Vývoz srážel v závěru loňského roku německou ekonomiku

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny. Ve svém prvním rychlém odhadu to uvedl spolkový statistický úřad. Hlavní podíl měl na výsledku export, který se ve srovnání se třetím kvartálem snížil.

Německé ekonomické instituty se v odhadech vývoje na čtvrté čtvrtletí různily. Zatímco hospodářský institut DIW očekával pokles ekonomiky o 0,1 procenta, institut Ifo počítal s růstem, a to o 0,2 procenta. Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že se HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletí zvýší o 0,1 procenta.

V meziročním srovnání tempo růstu německé ekonomiky v závěru roku zpomalilo na 0,4 procenta z 0,6 procenta v předchozích třech měsících. To je v souladu s odhady analytiků.

Nejslabší růst za poslední roky

Statistický úřad rovněž potvrdil údaje za celý loňský rok. Podle nich rostlo německé hospodářství o 0,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích dvou letech. Podobně slabě rostla německá ekonomika naposledy v roce 2013.

Dynamiku ztratily ve čtvrtém čtvrtletí soukromé i státní výdaje. Pokračoval ale boom ve stavebnictví.

„My si myslíme, že ekonomika bude v první polovině letošního roku nadále flirtovat s recesí,“ poznamenal analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Dodal, že šíření nového koronaviru, které postihuje jak globální dodavatelské řetězce, tak i poptávku z Číny, by mohlo vyústit ve slabší růst německé ekonomiky v prvním čtvrtletí.

Za „varování pro aktuální rok“ označil slabý výsledek vývoje ekonomiky ze závěru loňského roku analytik německé průmyslové a obchodní komory DIHK Martin Wansleben.

Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, byl v pátek krátce před 10:00 SEČ téměř beze změny na 13 744 bodech.

HDP eurozóny loni vzrostl nejméně za šest let

Ekonomika eurozóny loni podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 1,2 procenta, což je nejpomaleji od roku 2013, kdy se země platící eurem potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,8 procenta. Ve své zpřesněné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ekonomika bez započtení Británie loni vykázala růst o 1,4 procenta.

V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP proti předchozím třem měsícům zvýšil v eurozóně i celé EU pouze o 0,1 procenta. Mezičtvrtletní růst zpomalil z 0,3 procenta ve třetím kvartálu a byl nejpomalejší za posledních sedm let. Velký vliv na zpomalení měl nulový růst HDP v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, stejně jako pokles HDP ve Francii a v Itálii.

Eurozóna se vloni musela vyrovnávat s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Evropská centrální banka (ECB) se loni v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 16 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...