Venezuela krotí hyperinflaci a na bankovkách škrtá pět nul. Za dvacetník tam pořídíte 11 tisíc litrů benzinu

Venezuela spouští ekonomické reformy, které oznámil prezident Nicolás Maduro a které mají zastavit hospodářský propad. Změny začínají zavedením nových bankovek, na kterých bylo škrtnuto pět nul. V budoucnu má o více než 3000 procent stoupnout minimální mzda a Maduro slíbil, že zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň. Kritici těchto plánů se ale domnívají, že situaci v zemi to jen zhorší.

Banky v pondělí zůstanou zavřené, protože se připravují na zavedení „suverénního bolívaru“, nové měny, na které je o pět nul méně a která má pomoci zmírnit prudkou inflaci. Smyslem „škrtnutí pěti nul“ je denominace, reforma, při níž dojde ke snížení nominální hodnoty platidel.

  • Do 20. srpna 2018 byla nejvyšší venezuelskou bankovkou ta s hodnotou 100 000 bolívarů. V přepočtu na koruny šlo o zhruba sedmdesát haléřů.
  • Nově – poté, co vláda „škrtne“ pět nul – budou obyvatelé Venezuely platit mincemi a bankovkami s hodnotou od 2 do 500 bolívarů. Nejmenší mince tak bude mít hodnotu dosavadních 200 000 současných bolívarů, ta nejvyšší nahradí padesátimilionovou bankovku.
  • Zdroj: The Guardian

Madurova vláda také oznámila, že v září zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň, aby zabránila pašování přes hranice.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Stop pro venezuelské migranty
Zdroj: ČT24

Venezuela má nejnižší ceny benzinu na světě, za jeden americký cent se podle agentury Reuters dá teď koupit 2896 galonů benzinu, což v přepočtu znamená, že za 20 haléřů lze koupit skoro 11 000 litrů benzinu. Maduro také v pátek slíbil prudce zvýšit minimální mzdu.

Podle ekonomů však soubor nových opatření současnou hyperinflaci spíš ještě urychlí, než aby hospodářské problémy země vyřešil. K zásadním problémům ve Venezuele patří i to, že těžba ropy klesla na nejnižší úroveň nejméně od roku 1947.

Denominace podle ekonoma společnosti Starteepo Františka Bostla pouze zmírní ekonomický šok. „Na reálné problémy odpovídá vláda čímsi nereálným, kromě krátkodobého efektu to nic nepřinese. Venezuela teď potřebuje pomoc zvenčí, potřebuje, aby se vrátil zahraniční kapitál. Západ pomoc podmiňuje změnou režimu, ale Čína by mohla záchranné lano Venezuele nabídnout,“ tvrdí Bostl.

Nahrávám video
Ekonom Bostl: Venezuela si sama nepomůže, záchranné lano by mohla hodit Čína
Zdroj: ČT24

Obyvatelé jsou od pátku v nejistotě

Představitelé opozice se snaží využít napětí mezi obyvateli a vyzvali, aby se v úterý uskutečnila celonárodní stávka a protesty. Doufají, že přilákají do ulic masy lidí na protest proti vládnoucí Madurově socialistické straně. Něco podobného se jim ale nepodařilo učinit již více než rok.

Fronty lidí byly v sobotu na trhu v Caracasu delší než obvykle, protože lidé se snažili zásobit před nejistotou, která tento týden přijde. Mnoho z nich bylo frustrovaných kvůli čtečkám bankovních karet, které byly pomalé nebo nefungovaly vůbec, což mnohé přinutilo k tomu, aby odešli s prázdnou. Mnoho obchodů také zůstalo zavřených kvůli nejistotě, jaké mají za zboží stanovit ceny.

Venezuela kdysi patřila mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky. Vlastní například největší prokázané zásoby ropy na světě. Propad cen ropy doprovázený korupcí a špatným hospodařením pod vedením socialistické vlády však za posledních 20 let způsobily, že země se ocitla v prozatím nejhorší ekonomické krizi.

Nuly na bankovkách škrtal už Chávez

 Inflace ve Venezuele by podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohla letos překonat jeden milion procent. Kvůli vysoké inflaci je obtížné najít papírové peníze. Nejvyšší bankovka v současném hotovostním systému je 100 000 bolívarů, což při běžně používaném směnném kurzu na černém trhu odpovídá méně než třem americkým centům (70 haléřů). Šálek kávy stojí více než dva miliony bolívarů.

V rámci nové měny budou zavedeny dvě mince a papírové bankovky v hodnotě od dvou do 500 bolívarů. Nejnižší hodnota tedy bude představovat současnou kupní sílu 200 000 bolívarů a nejvyšší 50 milionů bolívarů. Stará a nová měna zůstanou po určité přechodné období v oběhu společně.

Podobný krok učinila vláda v roce 2008, kdy tehdejší prezident Hugo Chávez vydal v rámci boje s prudkým růstem inflace novou měnu, na které škrtl tři nuly.

Hugo Chávez
Zdroj: EPA/DAVID FERNANDEZ/ISIFA

Mzdy chce Maduro zafixovat ke kryptoměně, která zatím není v oběhu

Maduro v pátek oznámil, že zvýší minimální mzdu o více než 3000 procent. Podle kurzu na černém trhu by měla nově činit zhruba 30 dolarů (675 Kč). Zatím ale není jisté, kdy tato změna vstoupí v platnost.

Již tak chaotické změny dál komplikuje Madurovo oznámení, že chce zafixovat vývoj mezd, cen a penzí ke kryptoměně zvané petro. Její vznik oznámil letos v únoru, v oběhu ale prozatím není. Jedno petro bude podle Madura odpovídat 60 dolarům a cílem je přesunout se v budoucnu k jedinému plovoucímu směnnému kurzu vázanému na zmíněnou digitální měnu.

Opozice nové plány kritizuje. „Opatření oznámená v pátek nejsou plánem ekonomického oživení země,“ uvedl opoziční lídr Andrés Velásquez. „Naopak představují větší hlad, více zkázy, větší chudobu, více utrpení, více bolesti, vyšší inflaci, větší propad ekonomiky.“

Podnikatelé se obávají, že prudký růst mezd způsobí, že nebudou schopni platit zaměstnance bez toho, aby prudce zvýšili ceny. Například Jesús Pacheco, který má ve svém řeznictví v Caracasu šest zaměstnanců, v neděli řekl, že nebude mít jinou možnost, než část z nich propustit, pokud chce v činnosti pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 32 mminutami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 5 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 22 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...