Vrátí se Češi do svých hamburských přístavů?

Praha – Přístavy, které Česko vlastní v německém Hamburku, od devadesátých let chátraly; teď by je stát chtěl znovu využívat. Ještě letos by se do nich mohly vrátit nákladní lodě. Ministerstvo dopravy totiž plánuje přístavy zrekonstruovat, což si vyžádá investice za 100 až 150 milionů korun.

„Chceme, aby přístavní území v Hamburku sloužilo především jako zázemí pro české podnikatele a pro stát dával jeho provoz ekonomický smysl,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). První kolo oprav už bylo zahájeno – má odstranit havarijní stav budov a dalšího vybavení, do něhož český stát posledních patnáct let vůbec neinvestoval. Tyto opravy vyčíslil resort dopravy na patnáct milionů korun.

Už ve druhém pololetí by podle ministerstva mělo být možné využívat části přístavu k nakládce a vykládce zboží. Koncem roku pak začnou opravy budov, administrativního a sociálního zázemí, které budou pokračovat i v roce 2016. „Území bude možno využívat ve druhé polovině roku 2016,“ upřesnil šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.

Prostory přístavu by podle ministerského plánu měly mít možnost využívat tuzemské firmy prokazatelně spojené s říční dopravou. „Je strategicky potřebné, aby Česká republika byla schopna poskytovat svým podnikatelům v logistice odpovídající zázemí za atraktivních podmínek, aby tito podnikatelé byli materiálně, personálně i obchodně schopni přímo působit na trhu v námořním přístavu,“ doplnil ministr Ťok.

Po revitalizaci by firmy měly mít v areálu k dispozici také prostory pro krátkodobé skladování zboží, parkování kamionů nebo zázemí pro posádky lodí. Obnovena by měla být rovněž vlečka pro překládání zboží na železnici.

Před revolucí přístavem prošlo pětkrát tolik zboží

Pro české firmy zajišťující říční přepravu už není Hamburk tak důležitým přístavem jako dřív. Potvrzují to i oficiální čísla – zatímco v osmdesátých letech tudy prošlo 2 až 2,5 milionu tun zboží ročně, loni to bylo jen půl milionu tun. „Celý proces odbavování lodí a zboží se změnil vstupem ČR do EU. To, že se do českého přístavu neinvestovalo, ale také mělo vliv na odliv lodí,“ míní jednatel Evropské vodní dopravy – Speed Lukáš Hradský.

Přístavní území České republiky v Hamburku tvoří takzvaný Sálský přístav (Saalehafen) o rozloze 21 000 metrů čtverečních a Vltavský přístav (Moldauhafen) o rozloze 3000 metrů čtverečních. Sálský a Vltavský přístav byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy na 99 let, tedy do roku 2028, propůjčeny Československu. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze 8000 metrů čtverečních označované jakou Peutský přístav (Peutehafen). Od roku 1993 všechny tyto plochy spravuje Česká republika.

„V rozvíjejícím se a měnícím se Hamburku to je skutečně nelákavé území, které nám dělá jenom ostudu. Takže já vítám iniciativu ministerstva dopravy, že chce investovat do rekonstrukce tohoto území,“ říká kapitán dálné plavby Jindřich Vodička. Zda se investice v budoucnu vrátí, je podle něj předčasné odhadovat.

Za hodnotu samu o sobě však považuje samotnou kultivaci přístavu. Navíc by mělo být možné vyjednat s městem výhodnou smlouvu o jeho užívání i po roce 2028. „Hamburk stále hraje významnou roli v námořní dopravě – svědčí o tom i to, že tam otevírají své pobočky mnohé zahraniční firmy. Po Rotterdamu je to největší přístav v Evropě,“ podotkl Vodička.

Přístav v Hamburku
Zdroj: ČTK/AP/Axel Heimken

V souvislosti s českým územím v Hamburku se nedávno vyrojily obavy, že budování olympijských sportovišť v okolí zkomplikuje jeho budoucí využití. Německý deník Die Welt poukazoval zejména na nové mosty. Honorární konzul České republiky v Hamburku Christian Ancker nicméně tvrdí, že budou mít stejnou podjezdovou výšku jako původní mosty, a tak nebudou překážet průjezdu říčních plavidel.

„Plánované stavby pro olympijské hry nezhorší situaci českých přístavů. Bylo nám řečeno, že nové mosty nebudou nižší než ty, které už tam stojí. Všechno tedy zůstává při starém,“ uvedl v rozhovoru pro německý tisk Ancker. Hamburk kandiduje na pořádání letních olympijských her v roce 2024.

Před rekonstrukcí se ministerstvo musí vypořádat s nájemcem

Z pronájmu českých přístavů v Hamburku chce ministerstvo dopravy ročně inkasovat miliony korun. Nejdřív ale musí vypovědět smlouvu se společností Eko Logistics, které přístavy před dvěma lety samo pronajalo.

Plán na rekonstrukci přístavů resort s nájemcem dosud nekonzultoval. Firma Eko Logistics má přitom pronajatý kompletně celý areál až do roku 2022. „To byla ostatně podmínka, že si to musíme pronajmout celé, protože to nikdo nechtěl,“ sdělil jednatel firmy Jan Smetana. Eko Logistics platí za pronájem necelých pět milionů korun ročně.

Firma z Týnce nad Labem bude po státu požadovat kompenzace za investice, které už v souvislosti s českým přístavem uskutečnila. „Za poslední roky jsme tam za stát proinvestovali kolem třech milionů korun,“ řekl Smetana. Další peníze firma utratila za nákup vlastních lodí, s jejichž pomocí plánovala do Německa odvážet železný odpad určený k dalšímu zpracování v severní Evropě.

Podle mluvčího Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jana Bukovského smlouva s Eko Logistics žádné sankce za předčasné ukončení pronájmu neobsahuje. Přesto ale bude nutné se se soukromou společností finančně vypořádat. Sama Eko Logistic v současné době není schopná vyčíslit, kolik peněz bude v případě vypovězení smlouvy po státu požadovat.

„Naše území v Hamburku chceme využívat opravdu účelně. Pokud bychom současnou nájemní smlouvu nevypověděli, situace v Hamburku by se ještě dalších šest let nezměnila,“ řekl k tomu ministr dopravy Dan Ťok. Předchozí vedení ministerstva podle něj smlouvu s Eko Logistics uzavřelo bez výběrového řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 6 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 6 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.