Praha - Plyn v českých zásobnících není určený jen pro tuzemské domácnosti. V případě zastavení dodávek suroviny z Ruska může sloužit i okolním státům, například Německu. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. Úřad chce kvůli tomu zpřísnit celý systém bezpečnosti dodávek a v současnosti kontroluje, nakolik jsou toho obchodní společnosti schopné. Případné změny vyhlášky chce navrhnout po skončení kontrol na začátku října.
Jak dlouho vydrží zásoby plynu? To závisí mimo jiné na počasí a také na tom, komu je vlastně plyn určen. Zásobníky plynu, které většinou patří společnosti RWE, jsou v tuto chvíli plné na maximum a byly by schopny pokrýt celou jednu třetinu spotřeby Česka. Tak snadné to ale podle Vitáskové není. „RWE skladuje plyn také pro obchodníky, kteří ho mají určený třeba i pro Německo. Nemůžeme se tedy bavit o tom, že tyto zásobníky jsou určeny pouze pro české spotřebitele,“ uvedla.
ERÚ nyní v souvislosti s krizí na Ukrajině zahájil kontroly obchodníků, zda dodržují bezpečnostní standardy a mají dostatečné zásoby plynu. Úřad zjišťuje, zda jsou obchodníci připraveni na zimní období, kdy by v případě uzavření kohoutků plynovodů vedoucích přes Ukrajinu mohl nastat problém. Obchodníci mají povinnost dostatečné množství plynu zajistit do konce září.
Po letošních říjnových kontrolách prodejců plynu tak bude Vitásková trvat na změně vyhlášky, která určuje bezpečnostní systém dodávek. „Budeme to chtít zpřísnit tak, aby byli obchodníci více povinni zajišťovat bezpečnost dodávek zemního plynu i v období, kdy hrozí taková skutečnost, jako je krize na Ukrajině,“ podotkla Vitásková. Důraz přitom bude klást na to, aby zásoby nebyly virtuální, ale reálné, a to v dosahu distribučních sítí v České republice.
- Alena Vitásková: „Jako národní regulátor chci garantovat bezpečné dodávky pro občany České republiky a firmy, které působí na území České republiky.“
Podle Vitáskové ale není možné, aby změna vyhlášky byla provedena ještě pro letošní rok. „Aby to platilo uprostřed hry, je dost složitá věc a nedomnívám se, že by to bylo možné,“ zdůraznila. Její uvedení v platnost tak Vitásková vidí reálně až od příští zimy.
Evropská unie je v současnosti soběstačná z jedné pětiny, pokud jde o plyn. Zbytek pochází především z Ruska, Norska či Alžírska a dalších zemí. Mocností v těžbě břidlicového plynu se ale stávají Spojené státy. Otázkou teď zůstává, jak ho co nejefektivněji do Evropy přepravovat. „Připravit dodávky zkapalněného zemního plynu není záležitost jednoho roku nebo dvou let, je to delší časové období,“ upozornila.
Alena Vitásková:
„Plyn z Ruska nebude tak jednoduché nahradit, to jsou jen bájné představy.“
Pokud by ale skutečně nastal nejčernější scénář a došlo k přerušení všech zásobovacích tras, tedy přes Ukrajinu, Polsko i Balt, byla by situace letos v zimě dost těžko řešitelná, zdůraznil analytik. Český ministr průmyslu sice oznámil, že podzemní zásobníky plynu jsou před nadcházející topnou sezonou zcela plné, a to už o měsíc dříve, než je obvyklé, úplné zastavení dodávek z Ruska by se dotklo prakticky všech evropských zemí.
Vitásková se také vyjádřila ke sporu s firmou Net4Gas, která je jediným držitelem licence na přepravu plynu v Česku a nedávno snížila svůj základní kapitál ze 31,8 na 2,75 miliardy korun. ERÚ firmu šetří, podle Vitáskové je riziko, že bude muset s firmou zahájit správní řízení. „Jsou to hodně vážné kroky. Já věřím, že společnost má tak silné akcionáře, že ustojí své povinnosti, které má v rámci licence plnit,“ dodala Vitásková.
S firmou podle Vitáskové již běží správní řízení v souvislosti se stavbou strategických plynovodů STORK II a MORAVIA, které mají propojit Česko a Polsko. Rozhodnutí by mělo padnout za několik dní, uvedla Vitásková. „Nic nebrání tomu, aby Net4Gas mohl výstavbu zahájit,“ zdůraznila Vitásková. Čeští zákazníci by podle ní měli zaplatit 42 procent plynovodu. „To je naše definitivní stanovisko,“ uvedla Vitásková. Firma podle ní chtěla, aby zaplatili 55 procent.
