Vrátí se Češi do svých hamburských přístavů?

Praha – Přístavy, které Česko vlastní v německém Hamburku, od devadesátých let chátraly; teď by je stát chtěl znovu využívat. Ještě letos by se do nich mohly vrátit nákladní lodě. Ministerstvo dopravy totiž plánuje přístavy zrekonstruovat, což si vyžádá investice za 100 až 150 milionů korun.

„Chceme, aby přístavní území v Hamburku sloužilo především jako zázemí pro české podnikatele a pro stát dával jeho provoz ekonomický smysl,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). První kolo oprav už bylo zahájeno – má odstranit havarijní stav budov a dalšího vybavení, do něhož český stát posledních patnáct let vůbec neinvestoval. Tyto opravy vyčíslil resort dopravy na patnáct milionů korun.

Už ve druhém pololetí by podle ministerstva mělo být možné využívat části přístavu k nakládce a vykládce zboží. Koncem roku pak začnou opravy budov, administrativního a sociálního zázemí, které budou pokračovat i v roce 2016. „Území bude možno využívat ve druhé polovině roku 2016,“ upřesnil šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.

Prostory přístavu by podle ministerského plánu měly mít možnost využívat tuzemské firmy prokazatelně spojené s říční dopravou. „Je strategicky potřebné, aby Česká republika byla schopna poskytovat svým podnikatelům v logistice odpovídající zázemí za atraktivních podmínek, aby tito podnikatelé byli materiálně, personálně i obchodně schopni přímo působit na trhu v námořním přístavu,“ doplnil ministr Ťok.

Po revitalizaci by firmy měly mít v areálu k dispozici také prostory pro krátkodobé skladování zboží, parkování kamionů nebo zázemí pro posádky lodí. Obnovena by měla být rovněž vlečka pro překládání zboží na železnici.

Před revolucí přístavem prošlo pětkrát tolik zboží

Pro české firmy zajišťující říční přepravu už není Hamburk tak důležitým přístavem jako dřív. Potvrzují to i oficiální čísla – zatímco v osmdesátých letech tudy prošlo 2 až 2,5 milionu tun zboží ročně, loni to bylo jen půl milionu tun. „Celý proces odbavování lodí a zboží se změnil vstupem ČR do EU. To, že se do českého přístavu neinvestovalo, ale také mělo vliv na odliv lodí,“ míní jednatel Evropské vodní dopravy – Speed Lukáš Hradský.

Přístavní území České republiky v Hamburku tvoří takzvaný Sálský přístav (Saalehafen) o rozloze 21 000 metrů čtverečních a Vltavský přístav (Moldauhafen) o rozloze 3000 metrů čtverečních. Sálský a Vltavský přístav byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy na 99 let, tedy do roku 2028, propůjčeny Československu. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze 8000 metrů čtverečních označované jakou Peutský přístav (Peutehafen). Od roku 1993 všechny tyto plochy spravuje Česká republika.

„V rozvíjejícím se a měnícím se Hamburku to je skutečně nelákavé území, které nám dělá jenom ostudu. Takže já vítám iniciativu ministerstva dopravy, že chce investovat do rekonstrukce tohoto území,“ říká kapitán dálné plavby Jindřich Vodička. Zda se investice v budoucnu vrátí, je podle něj předčasné odhadovat.

Za hodnotu samu o sobě však považuje samotnou kultivaci přístavu. Navíc by mělo být možné vyjednat s městem výhodnou smlouvu o jeho užívání i po roce 2028. „Hamburk stále hraje významnou roli v námořní dopravě – svědčí o tom i to, že tam otevírají své pobočky mnohé zahraniční firmy. Po Rotterdamu je to největší přístav v Evropě,“ podotkl Vodička.

Přístav v Hamburku
Zdroj: ČTK/AP/Axel Heimken

V souvislosti s českým územím v Hamburku se nedávno vyrojily obavy, že budování olympijských sportovišť v okolí zkomplikuje jeho budoucí využití. Německý deník Die Welt poukazoval zejména na nové mosty. Honorární konzul České republiky v Hamburku Christian Ancker nicméně tvrdí, že budou mít stejnou podjezdovou výšku jako původní mosty, a tak nebudou překážet průjezdu říčních plavidel.

„Plánované stavby pro olympijské hry nezhorší situaci českých přístavů. Bylo nám řečeno, že nové mosty nebudou nižší než ty, které už tam stojí. Všechno tedy zůstává při starém,“ uvedl v rozhovoru pro německý tisk Ancker. Hamburk kandiduje na pořádání letních olympijských her v roce 2024.

Před rekonstrukcí se ministerstvo musí vypořádat s nájemcem

Z pronájmu českých přístavů v Hamburku chce ministerstvo dopravy ročně inkasovat miliony korun. Nejdřív ale musí vypovědět smlouvu se společností Eko Logistics, které přístavy před dvěma lety samo pronajalo.

Plán na rekonstrukci přístavů resort s nájemcem dosud nekonzultoval. Firma Eko Logistics má přitom pronajatý kompletně celý areál až do roku 2022. „To byla ostatně podmínka, že si to musíme pronajmout celé, protože to nikdo nechtěl,“ sdělil jednatel firmy Jan Smetana. Eko Logistics platí za pronájem necelých pět milionů korun ročně.

Firma z Týnce nad Labem bude po státu požadovat kompenzace za investice, které už v souvislosti s českým přístavem uskutečnila. „Za poslední roky jsme tam za stát proinvestovali kolem třech milionů korun,“ řekl Smetana. Další peníze firma utratila za nákup vlastních lodí, s jejichž pomocí plánovala do Německa odvážet železný odpad určený k dalšímu zpracování v severní Evropě.

Podle mluvčího Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jana Bukovského smlouva s Eko Logistics žádné sankce za předčasné ukončení pronájmu neobsahuje. Přesto ale bude nutné se se soukromou společností finančně vypořádat. Sama Eko Logistic v současné době není schopná vyčíslit, kolik peněz bude v případě vypovězení smlouvy po státu požadovat.

„Naše území v Hamburku chceme využívat opravdu účelně. Pokud bychom současnou nájemní smlouvu nevypověděli, situace v Hamburku by se ještě dalších šest let nezměnila,“ řekl k tomu ministr dopravy Dan Ťok. Předchozí vedení ministerstva podle něj smlouvu s Eko Logistics uzavřelo bez výběrového řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObávám se závislosti na USA nebo Číně, říká zmocněnec pro AI Kačena

„Moje obava je, že zůstaneme skanzenem, který nedokáže umělou inteligenci správně uchopit,“ řekl na ČT24 vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. To by mohlo vést k závislosti na Spojených státech amerických nebo na Číně, sdělil. Evropští premiéři a prezidenti plánují na podzim vůbec poprvé jednat o umělé inteligenci jako o samostatném tématu. Podle Kačeny je důležité, aby hovořili o tom, jak dohnat ztrátu. Dodal, že regulaci AI je třeba flexibilně přizpůsobovat jejímu vývoji.
před 1 hhodinou

Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
14:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Z dvaceti levů se stalo dvacet eur.“ Bulhaři po přijetí eura utrácejí víc, vklady přesto rostou

Téměř sedm měsíců po přijetí eura se ukazuje, jak nová měna proměnila finanční návyky Bulharů. Podle ekonomů vzrostly vklady domácností téměř o dvacet procent a na konci března dosáhly bezmála 55,7 miliardy eur (přibližně 1,35 bilionu korun). Rostou také spotřebitelské úvěry. Přesto má mnoho lidí pocit, že jim peníze docházejí rychleji a že nyní utrácejí až dvakrát více.
před 3 hhodinami

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 12 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 17 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 22 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.