Praha – Česko zatím neví, jak bude hospodařit v příštím roce. Vláda dnes podle očekávání neschválila návrh úsporného státní rozpočtu. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v něm počítá s deficitem 135 miliard korun a vyššími příjmy státu oproti letošku o 23 miliard korun. Kabinet jej chce schválit 22. září. Na konečné rozhodnutí má čas do konce září, kdy má putovat do sněmovny. Poslanci pak mají čas na jeho přijetí do konce roku. Proti návrhu rozpočtu se postavili odboráři. Vadí jim 10procentní škrty na platech státních zaměstnanců a odhad, že o práci přijde 5 až 8 procent lidí.
Vláda neschválila návrh rozpočtu na příští rok
„My jsme zatím rozjednali tento návrh rozpočtu. Kolem jednotlivých kapitol byla diskuse, a tak jak jsme dopředu avizovali, tak jsme jednání přerušili,“ popisuje průběh jednání premiér Petr Nečas (ODS). „Pevně věřím, že 22. to uzavřeme úspěšně,“ dodává Kalousek.
Za důvod neschválení vláda uvedla, že ještě do září plánuje setkání s odbory a zaměstnavateli. Schůzka se uskuteční 14. září. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval Nečas. Vláda ale podle něho nezmění chystané úpravy platů a pracovního práva, které kritizují odbory. Již po pondělní schůzi s odbory premiér tvrdil, že je pro něho tato diskuse uzavřená.
GALERIE
videogallery_000100784
Premiér Petr Nečas:
„Musí ještě proběhnout jednání se sociálními partnery, jednání v rámci tripartity, které proběhne v úterý 14. září v odpoledních hodinách. A my předpokládáme, že vláda by se potom věnovala návrhu státního rozpočtu opět zřejmě 22. září, kde pokud nebudou nějaké politické nebo věcné problémy, nebo nějaké náhlé změny nebo požadavky, tak předpokládám, že by rozpočet mohl být schválen.“
I přes vůli vlády šetřit půjde příští rok o třetí nejvyšší deficit v historii země. Pokud by nyní Kalousek zopakoval svůj předvolební tah, a opět rozeslal složenky s aktuální výší státního dluhu, bude na konci příštího roku na každého Čecha připadat závazek 150 500 korun.
Navíc však ministr financí počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s růstem ekonomiky o 2,2 až 2,3 procenta HDP. Jenže třeba Česká národní banka tak optimistická není, růst odhaduje jen na 1,8 procenta, a to by mohlo příští rok znamenat ještě razantnější škrty. „Velmi snadno se odhaduje vývoj ekonomiky v době stability. V době velkých turbulencí jsou jen dva typy ekonomů - ti, kteří predikovat neumějí a neví to, a ti, kteří to neumějí a ví to,“ řekl Kalousek.
Odboráři dají svůj nesouhlas najevo demonstrací
V rozpočtu se už teď krátí ve většině oblastí, největší nevoli vyvolal plán ušetřit na platech státních zaměstnanců celkem 10 procent. Odbory proto svolaly na 21. září demonstraci. „Demonstrace jednadvacátého bude, já zvu všechny, které to zajímá. Je to nejhorší rozpočet za dvacet let,“ tvrdí předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.
Plošné škrty ale znamenají nejenom hrozbu propouštění a snižování platů státních zaměstnanců, ale i okleštění rodičovských příspěvků nebo sociálních dávek. Rozpočet na příští rok je navíc podle Kalouska rozpočtem škrtů. Skutečné reformy přijdou na řadu až po změně příslušných zákonů, nejdříve v roce 2012.
Pokud rozpočet projde jednáním vlády, zamíří do Poslanecké sněmovny. Tam má vládní koalice jednu jistotu - sociální demokracie rozpočet určitě nepodpoří. „Tento rozpočet jde proti zaměstnanosti, jde proti hospodářskému růstu, vede ke snižování životní úrovně a také snižuje dostupnost zdravotní péče,“ uvedl šéf ČSSD Bohuslava Sobotky. Také průzkum ukázal, že vládní úsporná opatření podporuje jen pětina lidí. Téměř polovina je proti.
V roce 2016 má mít ČR vyrovnaný rozpočet
„Kdybychom tyto kroky neudělali, tak už ve střednědobém horizontu nás deficity začnou stahovat dolů a začnou utlumovat ekonomický růst,“ myslí si Petr Nečas. Opoziční ČSSD to ale vidí jinak: „Škrtání veřejných výdajů má také negativní vliv na hospodářský růst. A tím to dále zvětší některé problémy,“ upozorňuje stínový ministr financí Jan Mládek.
Všechna úsporná opatření a utažený opasek rozpočtu směřují podle vlády k jedinému cíli. Ministři slíbili, že Česko bude mít v roce 2016 vyrovnaný rozpočet. Už v roce 2013 by jeho deficit měl dosáhnout maximálně tří procent HDP.