Praha – České hospodyňky často řeší otázku, zda je lepší (a levnější) nakupovat potraviny na trhu a v menších obchodech, nebo si pro potřebné suroviny zajít do supermarketu. Typickým příkladem je příprava nedělní idyly s domácí klasikou vepřo-knedlo-zelo. Ekonomický seriál Moje drahé Česko zjistil, že kilo vepřového, kilo zelí, mouka a pivo bylo nakonec lacinější ze surovin z farmářského trhu a blízkého řeznictví než ze supermarketu. Ceny a kvalita potravin byly tématem druhého dílu seriálu, kam přišli diskutovat nejen zemědělští, ale i gastronomičtí experti.
Druhý díl seriálu se zaměřil také na to, s jakým cenovým rozdílem lze nakoupit například základní suroviny na výrobu tradiční vepřové pochoutky či jak se za poslední roky změnily ceny potravin.
Nedělní vepřo-knedlo-zelo raději z tržnice, na Slovensku a v Polsku však vyjde levněji
V případě nedělní pochoutky vyšly ze souboje vítězně tradiční trhy. Celý nákup na vepřo-knedlo-zelo včetně piva a mouky stál na tržnici a v menších obchodech 167 korun. I když v supermarketu vyšlo pivo a zelí stejně jako v menších krámcích na tržišti, hrubá mouka a maso byly výrazně dražší. Celý nákup se tak vyšplhal o padesátikorunu výš, tedy na 215 korun.
Vepřo-knedlo-zelo se vydala kupovat i slovenská zpravodajka ČT Olga Baková. Zkombinovala kysané zelí z tržnice s dalšími položkami z větších obchodů. Nakonec za nákup zaplatila méně než čeští redaktoři, konkrétně 6,5 eura (zhruba 158 korun).
Zpravodaj v Polsku Miroslav Karas zaplatil za ingredience na tradiční český pokrm pocházející z varšavské tržnice v přepočtu 165 korun. V menším obchůdku pak zaplatil zhruba 178 korun a ještě nižší částku nechal v hypermarketu, necelých 144 korun.
Belgická malá samoobsluha nabídla suroviny na vepřo-knedlo-zelo za 10,67 eur (asi 259 korun). V diskontu nakonec zpravodajka Eva Hrnčířová zaplatila za určený spotřební koš nižší částku, nechala zde 7,24 eur (zhruba 181 korun).
V posledních pěti letech citelně zdražil chleba, naopak zlevnilo máslo
Seriál se rovněž zaměřil na změny cen potravin v posledních letech. Nejednoho Čecha překvapilo, že od roku 2005, kdy zaplatil za máslo 27 korun, klesne v roce 2009 jeho cena až na průměrných 23 korun. I když autoři pracovali s daty Českého statistického úřadu, Eurostatu nebo ministerstva práce a sociálních věcí, tyto výsledky přichází s velkým zpožděním, a proto poslední data jsou například za rok 2009.
Markantní rozdíl však v posledních pěti letech (2005 až 2009) nastal v cenách chleba. Zde cena vzrostla z hodnoty 15 korun až na 19 korun. Neměnila se například cena vepřového, jehož cena za kilogram se pohybovala jak v roce 2005, tak 2009 kolem 107 korun. Mírně dražší bylo mléko, které ze 14 korun mírně vyrostlo na 15 korun za litr.
Změny v cenách surovin razantně nakročily loni. Oproti prosinci 2009 se na konci roku loňského například zvedla cena za kilogram brambor ze zhruba devíti korun až na hodnotu převyšující 15 korun. Češi si ve stejném období více připlatili i za rajčata – z necelých 30 korun za kilo až na 47,5 koruny. Podražila i cibule, která se prodávala v prosinci 2010 o pět korun dráž oproti původním deseti korunám.
Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím?
Z evropské sedmadvacítky je nejdražší život v Dánsku. Zde byla zaznamenána téměř o polovinu vyšší cenová hladina než v evropském průměru, za který lze považovat například Německo. Lacino není ani v Irsku, které se v roce 2008 pohybovalo o 27 procent nad cenovým průměrem unie. Češi naopak zaplatili za celkové životní náklady o čtvrtinu méně, než činil průměr. Polsko se pak ocitlo pár procent pod českými hodnotami.
Co se týče jídla, nejvyšší ceny se v roce 2009 opět objevovaly v Dánsku. Po něm následovaly Irsko a Řecko. Nejlevněji se dalo najíst v Polsku, a to o 35 procent méně, než dosahoval evropský průměr. Levné jídlo nabízely rovněž Rumunsko nebo Bulharsko. Česko se ani zde nevymykalo a jídlo zde bylo o čtvrtinu levnější než v evropském průměru.
Zde je nasnadě porovnat i průměrnou mzdu výše uvedených zemí. Čelo nepřekvapivě okupují Dánové, kteří si v roce 2008 průměrně vydělali přes 4 000 eur na hlavu. O pár set za nimi skončili Němci. V Česku pak byly oproti Dánsku mzdy čtvrtinové a pohybovaly se kolem 925 eur na osobu. Horší mzdy si domů odnesli Slováci (714 eur) a vůbec nejméně pak Lotyši (628 eur).
- Domácí produkty autor: Jindřich Mynařík, zdroj: ISIFA/Lidové noviny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2280/227906.jpg
- Cena másla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2288/228750.jpg
- Ceny potravin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2288/228754.jpg
- Evropské cenové hladiny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2288/228755.jpg
