Vláda neschválila návrh rozpočtu na příští rok

Praha – Česko zatím neví, jak bude hospodařit v příštím roce. Vláda dnes podle očekávání neschválila návrh úsporného státní rozpočtu. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v něm počítá s deficitem 135 miliard korun a vyššími příjmy státu oproti letošku o 23 miliard korun. Kabinet jej chce schválit 22. září. Na konečné rozhodnutí má čas do konce září, kdy má putovat do sněmovny. Poslanci pak mají čas na jeho přijetí do konce roku. Proti návrhu rozpočtu se postavili odboráři. Vadí jim 10procentní škrty na platech státních zaměstnanců a odhad, že o práci přijde 5 až 8 procent lidí.

„My jsme zatím rozjednali tento návrh rozpočtu. Kolem jednotlivých kapitol byla diskuse, a tak jak jsme dopředu avizovali, tak jsme jednání přerušili,“ popisuje průběh jednání premiér Petr Nečas (ODS). „Pevně věřím, že 22. to uzavřeme úspěšně,“ dodává Kalousek.

Za důvod neschválení vláda uvedla, že ještě do září plánuje setkání s odbory a zaměstnavateli. Schůzka se uskuteční 14. září. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval Nečas. Vláda ale podle něho nezmění chystané úpravy platů a pracovního práva, které kritizují odbory. Již po pondělní schůzi s odbory premiér tvrdil, že je pro něho tato diskuse uzavřená.

Premiér Petr Nečas:

„Musí ještě proběhnout jednání se sociálními partnery, jednání v rámci tripartity, které proběhne v úterý 14. září v odpoledních hodinách. A my předpokládáme, že vláda by se potom věnovala návrhu státního rozpočtu opět zřejmě 22. září, kde pokud nebudou nějaké politické nebo věcné problémy, nebo nějaké náhlé změny nebo požadavky, tak předpokládám, že by rozpočet mohl být schválen.“

I přes vůli vlády šetřit půjde příští rok o třetí nejvyšší deficit v historii země. Pokud by nyní Kalousek zopakoval svůj předvolební tah, a opět rozeslal složenky s aktuální výší státního dluhu, bude na konci příštího roku na každého Čecha připadat závazek 150 500 korun.

Navíc však ministr financí počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s růstem ekonomiky o 2,2 až 2,3 procenta HDP. Jenže třeba Česká národní banka tak optimistická není, růst odhaduje jen na 1,8 procenta, a to by mohlo příští rok znamenat ještě razantnější škrty. „Velmi snadno se odhaduje vývoj ekonomiky v době stability. V době velkých turbulencí jsou jen dva typy ekonomů - ti, kteří predikovat neumějí a neví to, a ti, kteří to neumějí a ví to,“ řekl Kalousek.

Odboráři dají svůj nesouhlas najevo demonstrací

V rozpočtu se už teď krátí ve většině oblastí, největší nevoli vyvolal plán ušetřit na platech státních zaměstnanců celkem 10 procent. Odbory proto svolaly na 21. září demonstraci. „Demonstrace jednadvacátého bude, já zvu všechny, které to zajímá. Je to nejhorší rozpočet za dvacet let,“ tvrdí předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Plošné škrty ale znamenají nejenom hrozbu propouštění a snižování platů státních zaměstnanců, ale i okleštění rodičovských příspěvků nebo sociálních dávek. Rozpočet na příští rok je navíc podle Kalouska rozpočtem škrtů. Skutečné reformy přijdou na řadu až po změně příslušných zákonů, nejdříve v roce 2012.

Pokud rozpočet projde jednáním vlády, zamíří do Poslanecké sněmovny. Tam má vládní koalice jednu jistotu - sociální demokracie rozpočet určitě nepodpoří. „Tento rozpočet jde proti zaměstnanosti, jde proti hospodářskému růstu, vede ke snižování životní úrovně a také snižuje dostupnost zdravotní péče,“ uvedl šéf ČSSD Bohuslava Sobotky. Také průzkum ukázal, že vládní úsporná opatření podporuje jen pětina lidí. Téměř polovina je proti.

V roce 2016 má mít ČR vyrovnaný rozpočet

„Kdybychom tyto kroky neudělali, tak už ve střednědobém horizontu nás deficity začnou stahovat dolů a začnou utlumovat ekonomický růst,“ myslí si Petr Nečas. Opoziční ČSSD to ale vidí jinak: „Škrtání veřejných výdajů má také negativní vliv na hospodářský růst. A tím to dále zvětší některé problémy,“ upozorňuje stínový ministr financí Jan Mládek.

Všechna úsporná opatření a utažený opasek rozpočtu směřují podle vlády k jedinému cíli. Ministři slíbili, že Česko bude mít v roce 2016 vyrovnaný rozpočet. Už v roce 2013 by jeho deficit měl dosáhnout maximálně tří procent HDP.

  • ČNB autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1726/172503.jpg
  • Bohuslav Sobotka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1917/191682.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...