Po odchodu Velké Británie z Evropské unie bude ve společném evropském rozpočtu chybět každý rok až 260 miliard korun. Při přípravě svého rozpočtu na roky 2021 až 2027 proto nyní Unie řeší základní otázku: kde vzít více peněz, aby se nemusely krátit dotační programy či populární Erasmus.
Ve snaze najít řešení padají různé více či méně vážné nápady. Třeba jako ten o speciální evropské dani z igelitových tašek, který má podporu eurokomisařů Günthera Oettingera a Jyrki Katainena. Podle nich je výhodou tohoto řešení, že by se tak vytvořily vlastní zdroje pro EU.
Existuje i jednodušší cesta. Více by do evropského rozpočtu platily jednotlivé členské státy. Český státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař (ČSSD) již řekl, že Česko je připraveno přispívat více. Také Slovensko je ochotno platit více, naznačil slovenský vicepremiér pro veřejné investice a informatizaci Peter Pellegrini. Hlavně se však čeká, zda přidají více velké státy, jako například Německo či Francie.
Uvažuje se také o tom, jak část peněz ušetřit. Například pravidelné měsíční stěhování z Bruselu do Štrasburku a zpět kvůli jednomu týdnu poslaneckého zasedání stojí ročně pět miliard korun. Kritizuje ho česká komisařka Věra Jourová, kritizují ho sami europoslanci. Nikdo to ale zatím nedokázal zastavit.
Unie nechce škrtat dotační programy
Snaha hospodařit se stejným nebo dokonce vyšší rozpočtem je dána i tím, že Unie nechce krátit peníze na dotační programy, zemědělství nebo třeba na výměnný studijní program Erasmus.
Například předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nechce po roce 2020 škrtat ani v unijní politicie soudržnosti, tedy evropských fondech. „Nejsem pro škrty v politice soudržnosti. Je stále významná nejen pro země, které z ní mají prospěch, ale také pro ty ostatní,“ upozornil předseda Komise.
Je podle něj třeba pomoci překonat zatím stále trvající rozdíly v příjmech a životním standardu mezi státy Unie. „Musíme zajistit, že se těchto rozdílů mezi regiony a státy EU zbavíme,“ podotkl nedávno Juncker. Podle něho je ale třeba modernizace fondů, mezi jejichž příjemci je i ČR.
Evropskou unii tak čekají komplikovaná jednání o podobě budoucího rozpočtového výhledu EU. Eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová to ve čtvrtek řekla v Bratislavě, kde zahájila sérii návštěv členských zemí EU k tématu budoucího vývoje politiky soudržnosti.
„V květnu komise předloží první návrh rozpočtového rámce. Očekáváme tvrdé diskuse v Evropské radě i v Evropském parlamentu,“ uvedla Cretsuová.
