Venezuela krotí hyperinflaci a na bankovkách škrtá pět nul. Za dvacetník tam pořídíte 11 tisíc litrů benzinu

Venezuela spouští ekonomické reformy, které oznámil prezident Nicolás Maduro a které mají zastavit hospodářský propad. Změny začínají zavedením nových bankovek, na kterých bylo škrtnuto pět nul. V budoucnu má o více než 3000 procent stoupnout minimální mzda a Maduro slíbil, že zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň. Kritici těchto plánů se ale domnívají, že situaci v zemi to jen zhorší.

Banky v pondělí zůstanou zavřené, protože se připravují na zavedení „suverénního bolívaru“, nové měny, na které je o pět nul méně a která má pomoci zmírnit prudkou inflaci. Smyslem „škrtnutí pěti nul“ je denominace, reforma, při níž dojde ke snížení nominální hodnoty platidel.

  • Do 20. srpna 2018 byla nejvyšší venezuelskou bankovkou ta s hodnotou 100 000 bolívarů. V přepočtu na koruny šlo o zhruba sedmdesát haléřů.
  • Nově – poté, co vláda „škrtne“ pět nul – budou obyvatelé Venezuely platit mincemi a bankovkami s hodnotou od 2 do 500 bolívarů. Nejmenší mince tak bude mít hodnotu dosavadních 200 000 současných bolívarů, ta nejvyšší nahradí padesátimilionovou bankovku.
  • Zdroj: The Guardian

Madurova vláda také oznámila, že v září zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň, aby zabránila pašování přes hranice.

Nahrávám video

Venezuela má nejnižší ceny benzinu na světě, za jeden americký cent se podle agentury Reuters dá teď koupit 2896 galonů benzinu, což v přepočtu znamená, že za 20 haléřů lze koupit skoro 11 000 litrů benzinu. Maduro také v pátek slíbil prudce zvýšit minimální mzdu.

Podle ekonomů však soubor nových opatření současnou hyperinflaci spíš ještě urychlí, než aby hospodářské problémy země vyřešil. K zásadním problémům ve Venezuele patří i to, že těžba ropy klesla na nejnižší úroveň nejméně od roku 1947.

Denominace podle ekonoma společnosti Starteepo Františka Bostla pouze zmírní ekonomický šok. „Na reálné problémy odpovídá vláda čímsi nereálným, kromě krátkodobého efektu to nic nepřinese. Venezuela teď potřebuje pomoc zvenčí, potřebuje, aby se vrátil zahraniční kapitál. Západ pomoc podmiňuje změnou režimu, ale Čína by mohla záchranné lano Venezuele nabídnout,“ tvrdí Bostl.

Nahrávám video

Obyvatelé jsou od pátku v nejistotě

Představitelé opozice se snaží využít napětí mezi obyvateli a vyzvali, aby se v úterý uskutečnila celonárodní stávka a protesty. Doufají, že přilákají do ulic masy lidí na protest proti vládnoucí Madurově socialistické straně. Něco podobného se jim ale nepodařilo učinit již více než rok.

Fronty lidí byly v sobotu na trhu v Caracasu delší než obvykle, protože lidé se snažili zásobit před nejistotou, která tento týden přijde. Mnoho z nich bylo frustrovaných kvůli čtečkám bankovních karet, které byly pomalé nebo nefungovaly vůbec, což mnohé přinutilo k tomu, aby odešli s prázdnou. Mnoho obchodů také zůstalo zavřených kvůli nejistotě, jaké mají za zboží stanovit ceny.

Venezuela kdysi patřila mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky. Vlastní například největší prokázané zásoby ropy na světě. Propad cen ropy doprovázený korupcí a špatným hospodařením pod vedením socialistické vlády však za posledních 20 let způsobily, že země se ocitla v prozatím nejhorší ekonomické krizi.

Nuly na bankovkách škrtal už Chávez

 Inflace ve Venezuele by podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohla letos překonat jeden milion procent. Kvůli vysoké inflaci je obtížné najít papírové peníze. Nejvyšší bankovka v současném hotovostním systému je 100 000 bolívarů, což při běžně používaném směnném kurzu na černém trhu odpovídá méně než třem americkým centům (70 haléřů). Šálek kávy stojí více než dva miliony bolívarů.

V rámci nové měny budou zavedeny dvě mince a papírové bankovky v hodnotě od dvou do 500 bolívarů. Nejnižší hodnota tedy bude představovat současnou kupní sílu 200 000 bolívarů a nejvyšší 50 milionů bolívarů. Stará a nová měna zůstanou po určité přechodné období v oběhu společně.

Podobný krok učinila vláda v roce 2008, kdy tehdejší prezident Hugo Chávez vydal v rámci boje s prudkým růstem inflace novou měnu, na které škrtl tři nuly.

Hugo Chávez
Zdroj: EPA/DAVID FERNANDEZ/ISIFA

Mzdy chce Maduro zafixovat ke kryptoměně, která zatím není v oběhu

Maduro v pátek oznámil, že zvýší minimální mzdu o více než 3000 procent. Podle kurzu na černém trhu by měla nově činit zhruba 30 dolarů (675 Kč). Zatím ale není jisté, kdy tato změna vstoupí v platnost.

Již tak chaotické změny dál komplikuje Madurovo oznámení, že chce zafixovat vývoj mezd, cen a penzí ke kryptoměně zvané petro. Její vznik oznámil letos v únoru, v oběhu ale prozatím není. Jedno petro bude podle Madura odpovídat 60 dolarům a cílem je přesunout se v budoucnu k jedinému plovoucímu směnnému kurzu vázanému na zmíněnou digitální měnu.

Opozice nové plány kritizuje. „Opatření oznámená v pátek nejsou plánem ekonomického oživení země,“ uvedl opoziční lídr Andrés Velásquez. „Naopak představují větší hlad, více zkázy, větší chudobu, více utrpení, více bolesti, vyšší inflaci, větší propad ekonomiky.“

Podnikatelé se obávají, že prudký růst mezd způsobí, že nebudou schopni platit zaměstnance bez toho, aby prudce zvýšili ceny. Například Jesús Pacheco, který má ve svém řeznictví v Caracasu šest zaměstnanců, v neděli řekl, že nebude mít jinou možnost, než část z nich propustit, pokud chce v činnosti pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 11 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...