Vzdělaní imigranti budou mít možnost pracovat v Evropské unii

Štrasburk - Evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Franco Frattini by měl dnes ve Štrasburku představit podrobnosti návrhu na zavedení takzvané "modré karty", umožňující lidem z třetích zemí v Evropské unii legálně pracovat a žít. Kartu by měli dostávat imigranti s odbornou kvalifikací.

Systém může připomínat systém „zelených karet“ ve Spojených státech. Roman Krištof, výzkumný pracovník Socioklubu, vysvětluje rozdíly mezi těmito dvěma systémy: „To, co dělá americkou zelenou kartu onou mýtickou kartou je, že člověk, který je jejím držitelem, může získat americké státní občanství. Vize modré karty nic takového nenabízí.“ Modrá karta by měla být pracovním povolením na dva roky. Po dvou letech by mohl její vlastník požádat o povolení v jiné zemi Evropské unie, což podle Krištofa není dostatečně silné lákadlo, aby přivedlo špičkové experty z třetího světa.

Na pravidlech pro držení modré karty by se muselo shodnout všech 27 členských zemí. Většina z nich má svoji vlastní imigrační politiku. Česká republika má svoji zelenou kartu, jejíž podmínky jsou přizpůsobeny především pro přistěhovalce z Východu.

Pokud bude projekt modré karty schválen, měl by Evropské unii pomoci zkrotit stále rostoucí příliv ilegálních imigrantů. Jednou z hlavních zbraní proti imigrační vlně by podle Evropského parlamentu i komise měl být rozvoj „politik legální migrace“, mezi něž lze zařadit modrou kartu. Počet nelegálních přistěhovalců na území unie dosahuje podle různých odhadů 4,5 až 8 milionů osob.

Parlament v nadcházejících měsících přijme navíc dvě důležité směrnice, které mají problém nelegální imigrace zčásti řešit. První směrnicí budou zavedena společná pravidla pro navracení ilegálních přistěhovalců a druhá směrnice ustaví sankce pro zaměstnavatele nezákonných imigrantů a posílí kontroly na jednotlivých pracovištích.

Evropská unie ovšem nyní začíná čelit problému postupného stárnutí populace. Demografové navíc podotýkají, že tento trend bude v budoucnu stále palčivějším. Podle odhadů bude třetina lidí v EU v roce 2050 starší 65 let. Imigranti se tak mohou stát spásou evropské ekonomiky.

Nyní prý zhruba polovina kvalifikovaných přistěhovalců z Blízkého východu, Středomoří a severu Afriky končí v USA či Kanadě. Současně se však odhaduje, že Evropská unie naopak přijímá zhruba 85 procent těch, kteří žádnou vyšší kvalifikaci nemají. A právě na tuto skutečnost by měl systém modré karty reagovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...