Vláda schválila zmrazení části výdajů

Praha - Vláda ČR dnes schválila návrh opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu na rok 2012. Ministerstvo školství bude nakonec místo původně zvažovaných 4,5 miliardy letos vázat jen 2,5 miliardy korun. Ministr školství Josef Dobeš i tak se škrty nesouhlasí a dnes oznámil záměr rezignovat na svou funkci. Na obecné nutnosti zmrazení výdajů se již dříve shodla porada ekonomických ministrů a souhlasila i vláda.

Kapitoly státního rozpočtu s výdaji do jedné miliardy korun mají mít podle návrhu ministerstva financí plošně vázáno 1,5 procenta výdajů, ostatní kapitoly rozpočtu pak 3,95 procenta výdajů. Dále by měly být zmraženy výdaje na dotace na obnovitelné zdroje a sníženy platy ve Státním fondu dopravní infrastruktury a Státním zemědělském intervenčním fondu.  

„K úsporám jsme přistupovali částečně selektivně, částečně plošně. Výrazným způsobem byla zvýhodněna kapitola ministerstva školství, jako prvořadá vládní priorita věda, vzdělání, výzkum. Žádný jiný ministr se takového zvýhodnění nedočkal,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

MF: Ekonomika se vyvíjí hůř, než jsme čekali

Ministerstvo financí letos na základě posledních odhadů makroekonomických ukazatelů očekává nepříznivý vývoj státního rozpočtu. Bez úsporných opatření by deficit rozpočtu mohl dosáhnout až 128,6 miliardy korun. Schválený rozpočet pro letošek ale počítá se schodkem 105 miliard. Rozpočet byl totiž navržen v době, kdy ministerstvo očekávalo příznivější vývoj.

Podle nejnovější lednové predikce očekává Kalouskův úřad růst ekonomiky o 0,2 procenta. Ministerstvo na základě těchto odhadů počítá s propadem daňových příjmů ve srovnání se schváleným návrhem o 14,2 miliardy korun a s propadem příjmů na sociálním pojištění o 9,4 miliardy korun. 

Vázané výdaje nebudou moci jednotlivá ministerstva a státní organizace využít bez souhlasu vlády. Ke zmražení výdajů přistoupila nynější vláda už v létě 2010. Tehdy měla ministerstva vládou zavázány výdaje za 10,2 miliardy korun, o další zhruba 1,8 miliardy korun zeštíhlila kapitola Státní dluh a Všeobecná pokladní správa.  

V roce 2013 bude nutno kvůli dodržení schválených schodků rozpočtu ušetřit 42,4 miliardy korun a v roce 2014 již 84,4 miliardy korun. Ministerstvo financí toho chce dosáhnout například zvyšováním daní, omezením růstu důchodů a rušením některých úřadů. Pro rok 2013 počítá ministerstvo se schodkem rozpočtu 100 miliard korun a v roce 2014 s deficitem 70 miliard korun.

Vláda schválila návrh zákona, který upravuje služby spojené s bydlením

Vláda dnes schválila návrh zákona, který upravuje služby spojené s bydlením, jako reakci na nový občanský zákoník. Jedná se o legislativní úpravu, která by měla zajistit větší smluvní volnost mezi oběma smluvními stranami. Nově se mají změnit například podmínky pro úhradu vodného a stočného, odvozu odpadu nebo užívání výtahů.  

Návrh upravuje postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Základem je přitom podle ministerstva pro místní rozvoj dohoda mezi poskytovatelem a nájemcem nebo rozhodnutí družstva, případně společenství vlastníků jednotek. Pokud se nájemník s vlastníkem bytu nedohodne nebo družstvo či společenství vlastníků nerozhodne, rozpočítají se ceny služeb podle zákonem stanovených kritérií. U nájemního bydlení, včetně družstevního, bude umožněna dohoda o paušální platbě. Pro rozúčtování nákladů na ústřední vytápění a centralizované poskytování teplé vody nebo otopné vody k ohřevu vody bude použit zvláštní předpis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 34 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...