Každý dvacátý člověk žijící v Česku je cizinec. Loni už jejich počet přesáhl hranici půl milionu. Nejčastěji sem přicházejí za výdělkem. Kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti je o ně mezi českými firmami velký zájem. Některé však kritizovaly stát, že víza a povolení vyřizuje pomalu. Kvůli tomu se u nás objevil problém takzvaných polských víz, na která u nás pracovali někteří Ukrajinci.
„Česká republika je zemí s nejnižší nezaměstnaností v celé Evropské unii. Zároveň se v tuto chvíli zaměstnavatelům nedaří naplnit už více než 200 tisíc volných pracovních míst. Dovoz zahraniční pracovní síly je tak v tuhle chvílí tím jediným rychlým řešením, které může české ekonomice pomoci,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Některé české firmy už delší dobu upozorňují, že nedostatek lidí brzdí jejich rozvoj a ohrožuje konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Jiné kvůli tomu i odmítají zakázky nebo prodlužují výrobní lhůty.
Zaměstnavatelé mají největší zájem o specialisty ve strojírenství, elektrotechnice a v informačních technologiích.
Uplatnění je ale mnohem širší. I výrobce masa a masných výrobků ve Valašském Meziříčí musí hledat zaměstnance za hranicemi. MP Krásno má z Mongolska třicet pět pracovníků, najali pro ně dokonce učitele češtiny.
„Pokud chceme zachovat životní úroveň a hospodářský růst, tak jedinou naší šancí je, že vláda bude daleko více flexibilní než doposud, umožní příchod cizinců,“ podotkl místopředseda ODS Miloš Vystrčil.
Pro Ukrajince existuje speciální program zaměstnávání
V současnosti existují v Česku třeba speciální programy na zaměstnávání lidí z Ukrajiny, Mongolska nebo Filipín. Ministerstvo práce tak chce řešit i podstav v sociálních službách. „Mám plánovanou cestu na Ukrajinu, aby byl zajištěn proces legalizace vstupu na pracovní trh právě pro pracovníky do sociálních služeb,“ přiblížila ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO).
Podnikatelé opakovaně kritizovali složité a zdlouhavé vyřizování povolení pro cizince. Velký problém byl se systémem Visapoint, jehož prostřednictvím si zájemci o vízum nebo dlouhodobý pobyt v České republice mohli sjednat schůzku na zastupitelském úřadě. V některých zemích byl ale často zahlcen a v podstatě nebylo možné se do něj registrovat, a tak řada lidí využívala překupníky.
Dlouhé čekání na vyřízení vízových žádostí firmám proces zaměstnávání pracovníků ze zahraničí komplikovalo. Hospodářská komora poukazovala hlavně na mafii na Ukrajině. Právě proto vláda spustila pro zaměstnávání kvalifikované síly z Ukrajiny takzvaný Režim Ukrajina, který Visapoint obchází. Podle ministerstva zahraničí dlouhé čekání pramenilo hlavně z toho, že v některých státech je velký zájem o práci v České republice, a tento převis nová forma sama o sobě nevyřeší.
Jinak pak k tématu zahraničních pracovníků přistupují odbory. Chtějí hlavně bránit tomu, aby zaměstnavatelé brali cizince jen jako levnou pracovní sílu. „Aby docházelo k hloubkovým kontrolám, které odhalí ty, kteří se k nim nechovají slušně, neplatí jim stejnou mzdu za stejnou práci nebo je ubytovávají v ubytovnách po třech na jedné posteli a podobně,“ popsal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Vloni počet cizinců v Česku přesáhl 524 tisíc. Většina z nich má povolení k trvalému pobytu. Nejvíc je Ukrajinců – 118 tisíc. Druhých – Slováků – v Česku žije přes 111 tisíc, Vietnamců pak bezmála 60 tisíc a Rusů 36 tisíc. Vedle práce láká občany z jiných zemí do Česka i studium. Zdejší vysoké školy navštěvovalo v minulém akademickém roce skoro 44 tisíc cizinců, což je 14 procent všech vysokoškoláků.
