Veřejné zakázky? Samá administrativa a nepřehlednost

Praha – Zbytečně administrativně složitý a hlavně nepřehledný – takový je podle zadavatelů i dodavatelů tendrů zákon o veřejných zakázkách. Technická novela nabyla účinnosti teprve před měsícem a už teď se ukazují její nedostatky, jak vyplynulo z průzkumu mezi veřejnými, sektorovými a dotovanými zadavateli a mezi dodavateli veřejných zakázek, který provedla advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal. Úprava je ale pouze dočasná. Nejpozději v dubnu příštího roku musí kvůli evropské směrnici vejít v platnost zcela nový zákon.

Novela přitom měla velmi jasný cíl, a to rychle odstranit odbornou veřejností nejvíce kritizované body zákona o veřejných zakázkách. Ve výsledku ale celý proces zadávání tendrů zkomplikovala. Alespoň takové jsou závěry průzkumu, v němž 40 procent respondentů hodnotí současnou právní úpravu jako nepřehlednou a nejasnou. „Většina lidí zapojených do procesu veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů dlouhodobě kritizuje administrativní zátěž spojenou s každou veřejnou zakázkou. Není náhoda, že novela zákona o veřejných zakázkách se již v minulosti objevila na seznamu nejhorších legislativních počinů v rámci ankety Zákon roku,“ podotkl advokát Ondřej Chmela z kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, která průzkum uskutečnila.

I přes tuto kritiku, ale některé změny, jež novela přinesla, hodnotí zadavatelé i dodavatelé kladně. Devět z deseti například souhlasí se škrtnutím povinnosti rušit veřejnou zakázku při obdržení jedné nabídky. Zvýšení limitu pro dodatečné práce z 20 procent na 30 je správné podle 47 procent oslovených respondentů. Celkem 13 procent oslovených by navrhovalo, aby se limit zvýšil až na 50 procent hodnoty původní veřejné zakázky pro každou jednotlivou změnu tak, jak umožňuje evropská směrnice. Naopak třetina (33 procent) oslovených se domnívá, že zvýšení limitu povede pouze k plýtvání veřejnými prostředky.

Nová pravidla pro tendry: Vyšší limit pro vícepráce, menší důraz na cenu

Dodavatelé veřejných zakázek se vedle toho ale obávají změny ohledně přípustnosti těchto víceprací. Podle 67 procent z nich způsobí nová podoba zákona problémy s výkladem, 13 procent dodavatelů jí dokonce vůbec nerozumí.

MMR už připravuje nový zákon

Na stole úředníků z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) už ale leží rozpracovaný zcela nový zákon, který pracovně nazývá zákon o zadávacích řízení. Celkem 27 procent zadavatelů a dodavatelů si od něj slibuje právě snížení administrativní zátěže celého zadávacího procesu. Podle 32 procent z nich by měl být tento zákon stručnější a přehlednější.

Nahrávám video

Chmela je toho názoru, že se těmto požadavkům po minulých zkušenostech nelze divit. „Stávající složitý zákon prošel za necelých devět let účinnosti dvěma desítkami novelizací, což nepřispívá k jeho přehlednosti. V mnoha případech se zavádí novinky, které vzápětí následující novela opět ruší. K tomu je třeba připočítat rozsáhlou rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která řadu ustanovení zákona vykládá pro zadavatele značně překvapivým způsobem. Zadavatelé tak mnohdy vůbec nevědí, jakým způsobem řešit jednotlivé nestandardní situace,“ upozornil.

Věcný záměr nového zákona v polovině března schválila vláda. Podle normy, jež určuje podmínky zadávacího řízení, by měli dostat zadavatelé do rukou větší pravomoci ovšem za předpokladu jasně transparentního a přiměřeného postupu. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona nebo zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze 30 procent, které platí nyní. Nový zákon by měl podle všeho také u některých tendrů zakázat vybírat vítěze pouze podle nejnižší ceny. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení.

Paragrafovým zněním by se měla vláda zabývat letos v květnu či červnu, do sněmovny by pak měl přijít na podzim. Kvůli evropským pravidlům musí nový zákon začít platit nejpozději 18. dubna 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 15 hhodinami

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.