděla větší politickou integraci eurozóny. Ta je podle ní nezbytnou podmínkou pro bezproblémové fungování jednotné evropské měny. „Čekáme, až nám Evropa řekne, co bude dělat. Trhy jsou schopny vyrovnat se s rizikem, když vědí v čem obecně spočívá. Nebezpečné ale je, že děláme politiku, která je čím dál víc nepředvídatelná  a proto jsou nervózní,“ uvedl prezident Světové banky Robert B. Zoellick.

Mezinárodní měnový fond  na summitu oznámil, že chce pro boj s krizí získat 430 miliard eur a členové G20 by tak měli oznámit výši svých příspěvků. Rozvíjející se ekonomiky ale výměnou požadují větší slovo při řízení fondu.

První setkání Obamy a Putina od Putinova opětovného usednutí v prezidentském křesle

V úvodu summitu G20 se sešli také prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Vladimír Putin. Šlo o první setkání obou hlav států od Putinova květnového vstupu do úřadu. Prezidenti spolu jednali o situaci v Sýrii, kde dochází ke krvavým střetům mezi prorežimními jednotkami a opozicí.

Barack Obama a Vladimír Putin na summitu G20
Zdroj: ČTK/AP/Carolyn Kaster

Návrh komuniké, které bude zveřejněno po summitu klíčových zemí G20, v obecné rovině říká, že hlavní prioritou pro země G20 je silný, udržitelný a vyrovnaný růst, který ve světě povede ke snížení míry nezaměstnanosti. Členské země eurozóny jsou připraveny učinit všechna opatření, která jsou nezbytná pro zachování integrity a stability v regionu. Eurozóna ale prý také dostane za úkol najít způsob, jak prolomit „uzavřený obvod zpětných vazeb“ mezi státy a bankami.

Skupina G20 zároveň očekává, že eurozóna bude úzce spolupracovat s novou řeckou vládou. Smyslem je zajistit, aby Řecko zůstalo na cestě reforem, k nimž se zavázalo, a nevystoupilo z eurozóny. Dluhová krize v eurozóně je hlavním tématem, jemuž se vrcholná schůzka G20 věnuje. Pozornost se teď přesunula ke Španělsku, jemuž eurozóna umožní čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na rekapitalizaci tamních bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
před 2 hhodinami

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
před 3 hhodinami

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
před 8 hhodinami

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
00:29Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
včera v 07:30‌‌

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
6. 10. 2026‌‌

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.