Vrátí se Češi do svých hamburských přístavů?

Praha – Přístavy, které Česko vlastní v německém Hamburku, od devadesátých let chátraly; teď by je stát chtěl znovu využívat. Ještě letos by se do nich mohly vrátit nákladní lodě. Ministerstvo dopravy totiž plánuje přístavy zrekonstruovat, což si vyžádá investice za 100 až 150 milionů korun.

„Chceme, aby přístavní území v Hamburku sloužilo především jako zázemí pro české podnikatele a pro stát dával jeho provoz ekonomický smysl,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). První kolo oprav už bylo zahájeno – má odstranit havarijní stav budov a dalšího vybavení, do něhož český stát posledních patnáct let vůbec neinvestoval. Tyto opravy vyčíslil resort dopravy na patnáct milionů korun.

Už ve druhém pololetí by podle ministerstva mělo být možné využívat části přístavu k nakládce a vykládce zboží. Koncem roku pak začnou opravy budov, administrativního a sociálního zázemí, které budou pokračovat i v roce 2016. „Území bude možno využívat ve druhé polovině roku 2016,“ upřesnil šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.

Prostory přístavu by podle ministerského plánu měly mít možnost využívat tuzemské firmy prokazatelně spojené s říční dopravou. „Je strategicky potřebné, aby Česká republika byla schopna poskytovat svým podnikatelům v logistice odpovídající zázemí za atraktivních podmínek, aby tito podnikatelé byli materiálně, personálně i obchodně schopni přímo působit na trhu v námořním přístavu,“ doplnil ministr Ťok.

Po revitalizaci by firmy měly mít v areálu k dispozici také prostory pro krátkodobé skladování zboží, parkování kamionů nebo zázemí pro posádky lodí. Obnovena by měla být rovněž vlečka pro překládání zboží na železnici.

Před revolucí přístavem prošlo pětkrát tolik zboží

Pro české firmy zajišťující říční přepravu už není Hamburk tak důležitým přístavem jako dřív. Potvrzují to i oficiální čísla – zatímco v osmdesátých letech tudy prošlo 2 až 2,5 milionu tun zboží ročně, loni to bylo jen půl milionu tun. „Celý proces odbavování lodí a zboží se změnil vstupem ČR do EU. To, že se do českého přístavu neinvestovalo, ale také mělo vliv na odliv lodí,“ míní jednatel Evropské vodní dopravy – Speed Lukáš Hradský.

Přístavní území České republiky v Hamburku tvoří takzvaný Sálský přístav (Saalehafen) o rozloze 21 000 metrů čtverečních a Vltavský přístav (Moldauhafen) o rozloze 3000 metrů čtverečních. Sálský a Vltavský přístav byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy na 99 let, tedy do roku 2028, propůjčeny Československu. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze 8000 metrů čtverečních označované jakou Peutský přístav (Peutehafen). Od roku 1993 všechny tyto plochy spravuje Česká republika.

„V rozvíjejícím se a měnícím se Hamburku to je skutečně nelákavé území, které nám dělá jenom ostudu. Takže já vítám iniciativu ministerstva dopravy, že chce investovat do rekonstrukce tohoto území,“ říká kapitán dálné plavby Jindřich Vodička. Zda se investice v budoucnu vrátí, je podle něj předčasné odhadovat.

Za hodnotu samu o sobě však považuje samotnou kultivaci přístavu. Navíc by mělo být možné vyjednat s městem výhodnou smlouvu o jeho užívání i po roce 2028. „Hamburk stále hraje významnou roli v námořní dopravě – svědčí o tom i to, že tam otevírají své pobočky mnohé zahraniční firmy. Po Rotterdamu je to největší přístav v Evropě,“ podotkl Vodička.

Přístav v Hamburku
Zdroj: ČTK/AP/Axel Heimken

V souvislosti s českým územím v Hamburku se nedávno vyrojily obavy, že budování olympijských sportovišť v okolí zkomplikuje jeho budoucí využití. Německý deník Die Welt poukazoval zejména na nové mosty. Honorární konzul České republiky v Hamburku Christian Ancker nicméně tvrdí, že budou mít stejnou podjezdovou výšku jako původní mosty, a tak nebudou překážet průjezdu říčních plavidel.

„Plánované stavby pro olympijské hry nezhorší situaci českých přístavů. Bylo nám řečeno, že nové mosty nebudou nižší než ty, které už tam stojí. Všechno tedy zůstává při starém,“ uvedl v rozhovoru pro německý tisk Ancker. Hamburk kandiduje na pořádání letních olympijských her v roce 2024.

Před rekonstrukcí se ministerstvo musí vypořádat s nájemcem

Z pronájmu českých přístavů v Hamburku chce ministerstvo dopravy ročně inkasovat miliony korun. Nejdřív ale musí vypovědět smlouvu se společností Eko Logistics, které přístavy před dvěma lety samo pronajalo.

Plán na rekonstrukci přístavů resort s nájemcem dosud nekonzultoval. Firma Eko Logistics má přitom pronajatý kompletně celý areál až do roku 2022. „To byla ostatně podmínka, že si to musíme pronajmout celé, protože to nikdo nechtěl,“ sdělil jednatel firmy Jan Smetana. Eko Logistics platí za pronájem necelých pět milionů korun ročně.

Firma z Týnce nad Labem bude po státu požadovat kompenzace za investice, které už v souvislosti s českým přístavem uskutečnila. „Za poslední roky jsme tam za stát proinvestovali kolem třech milionů korun,“ řekl Smetana. Další peníze firma utratila za nákup vlastních lodí, s jejichž pomocí plánovala do Německa odvážet železný odpad určený k dalšímu zpracování v severní Evropě.

Podle mluvčího Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jana Bukovského smlouva s Eko Logistics žádné sankce za předčasné ukončení pronájmu neobsahuje. Přesto ale bude nutné se se soukromou společností finančně vypořádat. Sama Eko Logistic v současné době není schopná vyčíslit, kolik peněz bude v případě vypovězení smlouvy po státu požadovat.

„Naše území v Hamburku chceme využívat opravdu účelně. Pokud bychom současnou nájemní smlouvu nevypověděli, situace v Hamburku by se ještě dalších šest let nezměnila,“ řekl k tomu ministr dopravy Dan Ťok. Předchozí vedení ministerstva podle něj smlouvu s Eko Logistics uzavřelo bez výběrového řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 5 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
12:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
13:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 19:31

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánovčera v 15:30

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...