Začal summit G20, lídři vkládají naděje hlavně do Německa

Los Cabos (Mexiko) - V mexickém letovisku Los Cabos se dnes a zítra koná dvoudenní schůzka zemí G20. Její důležitost s největší pravděpodopbností vysoko převýší význam podobných schůzek v minulosti. Lídři předních světových ekonomik se totiž scházejí v době, kdy eskaluje dluhová krize v eurozóně a kdy je nutné přijmout taková opatření, která podpoří ekonomiku, ale nepovedou k dalšímu zadlužování. Summit je ovlivněn rovněž výsledky parlamentních voleb v Řecku, kde podle předběžných výsledků volby vyhrála proevropská Nová demokracie.

Britský premiér David Cameron vyzývá světové centrální banky, aby ochránily globální ekonomiku před dopady dluhové krize v eurozóně. Po největších členských zemích eurozóny pak chce, aby řešení krize hledaly důsledněji. „Nemůžeme si dovolit, aby světové centrální banky stály stranou, pokud máme zajistit růst, který potřebujeme,“ řekl Cameron na summitu G20. „V eurozóně je stále zřetelnější, že její jádro, včetně Evropské centrální banky, musí dělat víc, aby podpořilo poptávku a podělilo se o náklady na reformy,“ uvedl dále ve svém projevu. Cameron tak naráží na Německo, které má zdaleka největší ekonomiku v eurozóně a které je zároveň největším plátcem finančních transferů.

Skupinu G20 tvoří 19 zemí plus Evropská unie jako celek. Jde o státy, které se podle statistiky Mezinárodního měnového fondu z více než 80 procent podílejí na hrubém domácím produktu světa a zhruba stejnou měrou i na světovém obchodu.

Do Německa vkládá velké naděje většina lídrů zemí G20, protože trvá na propojení půjček evropským zemím s politickou kontrolou a hlubší integrací Evropy. Rozpory jsou ale i v samotném Německu, kde opozice navrhuje spíše zavedení prorůstových opatření, která jinak propaguje spíš Francie. V evropském kontextu je německá kancléřka Merkelová se svým přístupem zaměřeným na škrty a snižování dluhů poměrně osamělá, nicméně země jako například Nizozemí její názor sdílí.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale upozornila, že Německo samo krizi nevyřeší a bude potřebovat součinnost ostatních zemí G20. Kancléřka nicméně naznačila, že Německo se na summitu může dostat do příkré konfrontace s některými globálními konkurenty. Merkelová na summitu prohlásila, že nehodlá dát Řecku více času na splnění dohodnutých reforem a naopak po Aténách požaduje, aby postupovaly přesně podle plánu, s kterým souhlasily a díky němuž získaly i mnohamiliardovou finanční pomoc.

Horkou půdu pro summit připravila i Evropská centrální banka, která těsně před jeho začátkem prohlásila, že pro podporu hospodářského růstu už udělala dost a teď očekává aktivitu od politiků. Ráda by údajně viděla větší politickou integraci eurozóny. Ta je podle ní nezbytnou podmínkou pro bezproblémové fungování jednotné evropské měny. „Čekáme, až nám Evropa řekne, co bude dělat. Trhy jsou schopny vyrovnat se s rizikem, když vědí v čem obecně spočívá. Nebezpečné ale je, že děláme politiku, která je čím dál víc nepředvídatelná  a proto jsou nervózní,“ uvedl prezident Světové banky Robert B. Zoellick.

Mezinárodní měnový fond  na summitu oznámil, že chce pro boj s krizí získat 430 miliard eur a členové G20 by tak měli oznámit výši svých příspěvků. Rozvíjející se ekonomiky ale výměnou požadují větší slovo při řízení fondu.

První setkání Obamy a Putina od Putinova opětovného usednutí v prezidentském křesle

V úvodu summitu G20 se sešli také prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Vladimír Putin. Šlo o první setkání obou hlav států od Putinova květnového vstupu do úřadu. Prezidenti spolu jednali o situaci v Sýrii, kde dochází ke krvavým střetům mezi prorežimními jednotkami a opozicí.

Barack Obama a Vladimír Putin na summitu G20
Zdroj: ČTK/AP/Carolyn Kaster

Návrh komuniké, které bude zveřejněno po summitu klíčových zemí G20, v obecné rovině říká, že hlavní prioritou pro země G20 je silný, udržitelný a vyrovnaný růst, který ve světě povede ke snížení míry nezaměstnanosti. Členské země eurozóny jsou připraveny učinit všechna opatření, která jsou nezbytná pro zachování integrity a stability v regionu. Eurozóna ale prý také dostane za úkol najít způsob, jak prolomit „uzavřený obvod zpětných vazeb“ mezi státy a bankami.

Skupina G20 zároveň očekává, že eurozóna bude úzce spolupracovat s novou řeckou vládou. Smyslem je zajistit, aby Řecko zůstalo na cestě reforem, k nimž se zavázalo, a nevystoupilo z eurozóny. Dluhová krize v eurozóně je hlavním tématem, jemuž se vrcholná schůzka G20 věnuje. Pozornost se teď přesunula ke Španělsku, jemuž eurozóna umožní čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na rekapitalizaci tamních bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...