Vysokoškoláci doženou plat středoškoláků za 11 let

Praha - Mzdy vysokoškolsky vzdělaných Čechů rostou rychleji než platy středoškoláků a lidé s vysokou školou doženou pětiletou „ztrátu“ platu během studia v průměru za 11 let. Čísla vyplývají ze zprávy společnosti Profesia, která analyzovala v souvislosti se zpoplatněním vysokoškolského studia návratnost investice do vzdělání v ČR, na Slovensku a v Maďarsku.

Na trh práce vstupují vysokoškoláci až po pěti letech studia. Za tu dobu si středoškoláci už vydělají celkem více než milion korun. Od té doby začínají tento rozdíl vysokoškoláci dohánět. Zatímco pětadvacetiletí vysokoškoláci v Česku mají v průměru jen o zhruba tisíc korun více, například u třicetiletých je rozdíl mezi příjmy obou skupin už přes 9 000 korun měsíčně, o pět let později dokonce více než 15 500 korun.

Miroslav Dravecký, projektový manažer platového průzkumu Merces.cz

„Analyzovali jsme mzdové údaje 250 000 lidí z průzkumu platů Merces.cz. Zatímco vysokoškoláci si vydělají v průměru téměř 29 900 korun, středoškoláci s maturitou mají na své výplatní pásce v průměru jen 20 900 korun, středoškoláci bez maturity mají v průměru plat 17 500 korun.“

Vysokoškoláci tak pětiletý náskok středoškoláka dohání v průměru 10 let a 11 měsíců. „V případě zpoplatněného vysokoškolského studia 20 000 korunami na rok studia by se doba, za kterou se příjmy vysokoškoláků a středoškoláků vyrovnají, prodloužila jen o necelý rok na 11 let a 6 měsíců,“ dodal Dravecký.

Dvacetiletý středoškolák s maturitou si na Slovensku vydělá 14 500 korun, zatímco vysokoškolák po dokončení vysokoškolských studií si vydělává již 19 900 hrubého měsíčně. Slovenští vysokoškoláci jsou na tom z pohledu návratnosti investic do vzdělání daleko lépe. Slovenským vysokoškolákům trvá přesně devět let a 7,5 měsíce, než se jim finančně vrátí čas strávený v aulách univerzit.

V Maďarsku se studium vyplatí dříve

Rozdíly v platech mezi lidmi s vysokou a střední školou jsou ještě razantnější v Maďarsku. Zde se roky studia a investice do studia při bezplatném studiu lidem s diplomem vrátí za pět let a devět měsíců. Brzká návratnost investice do vysokoškolského diplomu v Maďarsku souvisí s více než dvojnásobně vyšším platem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců proti platům lidí s maturitou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 17 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 18 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 23 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
včeraAktualizovánovčera v 13:07

EU chce podpořit domácí produkci oceli, sníží dovoz a zvýší clo nad kvóty

Evropská unie v pondělí dosáhla předběžné dohody s cílem o zhruba polovinu snížit dovoz oceli a zavést padesátiprocentní clo na nadměrný dovoz. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že EU tak chce ochránit vlastní ocelářský průmysl před nadprodukcí ve třetích zemích.
včera v 08:48
Načítání...