Z Českomoravské záruční a rozvojové banky se má stát velká rozvojová banka podle západního vzoru. Zatímco nyní podporuje hlavně malé a střední podniky, nově by měla financovat také infrastrukturu a energetické úspory. Spravovat by mohla i peníze z evropských půjček. Vláda jí proto plánuje navýšit kapitál o několik miliard korun.
Českomoravská záruční a rozvojová banka vznikla z rozhodnutí vlády v roce 1991 jako specializovaná bankovní instituce na podporu malých a středních podnikatelů. Nabízí jim záruky a zvýhodněné úvěry s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Podporuje také vlastníky bytových domů při rekonstrukcích a poskytuje zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje ve fungování banky změny. Jejich podstatou by mělo být rozšíření současných kompetencí. „Banka funguje, je bezproblémová, a dokonce je i zisková. Ale my bychom rádi, aby to byla skutečně významná instituce. Především chceme aktivizovat to, co dnes dělá, ale podle našeho názoru v nedostatečném rozsahu,“ vysvětluje šéf úřadu Jan Mládek (ČSSD).
Jeho kolega z resortu financí Andrej Babiš (ANO) souhlasí. „Mohl by to být dobrý stimul pro financování malých a středních podniků i pro investice do státní infrastruktury.“
Banka by se měla stát klíčovou institucí pro financování energetických úspor v podnicích a obcích, poskytovat úvěry na infrastrukturní projekty nebo pomáhat s revitalizací brownfieldů, tedy nevyužívaných obytných či průmyslových ploch ve městech.
Na to však bude potřebovat víc peněz. Kromě toho, že jí kabinet plánuje navýšit kapitál o čtyři až osm miliard korun, by měla mít možnost vydávat vlastní dluhopisy. Ministerstvo průmyslu navíc chce, aby banka spravovala všechny úvěry – jak z národních, tak z evropských peněz. Druhý zdroj bude přitom čím dál důležitější, protože evropské dotace postupně vyschnou.
Bude potřeba schválit nový zákon
Ministerstva, jejichž podřízené fondy v současnosti úvěry spravují, jsou ale proti. „Já zatím nepočítám, že bych Státní fond rozvoje bydlení pustila,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO). „My to vidíme jako nekomfortní vzhledem k žadatelům,“ přidává se náměstek pro fondy EU na ministerstvu životního prostředí Jan Kříž.
Shoda na úrovni ministrů přitom představuje jen první krok. Záměr bude potřebovat ještě podporu parlamentu, protože jeho realizace si vyžádá schválení nového zákona. „Aktivní hospodářská politika státu vyžaduje vlastní nástroj v oblasti finančnictví a toto by mělo pomoci,“ souhlasí místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Státní investiční banka, která začne konkurovat na soukromém trhu, je nepřiměřený mocenský politický nástroj, budoucí tunel na daňové poplatníky,“ obává se naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Že by inovovaná rozvojová banka konkurovala komerčním subjektům, ministr Mládek odmítá. „Spíše by měla být doplňkem a nabízet to, co klasické soukromé komerční banky nedělají.“ O budoucnosti Českomoravské záruční a rozvojové banky by měla vláda jednat v září. K zákonodárcům se nová legislativa patrně dostane až v příštím roce.
