Vláda zamítla návrh, aby sociální ústavy a nemocnice nespadaly pod EET

Vláda nepodpořila senátní novelu, která chtěla vyjmout sociální ústavy, nemocnice a část ambulancí z elektronické evidence tržeb. Informoval o tom tiskový odbor Strakovy akademie. Stanovisko vlády je doporučením pro sněmovnu.

Proti předloze se postavila ministerstva financí a zdravotnictví, zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo neutrální postoj.

Spoluautor předlohy Vladimír Plaček (ČSSD) potřebnost novely zdůvodnil tím, že současný zákon vyjímá z povinnosti evidovat hotovostní tržby jen příspěvkové organizace v sociální oblasti a zdravotnictví, zatímco pro ostatní měla platit od letošního března. Ústavní soud ale tento jarní start další vlny zavádění EET před Vánocemi zrušil a doporučil změny. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl v prosinci k rozhodnutí Ústavního soudu, že další vlny se neruší, ale jen odsouvají. Ministryně financí Alena Schillerová k tomu doplnila: „Určitě se posouváme minimálně o rok.“

Senátor Plaček svůj návrh zdůvodnil „nápravou určité nerovnosti z pohledu zařízení sociálních služeb a zdravotnických zařízení“. Objem hotovostních plateb v zařízeních je podle něj nízký, v řádech tisíců až desetitisíců korun ročně. Většina plateb je hrazena pojišťovnou.

Praktičtí lékaři by se mohli vyhnout EET i legálně, když by se s pacienty dohodli na bezhotovostních platbách, což by ale bylo málo komfortní například pro seniory, podotkl Plaček.

EET by měla být podle předlohy zachována pro ambulance v oborech klinická stomatologie, ortodoncie a dentální hygiena a pro zařízení poskytující služby reprodukční medicíny, stejně jako pro lékárny. Plaček podotkl, že zejména ve stomatologických odbornostech jsou platby od pacientů vyšší a lékárny už platby elektronicky evidují. Pod předlohou jsou podepsáni kromě sociálních demokratů zástupci KDU-ČSL, ANO, KSČM a Severočechů.

Zásah Ústavního soudu

Ústavní soud v polovině prosince zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb a s odloženou platností škrtl několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb. Třetí vlna se měla týkat svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby.

Před případným náběhem je nutné přijmout novou zákonnou úpravu. Jako celek ale zákon obstál a dál platí. Podle soudců sleduje elektronická evidence tržeb legitimní cíl – účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 22 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...