Kauza vyhoštění desítek ukrajinských pracovníků e-shopu Rohlik.cz upozornila jak na nejasnosti kolem zaměstnávání cizinců u nás, tak na zoufalý nedostatek lidí na českém trhu práce. Oživila zároveň podezření, že Ukrajinci berou Čechům práci. Podle zaměstnavatelů to tak není. Dělají totiž práci, o kterou Češi nemají zájem. Podle šéfa developerské společnosti Ekospol by bez ukrajinských dělníků nastal dokonce kolaps českého stavebnictví. Tématu se věnovala reportérka Lenka Pastorčáková pro pořad 168 hodin.
Berou Ukrajinci Čechům práci? Ve stavebnictví by bez nich podle developera nastal kolaps
7 minut
168 hodin: „Berou nám práci“
Policie už vyhostila minimálně 76 Ukrajinců, které minulý čtvrtek zadržela v pražském skladu e-shopu Rohlik.cz. Podle policie tu neměli povolení pracovat.
„V rámci správních vyhoštění byla těmto osobám stanovena lhůta pro opuštění republiky v průměru 30 dní,“ přiblížil mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. „Rozhodnutí obsahuje parametr, který jednoznačně těmto osobám zakazuje na jeden rok vstup do České republiky, respektive do všech zemí EU,“ dodal.
Firma Rohlik.cz přišla po zásahu policie asi o polovinu skladníků. Nesouhlasí s tím, že neměli povolení. „My je ujišťujeme, že se za ně budeme bít, pokud bude šance ukázat, že jsou v právu,“ prohlásil ředitel firmy Tomáš Čupr.
Podle Čupra je způsob, jakým jeho společnost získala ukrajinské pracovníky z Polska, v Česku běžný. Najímá si je od polské firmy, která za ně hradí pojištění. Mají polská víza. Za určitých podmínek tak v Česku nepotřebují povolení k práci. Spor mezi e-shopem a státem se teď vede o to, zda tyto podmínky splnili.
Zatímco s českými vízy se na Ukrajině kšeftuje, Poláci jim nabídli 900 tisíc víz. Pro Ukrajince tak přes Polsko vede do tuzemských firem snadná cesta. I kvůli nízké nezaměstnanosti je tady víc práce. Aktuálně je bez práce nejméně lidí od února 2008, zároveň na českém trhu chybí přes 140 tisíc pracovníků.
„Míra nezaměstnanosti na pěti procentech znamená, že na trhu už není nikdo, kdo by opravdu chtěl pracovat. Dále si musíme uvědomit, že je to jiné v různých regionech. Firma Rohlik.cz je z Prahy, tam by zcela jistě nebyla schopná nalézt potřebnou pracovní sílu,“ uvedla rektorka VŠE v Praze Hana Machková.
Co nechce dělat Čech, udělá prý Ukrajinec
Čupr říká, že bojují i proti tomu, aby byli ukrajinští pracovníci, které zaměstnali, vnímáni tak, že někomu berou práci. Podle něj neplatí špatně, ale mezi Čechy o tuto práci není zájem. „Píšeme na úřady práce, dáváme do zblbnutí inzeráty, myslím si, že naše platové podmínky jsou zcela v souladu s okolními sklady a s prací, kterou ti lidé vykonávají. Po všech odvodech jim zbyde 20 tisíc. To v mých očích není vykořisťování,“ přibližuje Čupr.
Názor, že cizinci, včetně Ukrajinců, připravují tuzemské zájemce o práci, se objevuje. „Šedesát procent veřejnosti je toho názoru, že nás cizinci připravuji o práci,“ uvedl ředitel agentury STEM Pavel Fischer. Podle listopadového průzkumu TNS Aisa se zase pětina zaměstnanců obává, že zahraniční pracovníci ohrožují jejich místo.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar ale v podstatě potvrzuje Čuprova slova. „Ukrajinci Čechům práci neberou, protože oni usilují o práci, o kterou Češi nemají zájem,“ uvedl. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý zase upřesňuje, že firma může vzít Ukrajince teprve tehdy, když po třicet dnů pracovní místo nabízela Čechovi.
Ředitel Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner zase potvrzuje statistiky nezaměstnanosti. „V současné době lidé nejsou na trhu práce, takže pak je nutné dovážet pracovníky z cizích zemí,“ řekl.
Generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec dokonce tvrdí, že bez ukrajinských dělníků by se české stavebnictví položilo. „Češi o tyto pozice nejen že zájem nemají, ale není ani počet takových kvalifikovaných dělníků, kteří by to mohli dělat. Protože v České republice ztratila populace zájem o to, aby se vyučili,“ poukázal.
Táhnou cizinci svými platy dolů cenu práce pro ostatní?
Jiný argument v debatě je, že Ukrajinci prý tlačí dolů ceny mezd, a to i pro tuzemské zaměstnance. „K čemu může docházet, že snižují celkovou mzdovou hladinu, protože jsou mnohdy ochotni pracovat za nižší mzdy,“ přiblížil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Určitě je mnoho pracovních míst, kdy zaměstnavatelé prostě nechtějí navyšovat mzdy, a pak je to velká otázka, kdyby je navýšili, tak se určitě najdou Češi, kteří tam půjdou pracovat. Je ale také řada míst, kde víme, že v Čechách lidi nemáme,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
„Když vám nabídne někdo zaměstnání, a v tom zaměstnání vám nabídne částku třeba 13 tisíc hrubého, tak se dostanete sotva na hranici chudoby pro jednotlivce. Takže proč by to člověk měl přijmout? Je na úřadu práce, pobírá dávky,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Jenže nízké platy, například pod 20 tisíc korun, pobírají v Česku i učitelé nebo zdravotní sestry, které žádní Ukrajinci neohrožují. Výši těchto platů navíc diktuje stát, nikoliv konkurence z Ukrajiny.
Firmy nám říkají, že musí odmítat zakázky, protože nejsou schopny pokrýt dodávky svým odběratelům, nebo jsou dokonce penalizovány za to, že nedodávají včas. Nedodávají včas kvůli tomu, že nemají dostatek lidí.
Šanci pracovat v Česku dostane podle současných kvót 9600 Ukrajinců ročně. Zaměstnavatelé říkají, že je to žalostně málo. „Otevření pracovního trhu síle ze zahraničí ekonomice vždycky prospělo. Nastartovalo její růst,“ podotknul Dlouhý.
„Německo stavěli Turci, Švýcarsko stavěli Italové, Norsko staví Švédové a jen my Češi budeme říkat, že si tady vystačíme sami. Myslím si, že to tak není,“ říká Čupr.
