Veřejné zakázky? Samá administrativa a nepřehlednost

Praha – Zbytečně administrativně složitý a hlavně nepřehledný – takový je podle zadavatelů i dodavatelů tendrů zákon o veřejných zakázkách. Technická novela nabyla účinnosti teprve před měsícem a už teď se ukazují její nedostatky, jak vyplynulo z průzkumu mezi veřejnými, sektorovými a dotovanými zadavateli a mezi dodavateli veřejných zakázek, který provedla advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal. Úprava je ale pouze dočasná. Nejpozději v dubnu příštího roku musí kvůli evropské směrnici vejít v platnost zcela nový zákon.

Novela přitom měla velmi jasný cíl, a to rychle odstranit odbornou veřejností nejvíce kritizované body zákona o veřejných zakázkách. Ve výsledku ale celý proces zadávání tendrů zkomplikovala. Alespoň takové jsou závěry průzkumu, v němž 40 procent respondentů hodnotí současnou právní úpravu jako nepřehlednou a nejasnou. „Většina lidí zapojených do procesu veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů dlouhodobě kritizuje administrativní zátěž spojenou s každou veřejnou zakázkou. Není náhoda, že novela zákona o veřejných zakázkách se již v minulosti objevila na seznamu nejhorších legislativních počinů v rámci ankety Zákon roku,“ podotkl advokát Ondřej Chmela z kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, která průzkum uskutečnila.

I přes tuto kritiku, ale některé změny, jež novela přinesla, hodnotí zadavatelé i dodavatelé kladně. Devět z deseti například souhlasí se škrtnutím povinnosti rušit veřejnou zakázku při obdržení jedné nabídky. Zvýšení limitu pro dodatečné práce z 20 procent na 30 je správné podle 47 procent oslovených respondentů. Celkem 13 procent oslovených by navrhovalo, aby se limit zvýšil až na 50 procent hodnoty původní veřejné zakázky pro každou jednotlivou změnu tak, jak umožňuje evropská směrnice. Naopak třetina (33 procent) oslovených se domnívá, že zvýšení limitu povede pouze k plýtvání veřejnými prostředky.

Nová pravidla pro tendry: Vyšší limit pro vícepráce, menší důraz na cenu

Dodavatelé veřejných zakázek se vedle toho ale obávají změny ohledně přípustnosti těchto víceprací. Podle 67 procent z nich způsobí nová podoba zákona problémy s výkladem, 13 procent dodavatelů jí dokonce vůbec nerozumí.

MMR už připravuje nový zákon

Na stole úředníků z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) už ale leží rozpracovaný zcela nový zákon, který pracovně nazývá zákon o zadávacích řízení. Celkem 27 procent zadavatelů a dodavatelů si od něj slibuje právě snížení administrativní zátěže celého zadávacího procesu. Podle 32 procent z nich by měl být tento zákon stručnější a přehlednější.

5 minut
Chmela: Zadávání veřejných zakázek je zbytečně komplikované
Zdroj: ČT24

Chmela je toho názoru, že se těmto požadavkům po minulých zkušenostech nelze divit. „Stávající složitý zákon prošel za necelých devět let účinnosti dvěma desítkami novelizací, což nepřispívá k jeho přehlednosti. V mnoha případech se zavádí novinky, které vzápětí následující novela opět ruší. K tomu je třeba připočítat rozsáhlou rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která řadu ustanovení zákona vykládá pro zadavatele značně překvapivým způsobem. Zadavatelé tak mnohdy vůbec nevědí, jakým způsobem řešit jednotlivé nestandardní situace,“ upozornil.

Věcný záměr nového zákona v polovině března schválila vláda. Podle normy, jež určuje podmínky zadávacího řízení, by měli dostat zadavatelé do rukou větší pravomoci ovšem za předpokladu jasně transparentního a přiměřeného postupu. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona nebo zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze 30 procent, které platí nyní. Nový zákon by měl podle všeho také u některých tendrů zakázat vybírat vítěze pouze podle nejnižší ceny. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení.

Paragrafovým zněním by se měla vláda zabývat letos v květnu či červnu, do sněmovny by pak měl přijít na podzim. Kvůli evropským pravidlům musí nový zákon začít platit nejpozději 18. dubna 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...