Vláda slibuje: Daně do konce volebního období nezvýšíme

Vláda do konce volebního období nebude zvyšovat daně. Na sněmu Hospodářské komory to slíbil ministr financí Andrej Babiš. Zástupci podnikatelů však požadují, aby kabinet snížil sociální pojištění, které musejí platit za své zaměstnance. Premiér Bohuslav Sobotka ale řekl, že vláda žádné změny v přímých odvodech nechystá.

5 minut
Vláda slibuje: daně nyní nezvýšíme
Zdroj: ČT24

„My nechceme navyšovat daně, jenom u hazardu předkládáme novelu, kde daně chceme navyšovat,“ prohlásil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na sněmu Hospodářské komory, kam se sjeli nejvýznamnější politici v zemi. Jejich vzkaz podnikatelům tak zněl jasně: Zvyšování daní se obávat nemusíte. Tím šéf státní kasy vyvrátil informaci, že kabinet by mohl v případě špatného výběru daní některé z nich zvednout. „Naší snahou není házet vám klacky pod nohy. Chceme, abyste tu měli komfortní prostředí,“ dodal místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda KDU- ČSL Pavel Bělobrádek.

  • „Respektujeme koaliční smlouvu a my jsme se v koaliční smlouvě dohodli, že ministerstvo financí zlepší výběr daní, mimo jiné tím, že prosadíme řadu konkrétních opatření,“ zdůraznil také premiér a předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka.

Ke zlepšení výběru stávajících daní, mimo jiné od drobných živnostníků, vyzval vládu i prezident. Sazby daní ani živnostenské paušály by ale podle něj stát měnit neměl. „Já bych byl úplně spokojený, kdyby se daně OSVČ vrátily na tu původní hodnotu 25 miliard před pěti lety, aniž by se jakkoli měnila daňová pravidla,“ konstatoval prezident Miloš Zeman.

Registrační pokladna
Zdroj: Tomáš Pěkný/ČTK

Zlepšit výběr daní chce vláda mimo jiné zavedením elektronické evidence tržeb. Tu dnes na sněmu podpořila i Hospodářská komora. „Současně se domníváme, že by podnikatelé měli získat určité výhody, které budou souviset se zavedením tohoto systému, především snížení daní,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Sobotkova vláda už také slíbila, že spolu se zavedením elektronických pokladen sníží DPH na restaurační služby z 21 na 15 procent. S výjimkou cigaret a alkoholu.

Vedle toho však firmy požadují, aby jim kleslo sociální pojištění, které platí za své zaměstnance. Podle prezidenta HK Dlouhého je totiž celkové zatížení související s odvody asi třetí nebo čtvrté nejvyšší v Evropě. Zbyněk Frolík, úspěšný český podnikatel a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, souhlasí s tím, že v Česku je celková cena práce poměrně vysoká. „Na druhou stranu se domnívám, že s tím dokážeme ještě vyžít, pokud budeme spravedlivě vybírat daně,“ říká Frolík. A dodává, že tím se zvýší přísun do státní pokladny a vytvoří se přístup pro případné snížení daní.

Premiér však zatím se snižováním sociálních odvodů nepočítá. Podle něj mají podniky už dnes výhodu v tom, že platí nízké daně z příjmu. „Zejména firmy, například banky, platí v České republice velmi nízké daně,“ prohlásil Sobotka. 

Nový poplatek za stavbu na zemědělské půdě
Zdroj: ČT24

Pravicová opozice dnes podnikatelům také vzkázala, že daně zvyšovat nechce. Podle ní by měla vláda podnikatelům a živnostníkům ještě víc ulevit. „Pokud se objeví někde prostor ke snížení daní, měly by to být daně, které souvisí s cenou pracovního místa na pracovním trhu,“ řekl první místopředseda strany TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Předseda strany ODS Petr Fiala pak připomněl, že strana dokonce navrhla zrušení některých daní, ať už je to daň z nabytí nemovitostí, nebo třeba silniční daň.

Návrhy ODS na snížení odvodů ale vláda odmítla. Podle kabinetu si to Česko při plánovaném schodku rozpočtu ve výši sto miliard korun nemůže dovolit.

Skleněnou plaketu za top plátce daně z příjmu získal ČEZ

Na dani z příjmu právnických osob stát loni nejvíce získal od energetické společnosti ČEZ. Na druhém místě žebříčku, který sestavuje ministerstvo financí, skončila Česká spořitelna. Loni bylo pořadí prvních dvou firem opačné. Třetí se letos umístila Komerční banka, čtvrtá skončila ČSOB a pátá byla společnost Hyundai.

Ministerstvo financí sestavuje každoročně žebříček top dvaceti plátců jako ocenění podniků, které se nejvíce podílejí na plnění veřejných rozpočtů. „Věřím, že společnosti, které si odnášejí toto alespoň symbolické ocenění (skleněnou plaketu), patří právě do kategorie zodpovědných plátců, kteří mají zájem na tom, aby Česká republika dokázala daně vybírat řádně napříč celou ekonomikou. Důsledkem toho bude nejen rovné a férové prostředí, ale také to, aby se zde nemusely žádné daně, s výjimkou hazardu, zvyšovat,“ uvedl při dnešním vyhlášení ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Babiš vlastní společnost Agrofert, která ovládá řadu dalších firem. V úterý při jednání ve Sněmovně Babiš uvedl, že z jeho firem minulý rok plynulo 743 milionů korun na daň z příjmu právnických osob. Přesto ale Agrofert ani další Babišovy firmy v žebříčku nefigurují.

Žebříček sestavuje ministerstvo na základě výše plateb, které obdrží v průběhu roku na účet daně z příjmů právnických osob. „V roce 2014 se podařilo získat na dani z příjmů právnických osob do státního rozpočtu více než 123 miliard korun, což je o deset miliard více než v předloňském roce,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Pořadí firem na základě zaplacené daně z příjmu ministerstvo sestavuje od roku 2003. V přehledu nejsou uvedeny společnosti, které nereagovaly na žádost o zproštění mlčenlivosti nebo nesouhlasily se zveřejněním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...