Výrobci opět zdražili, v zemědělství stouply ceny skoro o třetinu

Nahrávám video

Čeští výrobci loni zdražili. Ceny se v porovnání s předchozím rokem navýšily o čtvrtinu. Zdražily i stavební práce, a to meziročně o víc než dvanáct procent. Nejvíc ale ceny stoupaly u zemědělských producentů, bezmála o třetinu. Zdražování tak nekončí. Ceny výrobců se propisují dál do zboží pro zákazníky.

„Meziroční růst cen všech výrobců v prosinci pokračoval,“ řekl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Průmysloví výrobci v prosinci proti předchozímu roku zvýšili ceny o 20,1 procenta, zemědělští o 27,3 procenta. Ceny stavebních prací v posledním loňském měsíci vzrostly meziročně o 12,2 procenta a tržních služeb pro podniky o 7,3 procenta.

Ve srovnání s listopadem se ceny stavebních prací a tržních služeb zvýšily shodně o 0,6 procenta. Ceny zemědělských výrobců stouply meziměsíčně o 1,7 procenta, v průmyslu ceny klesly o 1,1 procenta.

Spotřebitelské ceny, do nichž se ceny výrobců promítají, v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, oznámil už dřív ČSÚ. Tempo inflace tak zpomalilo, v listopadu byly ceny meziročně vyšší o 16,2 procenta. Za celý loňský rok byla podle ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta, tedy nejvyšší od roku 1993.

V průmyslu nejvíc zdražily energie

V průmyslu loni ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly víc než o polovinu, chemických látek a výrobků víc než o třetinu. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se v loňském roce zvýšily o 19,2 procenta. „Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin byly vyšší zejména ceny energií o 40,4 procenta a zboží krátkodobé spotřeby o 23 procent,“ uvedl ČSÚ k prosincovému meziročnímu vývoji.

Zemědělci loni zvýšili ceny u rostlinných výrobků o 37,1 procenta a u živočišných výrobků o 24,4 procenta. Obiloviny zdražily téměř o polovinu, olejniny o 40 procent, brambory a vejce víc než o 28 procent, mléko, jatečná prasata a skot zhruba o čtvrtinu. V prosinci ceny v rostlinné výrobě vzrostly meziročně o 20,7 procenta, v živočišné o 37,7 procenta. Nejvýrazněji – téměř o tři čtvrtiny – zdražila vejce, zhruba o polovinu pak jatečná prasata a brambory.

Nahrávám video

Ve stavebnictví ceny materiálů a výrobků v loňském roce stouply o 20,7 procenta, za prosinec byly meziročně vyšší o 15,8 procenta. Služby pro podniky loni zdražily za reklamu a průzkum trhu o 17,4 procenta, v oblasti zaměstnání a za skladování a podpůrné činnosti v dopravě shodně o 15,1 procenta. V prosinci zdražily služby v zaměstnání o 27,4 procenta, za skladování a podpůrné činnosti v dopravě o 15,4 procenta a za reklamu a průzkum trhu o 15 procent.

Podle ekonomů bude zdražování zpomalovat

„Celkově lze prosincový vývoj výrobních cen považovat za pozitivní signál z hlediska zmírňování inflačních tlaků. Hlavním zdrojem nižší dynamiky výrobních cen zůstávají nižší ceny na komoditních trzích spíše než klesající poptávka. I ta však v dalších měsících zřejmě začne tlačit ceny průmyslových výrobců směrem dolů,“ vysvětlila analytička Komerční banky Jana Steckerová.

„V tuto chvíli je vidět spíše více argumentů pro umírněný cenový vývoj v průmyslu než pro jeho akceleraci. Sílící koruna zlevňuje dovážené komponenty a suroviny, které navíc výrazně zlevnily. Velmi příznivé jsou i ceny v námořní dopravě, neboť se v podstatě vrátily na předcovidovou úroveň. Negativní je nicméně stále efekt vysokých cen energií,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila bude oslabování průmyslové inflace pokračovat i v dalších měsících. „Za celý rok 2023 by se tak inflace průmyslových výrobců měla vrátit bezpečně do jednociferných hodnot, přičemž vyloučit nelze ani výsledek pod pět procent. Z tohoto vyplyne i menší tlak na růst cen spotřebitelských, obzvláště pak s ohledem na uvadající poptávku,“ uvedl. 

„Pokud se podíváme, jak na tendence posledních měsíců, tak na aktuální situaci na komoditních trzích, tak z toho lze předpokládat, že růst výrobních cen bude zpomalovat i v průběhu letošního roku,“ dodal hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 28 mminutami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 4 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 10 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 10 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
včera v 16:31

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...