Výroba Superbu se z Česka přesune do Bratislavy, potvrdil Volkswagen

Výroba nové generace modelu Superb automobilky Škoda se přesune do Bratislavy, kde se bude montovat společně s vozy Volkswagen Passat. Rozhodnutí koncernu Volkswagen, které se očekávalo, v pátek potvrdila dozorčí rada automobilky. Ta jednala o investicích pro nadcházejících pět let. Ve středu se již k tomuto kroku kriticky vyjádřil odborový předák Škoda Auto Jaroslav Povšík. Výroba SUV Kodiaq, o jehož osudu se také spekulovalo, zůstane v Česku.

„Přesun produkce Superbu z české továrny v Kvasinách do Bratislavy poskytne Škodě v České republice potřebnou kapacitu k uskutečnění růstového plánu značky,“ uvedl koncern v tiskovém prohlášení. Společnou výrobu modelů Superb a Passat v Bratislavě pak vysvětluje jako synergický krok, neboť vozy patří do stejné rodinné větve.

První auta začnou z linky v Bratislavě sjíždět v roce 2023. Passaty se dosud vyráběly v dolnosaském Emdenu, kde se po elektrickém modelu ID.4 bude montovat vůz VW Aero, který je dalším autem na elektrický pohon. Loni koncern sestavil zhruba 544 tisíc vozů Passat, celkem jich vyprodukoval přes 30 milionů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v roce 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil.

Volkswagen chce do roku 2025 investovat 150 miliard eur

Automobilka Volkswagen plánuje do roku 2025 investice za 150 miliard eur (čtyři biliony korun). Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu korun) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci. V pátek o tom v Německu rozhodla dozorčí rada koncernu, která jednala o strategii skupiny pro nadcházejících pět let.

„Investice do digitalizace se do poloviny tohoto desetiletí zdvojnásobí na 27 miliard eur,“ uvedl koncern. „Zhruba 35 miliard eur bude vloženo do vývoje elektromobilů. Dalších asi 11 miliard je vyčleněno na vývoj nynějších modelů hybridních vozů,“ dodal.

Šéf dozorčí rady Hans Dieter Pötsch po pátečním jednání uvedl, že rada položila základy budoucího úspěchu koncernu. „S ohledem na mimořádné úkoly, které nás v nadcházejících letech čekají, je naše finanční základna velice pevná,“ řekl.

Prohlásil také, že Volkswagen se včas zaměřil na elektrický pohon a díky tomu se stal lídrem této vývojové větve automobilového průmyslu. „V nadcházejících letech bude rovněž klíčové dosáhnout vedoucí pozice i v softwarovém vybavení aut,“ uvedl. „Aby se tak stalo, zdvojnásobili jsme investice do digitalizace,“ dodal.

Klimatická neutralita do roku 2050

Do roku 2050 chce Volkswagen dosáhnout klimatické neutrality v emisích. Za pilíř této cesty považuje vozy na čistě elektrický pohon, kterých chce mít do deseti let 70 modelů. Aktuálně jich má v nabídce 20. Do konce nadcházející dekády chystá nabídku asi 60 modelů s hybridním pohonem, zhruba polovinu vyrábí už teď.

Koncern plánuje, že do roku 2030 vyrobí 26 milionů aut s čistě elektrickým pohonem, z nichž asi 19 milionů bude na bázi modulární platformy MEB, zbytek pak na výkonností platformě PPE. V případě hybridů očekává automobilka do roku 2030 produkci sedmi milionů vozů.

Které továrny jsou vítězem?

Za hlavní vítěze investičních záměrů koncernu německá média označují továrny ve Wolfsburgu, Hannoveru a Emdenu, které dostanou největší díl z dvacetimiliardové investice do německých linek. Koncern samotný pak uvádí, že centrem elektrické mobility se po Sasku stane i Dolní Sasko. V dolnosaském Salzgitteru plánuje automobilka investici v objemu jedné miliardy eur do baterií. Ve spojení se švédským Northvoltem tam chce Volkswagen postavit továrnu na výrobu bateriových článků, s produkcí se počítá od roku 2024.

Volkswagen se chce také více soustředit na konsolidaci produktů v továrnách, kde se montuje více značek. Od tohoto kroku si slibuje lepší využití kapacit a dosažení vyšší produktivity. Ve Wolfsburgu se tak bude vyrábět nový sportovně-užitkový vůz (SUV), který je určen pro evropský trh. Výroba začne od roku 2024. Už nyní se tam vyrábějí auta rodiny Golf, Volkswagen Tiguan a Seat Tarraco.

Užitkové vozy s elektrickým pohonem ID.BUZZ chce Volkswagen sestavovat v Hannoveru společně s třemi plně elektrickými sportovně-užitkovými vozy D-SUV pro další značky koncernu. Na produkci elektromobilů přechází také továrna v dolnosaském Emdenu, kde se bude společně s ID.4 montovat od roku 2023 i čtyřdveřový model Volkswagen Aero.

Synergickým krokem, tedy dosažení lepších výsledků díky spolupráci, je podle Volkswagenu také přesun výroby vozů Passat z Emdenu a vozů Superb z českých Kvasin do továrny v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 mminutami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 41 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 10 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
včera v 20:20

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35
Načítání...