Vláda posvětila návrh na zvýšení penzí o 205 korun od roku 2015

Praha - Návrh ministryně práce Michaely Marksové-Tominové (ČSSD) potěší především penzisty. Valorizace důchodů by se měla vrátit na hodnoty, které platily do roku 2012. Resort je plánuje od ledna 2015 zvýšit o 1,8 procenta, tedy v průměru asi o 205 korun - na základě inflace a růstu cen by totiž rostly jen o 150 korun. Návrh již schválila vláda a posvětilo ho i ministerstvo financí. O přesné částce se bude hlasovat na podzim - Rada seniorů doufá, že se částka ještě zvýší.

Valorizace - vláda schválila návrh na vyšší penze

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zvýšit od ledna důchody o 1,8 procenta, tedy v průměru asi o 205 korun. Letos od ledna valorizace činila průměrně 45 korun, loni 137 korun. Důchody by tak měly růst stejně jako do roku 2012.

O přesné částce, o niž by se mohl od ledna důchod zvednout, bude vláda rozhodovat až na podzim. Ministryně chtěla přidat podle původní valorizace aspoň o třetinu růstu reálných mezd a minimálně o růst cen, od loňska to je o třetinu růstu reálných mezd a třetinu růstu cen. Navýšení penzí o vyšší částku, než udává zákon, je mimořádným valorizačních schématem pouze pro rok 2015, které se ale v dalších letech již nebude opakovat.

Senioři by rádi ještě více peněz

„Za 205 korun vládě děkujeme, ale budeme doufat, že toto rozhodnutí není konečné, neboť ta suma je nedostatečná. Částka by se měla pohybovat kolem 282 korun,“ tvrdí předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes s tím, že do září, kdy se o částce bude jednat definitivně, je ještě čas na jednání. Podle Marskové-Tominové je ale toto dostatečný kompromis. „Teď dáváme na váhy, o kolik si můžeme dovolit zvýšit a o kolik bych já osobně to udělala. Těch dvě stě korun je kompromis, nad kterým se koaliční strany shodly,“ podotkla.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Capital Pictures

Podle podkladů k zákonu to vypadá tak, že bude letos nejspíš inflace nízká a citelně neporostou ani reálné mzdy. Penze by se proto příliš nezvedly. Reálně by klesaly.

Zvyšování penzí přibrzdila na tři roky vláda Petra Nečase (ODS) kvůli úsporám a udržení schodku rozpočtu. Kabinet počítal do roku 2015 s úsporami ve výši skoro 48 miliard.

Přidávání by vyšlo asi na 7,1 miliardy korun. Pokud by se penze upravily jen podle zákona o růst cen a třetinu růstu reálných mezd, stálo by to pět miliard, uvedlo ministerstvo práce. Babiš navrhované průměrné zvýšení o 205 korun už zapracoval do návrhu rozpočtu na příští rok.

„Podle pravidel valorizace důchodů to vychází na asi 150 korun, paní ministryně navrhuje zhruba 200 korun. Tuhle částku jsme zapracovali do návrhu rozpočtu a počítáme s ní, protože si myslíme, že v tomto případě je to průhledné a dostanou to důchodci,“ konstatoval šéf státní kasy. (čtěte víc).

  • Za posledních deset let se průměrný důchod zvýšil skoro o čtyři tisíce korun, v roce 2004 byl 7 256 Kč, v roce 2013 pak 10 957.
  • Starobní důchod u nás pobírá přes 2,3 milionu lidí, schodek důchodového účtu loni dosáhl skoro 50 miliard.
  • Jeden člověk v Česku dostává podle statistik důchod 90 tisíc, dalších 15 penzistů pak pobírá každý měsíc přes 50 tisíc. V pásmu mezi 30 až 50 tisíci je to 260 seniorů.
  • Naopak 45 tisíc seniorů nedostává kvůli exekuci ani celý starobní důchod. Stát ale musí dlužníkovi nechat nejméně šest tisíc měsíčně, což je u tisíců důchodců víc, než jakou mají penzi. V takovém případě nelze dluhy z důchodu srážet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...