Venezuela krotí hyperinflaci a na bankovkách škrtá pět nul. Za dvacetník tam pořídíte 11 tisíc litrů benzinu

Venezuela spouští ekonomické reformy, které oznámil prezident Nicolás Maduro a které mají zastavit hospodářský propad. Změny začínají zavedením nových bankovek, na kterých bylo škrtnuto pět nul. V budoucnu má o více než 3000 procent stoupnout minimální mzda a Maduro slíbil, že zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň. Kritici těchto plánů se ale domnívají, že situaci v zemi to jen zhorší.

Banky v pondělí zůstanou zavřené, protože se připravují na zavedení „suverénního bolívaru“, nové měny, na které je o pět nul méně a která má pomoci zmírnit prudkou inflaci. Smyslem „škrtnutí pěti nul“ je denominace, reforma, při níž dojde ke snížení nominální hodnoty platidel.

  • Do 20. srpna 2018 byla nejvyšší venezuelskou bankovkou ta s hodnotou 100 000 bolívarů. V přepočtu na koruny šlo o zhruba sedmdesát haléřů.
  • Nově – poté, co vláda „škrtne“ pět nul – budou obyvatelé Venezuely platit mincemi a bankovkami s hodnotou od 2 do 500 bolívarů. Nejmenší mince tak bude mít hodnotu dosavadních 200 000 současných bolívarů, ta nejvyšší nahradí padesátimilionovou bankovku.
  • Zdroj: The Guardian

Madurova vláda také oznámila, že v září zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň, aby zabránila pašování přes hranice.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Stop pro venezuelské migranty
Zdroj: ČT24

Venezuela má nejnižší ceny benzinu na světě, za jeden americký cent se podle agentury Reuters dá teď koupit 2896 galonů benzinu, což v přepočtu znamená, že za 20 haléřů lze koupit skoro 11 000 litrů benzinu. Maduro také v pátek slíbil prudce zvýšit minimální mzdu.

Podle ekonomů však soubor nových opatření současnou hyperinflaci spíš ještě urychlí, než aby hospodářské problémy země vyřešil. K zásadním problémům ve Venezuele patří i to, že těžba ropy klesla na nejnižší úroveň nejméně od roku 1947.

Denominace podle ekonoma společnosti Starteepo Františka Bostla pouze zmírní ekonomický šok. „Na reálné problémy odpovídá vláda čímsi nereálným, kromě krátkodobého efektu to nic nepřinese. Venezuela teď potřebuje pomoc zvenčí, potřebuje, aby se vrátil zahraniční kapitál. Západ pomoc podmiňuje změnou režimu, ale Čína by mohla záchranné lano Venezuele nabídnout,“ tvrdí Bostl.

Nahrávám video
Ekonom Bostl: Venezuela si sama nepomůže, záchranné lano by mohla hodit Čína
Zdroj: ČT24

Obyvatelé jsou od pátku v nejistotě

Představitelé opozice se snaží využít napětí mezi obyvateli a vyzvali, aby se v úterý uskutečnila celonárodní stávka a protesty. Doufají, že přilákají do ulic masy lidí na protest proti vládnoucí Madurově socialistické straně. Něco podobného se jim ale nepodařilo učinit již více než rok.

Fronty lidí byly v sobotu na trhu v Caracasu delší než obvykle, protože lidé se snažili zásobit před nejistotou, která tento týden přijde. Mnoho z nich bylo frustrovaných kvůli čtečkám bankovních karet, které byly pomalé nebo nefungovaly vůbec, což mnohé přinutilo k tomu, aby odešli s prázdnou. Mnoho obchodů také zůstalo zavřených kvůli nejistotě, jaké mají za zboží stanovit ceny.

Venezuela kdysi patřila mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky. Vlastní například největší prokázané zásoby ropy na světě. Propad cen ropy doprovázený korupcí a špatným hospodařením pod vedením socialistické vlády však za posledních 20 let způsobily, že země se ocitla v prozatím nejhorší ekonomické krizi.

Nuly na bankovkách škrtal už Chávez

 Inflace ve Venezuele by podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohla letos překonat jeden milion procent. Kvůli vysoké inflaci je obtížné najít papírové peníze. Nejvyšší bankovka v současném hotovostním systému je 100 000 bolívarů, což při běžně používaném směnném kurzu na černém trhu odpovídá méně než třem americkým centům (70 haléřů). Šálek kávy stojí více než dva miliony bolívarů.

V rámci nové měny budou zavedeny dvě mince a papírové bankovky v hodnotě od dvou do 500 bolívarů. Nejnižší hodnota tedy bude představovat současnou kupní sílu 200 000 bolívarů a nejvyšší 50 milionů bolívarů. Stará a nová měna zůstanou po určité přechodné období v oběhu společně.

Podobný krok učinila vláda v roce 2008, kdy tehdejší prezident Hugo Chávez vydal v rámci boje s prudkým růstem inflace novou měnu, na které škrtl tři nuly.

Hugo Chávez
Zdroj: EPA/DAVID FERNANDEZ/ISIFA

Mzdy chce Maduro zafixovat ke kryptoměně, která zatím není v oběhu

Maduro v pátek oznámil, že zvýší minimální mzdu o více než 3000 procent. Podle kurzu na černém trhu by měla nově činit zhruba 30 dolarů (675 Kč). Zatím ale není jisté, kdy tato změna vstoupí v platnost.

Již tak chaotické změny dál komplikuje Madurovo oznámení, že chce zafixovat vývoj mezd, cen a penzí ke kryptoměně zvané petro. Její vznik oznámil letos v únoru, v oběhu ale prozatím není. Jedno petro bude podle Madura odpovídat 60 dolarům a cílem je přesunout se v budoucnu k jedinému plovoucímu směnnému kurzu vázanému na zmíněnou digitální měnu.

Opozice nové plány kritizuje. „Opatření oznámená v pátek nejsou plánem ekonomického oživení země,“ uvedl opoziční lídr Andrés Velásquez. „Naopak představují větší hlad, více zkázy, větší chudobu, více utrpení, více bolesti, vyšší inflaci, větší propad ekonomiky.“

Podnikatelé se obávají, že prudký růst mezd způsobí, že nebudou schopni platit zaměstnance bez toho, aby prudce zvýšili ceny. Například Jesús Pacheco, který má ve svém řeznictví v Caracasu šest zaměstnanců, v neděli řekl, že nebude mít jinou možnost, než část z nich propustit, pokud chce v činnosti pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se zabývá možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu jsou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Premiér ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
03:25Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ceny paliv rostou, zároveň stoupá i poptávka

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.
před 1 hhodinou

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 6 hhodinami

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 8 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včera v 14:20

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 12:25

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
včera v 11:29

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026
Načítání...