Začal summit G20, lídři vkládají naděje hlavně do Německa

Los Cabos (Mexiko) - V mexickém letovisku Los Cabos se dnes a zítra koná dvoudenní schůzka zemí G20. Její důležitost s největší pravděpodopbností vysoko převýší význam podobných schůzek v minulosti. Lídři předních světových ekonomik se totiž scházejí v době, kdy eskaluje dluhová krize v eurozóně a kdy je nutné přijmout taková opatření, která podpoří ekonomiku, ale nepovedou k dalšímu zadlužování. Summit je ovlivněn rovněž výsledky parlamentních voleb v Řecku, kde podle předběžných výsledků volby vyhrála proevropská Nová demokracie.

Britský premiér David Cameron vyzývá světové centrální banky, aby ochránily globální ekonomiku před dopady dluhové krize v eurozóně. Po největších členských zemích eurozóny pak chce, aby řešení krize hledaly důsledněji. „Nemůžeme si dovolit, aby světové centrální banky stály stranou, pokud máme zajistit růst, který potřebujeme,“ řekl Cameron na summitu G20. „V eurozóně je stále zřetelnější, že její jádro, včetně Evropské centrální banky, musí dělat víc, aby podpořilo poptávku a podělilo se o náklady na reformy,“ uvedl dále ve svém projevu. Cameron tak naráží na Německo, které má zdaleka největší ekonomiku v eurozóně a které je zároveň největším plátcem finančních transferů.

Skupinu G20 tvoří 19 zemí plus Evropská unie jako celek. Jde o státy, které se podle statistiky Mezinárodního měnového fondu z více než 80 procent podílejí na hrubém domácím produktu světa a zhruba stejnou měrou i na světovém obchodu.

Do Německa vkládá velké naděje většina lídrů zemí G20, protože trvá na propojení půjček evropským zemím s politickou kontrolou a hlubší integrací Evropy. Rozpory jsou ale i v samotném Německu, kde opozice navrhuje spíše zavedení prorůstových opatření, která jinak propaguje spíš Francie. V evropském kontextu je německá kancléřka Merkelová se svým přístupem zaměřeným na škrty a snižování dluhů poměrně osamělá, nicméně země jako například Nizozemí její názor sdílí.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale upozornila, že Německo samo krizi nevyřeší a bude potřebovat součinnost ostatních zemí G20. Kancléřka nicméně naznačila, že Německo se na summitu může dostat do příkré konfrontace s některými globálními konkurenty. Merkelová na summitu prohlásila, že nehodlá dát Řecku více času na splnění dohodnutých reforem a naopak po Aténách požaduje, aby postupovaly přesně podle plánu, s kterým souhlasily a díky němuž získaly i mnohamiliardovou finanční pomoc.

Horkou půdu pro summit připravila i Evropská centrální banka, která těsně před jeho začátkem prohlásila, že pro podporu hospodářského růstu už udělala dost a teď očekává aktivitu od politiků. Ráda by údajně viděla větší politickou integraci eurozóny. Ta je podle ní nezbytnou podmínkou pro bezproblémové fungování jednotné evropské měny. „Čekáme, až nám Evropa řekne, co bude dělat. Trhy jsou schopny vyrovnat se s rizikem, když vědí v čem obecně spočívá. Nebezpečné ale je, že děláme politiku, která je čím dál víc nepředvídatelná  a proto jsou nervózní,“ uvedl prezident Světové banky Robert B. Zoellick.

Mezinárodní měnový fond  na summitu oznámil, že chce pro boj s krizí získat 430 miliard eur a členové G20 by tak měli oznámit výši svých příspěvků. Rozvíjející se ekonomiky ale výměnou požadují větší slovo při řízení fondu.

První setkání Obamy a Putina od Putinova opětovného usednutí v prezidentském křesle

V úvodu summitu G20 se sešli také prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Vladimír Putin. Šlo o první setkání obou hlav států od Putinova květnového vstupu do úřadu. Prezidenti spolu jednali o situaci v Sýrii, kde dochází ke krvavým střetům mezi prorežimními jednotkami a opozicí.

Barack Obama a Vladimír Putin na summitu G20
Zdroj: ČTK/AP/Carolyn Kaster

Návrh komuniké, které bude zveřejněno po summitu klíčových zemí G20, v obecné rovině říká, že hlavní prioritou pro země G20 je silný, udržitelný a vyrovnaný růst, který ve světě povede ke snížení míry nezaměstnanosti. Členské země eurozóny jsou připraveny učinit všechna opatření, která jsou nezbytná pro zachování integrity a stability v regionu. Eurozóna ale prý také dostane za úkol najít způsob, jak prolomit „uzavřený obvod zpětných vazeb“ mezi státy a bankami.

Skupina G20 zároveň očekává, že eurozóna bude úzce spolupracovat s novou řeckou vládou. Smyslem je zajistit, aby Řecko zůstalo na cestě reforem, k nimž se zavázalo, a nevystoupilo z eurozóny. Dluhová krize v eurozóně je hlavním tématem, jemuž se vrcholná schůzka G20 věnuje. Pozornost se teď přesunula ke Španělsku, jemuž eurozóna umožní čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na rekapitalizaci tamních bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěVláda prodloužila regulaci cen paliv do konce listopadu

Kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prodloužil regulaci cen paliv do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října, zahrnuje cenové stropy i sníženou daň na naftu. Vláda v pondělí podle informací ČT schválila také návrh k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) kabinet schválil rovněž novelu trestního řádu.
03:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoBez Ukrajinců se neobejdeme, hlásí firmy. Na jejich odchod nejsou připravené

Tři čtvrtiny tuzemských firem podle personalistů využívají zaměstnance z Ukrajiny. Na jejich případný návrat do vlasti připravené nejsou. Hospodářská komora uvádí, že stavebnictví nebo výroba by se bez nich neobešly. V Česku je jen v režimu dočasné ochrany skoro čtyři sta tisíc Ukrajinců. Dvě třetiny z nich pracují – nejčastěji právě ve výrobě nebo službách. „Aktuálně ti, kteří nepracují, jsou primárně děti,“ říká generální ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková. Podle Eurostatu u každého druhého nicméně pozice neodpovídá jeho kvalifikaci.
před 5 hhodinami

VideoSucho zemědělcům zkomplikovalo krmení dobytka, narychlo mění plány

Kvůli suchu má velká část zemědělců problém s krmením dobytka. Pícnin sklidili o třetinu až polovinu méně než obvykle. Narychlo tak mění plány pro příští rok – místo řepky budou sít jetel nebo žito, aby si krmivo zajistili. Někde také kvůli šetření museli poslat část stáda masného skotu na jatka přibližně o tři měsíce dříve. Podle hydrologů se vláha do půdy během zimy vrátí. Aby to ale rostlinám stačilo, musí být začátek jara chladnější a hlavně alespoň průměrně deštivý.
před 6 hhodinami

Modulární reaktor nebude malý, zní připomínky. Otázky jsou i ohledně vody či dopravy

V přímém sousedství Jaderné elektrárny Temelín plánuje ČEZ postavit modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 9. října k tomuto záměru dokumentaci vlivů na životní prostředí (dokumentaci EIA), čímž zároveň odstartovalo třicetidenní lhůtu pro veřejné připomínkování.
před 7 hhodinami

Audi z koncernu Volkswagen postaví v USA továrnu za miliardy dolarů

Německý výrobce luxusních automobilů Audi z koncernu Volkswagen postaví továrnu v americkém státě Georgia, investuje do ní 4,2 miliardy dolarů (zhruba 91 miliard korun). Zpráva přichází v době, kdy se Volkswagen potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Součástí koncernu je rovněž Škoda Auto.
včera v 08:22‌‌

Skončilo slavné herní studio BioWare

Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
23. 10. 2026‌‌

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.