Vláda si posvítí na odměny v dozorčích radách

Praha – Kabinet Jana Fischera se chystá prověřit dozorčí rady státních a polostátních firem. V nich často zasedají bývalí i současní politici, přes které strany často ovlivňují chod těchto podniků. Vláda chce navíc omezit příjmy takových radních. Někteří z nich si totiž přijdou i na sto tisíc korun za jedno jediné zasedání. Kontrola dozorčích rad je součástí plánu, který premiér vyhlásil tento týden. V něm chce mimo jiné také kontrolovat platy ředitelů státních firem.

Dalo by se říct, že to je taková práce snů. Za několikahodinové zasedání jednou měsíčně ve státních dozorčích radách si jejich členové vydělají tolik, co člověk s průměrným platem za téměř půl roku. Například státní elektrárenský gigant ČEZ vyplácí za jedno zasedání dozorčí rady přes 150 tisíc korun. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS pak přes 52 tisíc a ztrátové České dráhy za jednu jedinou schůzi 30 tisíc.

Ministři stanoví stropy odměn

3 minuty
Reportáž Lukáše Dolanského
Zdroj: ČT24

To má teď vláda Jana Fischera v plánu změnit. Jednotliví ministři mají stanovit stropy těchto odměn podle toho, jaké jsou běžné odměny u nestátních firem. Část platu radních by navíc měla být závislá na obchodních výsledcích podniků. Pokud firma nevydělává, přijdou radní o třetinu peněz.

Vláda dokonce angažovala bývalého ředitele mladoboleslavské Škody Vratislava Kulhánka, aby zjistil, jak dozorčí rady fungují, kdo v nich zasedá a co dotyčný umí. Jeho šetření má být hotové do poloviny dubna. V jeho zprávě se objeví dokonce i test znalostí jednotlivých radních.

Vratislav Kulhánek pro ČT24:

„Byla tam řada velmi pozitivních jedinců a také tam byla řada těch, kteří se pohybovali trochu pod průměrem.“

Podle občanských sdružení ale nejsou problémem jen vysoké odměny radních. Podle Martina Kameníka z hnutí Oživení je velkým problémem způsob výběru členů dozorčích rad. „Buď jsou to současní poslanci, nebo bývalí členové Poslanecké sněmovny,“ poukazuje na nešvar české politické scény Kameník.

Rady „trafikami pro vysloužilce“?

Současní poslanci, kteří mají svůj poslanecký příjem, za zasedání v radách nemohou pobírat plat. Těch bývalých se to ale netýká. Rady tak někdy i proto přípomínají podle občanských sdružení trafiky pro vysloužilce. V ČEZu zasedá třeba exposlanec a ekonomický expert ODS Martin Kocourek. V Čepru bývalý poslanec za stejnou stranu Miroslav Beneš a v Českých drahách zase exministr za ČSSD Karel Březina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...