Vláda zamítla návrh, aby sociální ústavy a nemocnice nespadaly pod EET

Vláda nepodpořila senátní novelu, která chtěla vyjmout sociální ústavy, nemocnice a část ambulancí z elektronické evidence tržeb. Informoval o tom tiskový odbor Strakovy akademie. Stanovisko vlády je doporučením pro sněmovnu.

Proti předloze se postavila ministerstva financí a zdravotnictví, zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo neutrální postoj.

Spoluautor předlohy Vladimír Plaček (ČSSD) potřebnost novely zdůvodnil tím, že současný zákon vyjímá z povinnosti evidovat hotovostní tržby jen příspěvkové organizace v sociální oblasti a zdravotnictví, zatímco pro ostatní měla platit od letošního března. Ústavní soud ale tento jarní start další vlny zavádění EET před Vánocemi zrušil a doporučil změny. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl v prosinci k rozhodnutí Ústavního soudu, že další vlny se neruší, ale jen odsouvají. Ministryně financí Alena Schillerová k tomu doplnila: „Určitě se posouváme minimálně o rok.“

Senátor Plaček svůj návrh zdůvodnil „nápravou určité nerovnosti z pohledu zařízení sociálních služeb a zdravotnických zařízení“. Objem hotovostních plateb v zařízeních je podle něj nízký, v řádech tisíců až desetitisíců korun ročně. Většina plateb je hrazena pojišťovnou.

Praktičtí lékaři by se mohli vyhnout EET i legálně, když by se s pacienty dohodli na bezhotovostních platbách, což by ale bylo málo komfortní například pro seniory, podotkl Plaček.

EET by měla být podle předlohy zachována pro ambulance v oborech klinická stomatologie, ortodoncie a dentální hygiena a pro zařízení poskytující služby reprodukční medicíny, stejně jako pro lékárny. Plaček podotkl, že zejména ve stomatologických odbornostech jsou platby od pacientů vyšší a lékárny už platby elektronicky evidují. Pod předlohou jsou podepsáni kromě sociálních demokratů zástupci KDU-ČSL, ANO, KSČM a Severočechů.

Zásah Ústavního soudu

Ústavní soud v polovině prosince zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb a s odloženou platností škrtl několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb. Třetí vlna se měla týkat svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby.

Před případným náběhem je nutné přijmout novou zákonnou úpravu. Jako celek ale zákon obstál a dál platí. Podle soudců sleduje elektronická evidence tržeb legitimní cíl – účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 10 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...