Vedení firmy ČEZ nedostane odměny, státu firma vyplatí 15 miliard

Členové představenstva a dozorčí rady ČEZ nedostanou stejně jako loni odměny ze zisku. Energetický gigant vyplatí svým akcionářům stejnou dividendu jako v minulých třech letech, 40 korun za akcii před zdaněním. Rozhodla o tom valná hromada firmy. Český stát také vyměnil čtyři své zástupce v dozorčí radě. Energetická skupina ČEZ také oznámila, že podala nezávaznou nabídku na koupi polských aktiv francouzské společnosti EDF, které zahrnují osm tepláren v Polsku.

Firma vyplatí na dividendách z loňského zisku kolem 21,5 miliardy korun. Český stát jako většinový akcionář získá asi 15 miliard korun. V loňském roce šlo o stejnou částku.

Tantiémy loni nebyly členům vedení firmy vyplaceny poprvé od roku 2001, kdy ČEZ začal vyplácet dividendy akcionářům. Od roku 2010 přitom bylo každoročně mezi představenstvo a dozorčí radu rozděleno 25,5 milionu korun. Letos navrhlo představenstvo vyplatit 23 milionů korun, návrh však byl zamítnut.

Nové tváře v dozorčí radě

Valná hromada ČEZu měla na programu i další body. Například vyčlenění projektů přípravy a výstavby nových jaderných zdrojů v obou českých jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín do samostatných dceřiných společností nebo změny v dozorčí radě.

Jejími novými členy se stali Šárka Vinklerová, která se dlouhodobě věnuje obchodu s elektrickou energií na domácích i mezinárodních trzích a působila i ve Slovenské
elektrárne, Vladimír Kohout, jenž se zabýval řízením pracovních týmů energetických společností a pracoval v Energetických strojírnách Brno či Moravské energetické, František Vágner, který je jaderný fyzik se zkušenostmi z oblasti jaderného inženýrství, chemie, či měření radioaktivních odpadů, a náměstek ministerstva financí Ondřej Landa. V radě tak končí mimo jiné bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

Ministerstvo financí, přes které stát vlastní zhruba 70procentní podíl ve firmě, pro ČTK uvedlo, že smyslem změny je posílit zastoupení odborníků s dlouholetou praxí v energetice. „ČEZ je energetický gigant, který je pro fungování naší ekonomiky naprosto nepostradatelný. Proto je vždycky lepší tam mít co nejvíc odborníků, kteří se v energetice opravdu vyznají,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Wagenknecht, kterého Babiš zbavil funkce prvního náměstka MF loni v červnu, skončil i v pětičlenném výboru pro audit firmy. Nahradil ho bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora. 

Valná hromada také potvrdila ve funkci člena dozorčí rady Petra Poláka, který do ní byl kooptován již v únoru na místo Vladimíra Vlka. Server Neovlivni.cz tehdy uvedl, že Polák má blízko k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Dozorčí rada ČEZ má 12 členů. Stát má osm členů, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Také u zástupců zaměstnanců odsouhlasila valná hromada změny v radě, funkční období nových členů ale začne až 12. dubna 2017, aby bezprostředně navazovalo na funkční období členů současných. Novými členy budou Jitka
Čermáková, Lubomír Klosík a Josef Suchánek. Jako jediný ze současných zástupců
zaměstnanců v radě zůstane její současný místopředseda Vladimír Hronek.

Ekonom a poradce finanční skupiny J&T Michal Šnobr řekl, že nečeká, že by změny v dozorčí radě přinesly nějakou převratnou změnu v jejím přístupu. „Pokud bychom se měli bavit o funkčnosti dozorčí rady, tak si myslím, že je to o tom, úplně od základu změnit složení, ale také snížit počet členů, zejména odborářů v ní,“ uvedl.

ČEZ potvrdil, že se zajímá o polské teplárny

Energetická skupina ČEZ také v pátek informovala, že podala nezávaznou nabídku na koupi polských aktiv francouzské společnosti EDF. Potvrdila tak svůj zájem, který naznačila v květnu.

Kromě servisních společností se nabídka konkrétně vztahuje na čtyři teplárny v lokalitách Gdyně, Gdaňsk, Krakov a Vratislav a čtyři teplárny s distribucí tepla v lokalitách Zelená Hora, Ciechnica, Toruň a Zawidawie. Celková instalovaná kapacita nabízených zdrojů je podle ČEZ 1,4 gigawattu (GW) v elektřině a 4,4 GW v teple. Zaujímají tak na polském trhu první místo v kogenerační výrobě elektřiny a druhé v produkci tepla.

Francouzská společnost EDF
Zdroj: STEPHANE MAHE/Reuters

„Tyto zdroje disponují vysokou účinností a zásobují teplem i elektřinou zákazníky ve významných polských městech. S provozem podobných zdrojů máme rozsáhlé zkušenosti, a to i v Polsku,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ již v Polsku působí. Vlastní zde uhelné elektrárny ELCHO severozápadně od Katovic a Skawina s celkovým instalovaným výkonem asi 680 megawattů (MW) a malé vodní elektrárny Skawinka a Borek o souhrnném instalovaném výkonu asi 2,5 MW.

ČEZ je největší česká energetická firma. Čistý zisk skupiny loni meziročně klesl o osm procent na 20,5 miliardy korun. Tržby vzrostly o čtyři procenta na 210,2 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, z něhož se kalkuluje dividenda, loni činil 27,7 miliardy korun, meziročně o šest procent méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 14 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 14 hhodinami
Načítání...