V solárních projektech se skrývá další háček, příští rok nás může přijít draho

Praha - Zatímco se politici a úředníci vehementně snaží omezit velkorysou podporu solárních elektráren, spekulanti si našli kličku, jak se k penězům přesto dostat. Podle deníku E15 se nyní ukazuje, že vydělat na výhodně nastavených podmínkách mohou nejen ti, kteří své zdroje stihnou připojit ještě letos, ale i ti, kteří se letos připojit nestihnou. Cesta k dotovaným cenám vede přes takzvané zelené bonusy. Zatímco pro získání garantovaných cen je podmínkou připojení projektu do distribuční sítě do konce letošního roku, u zelených bonusů je třeba pouze začít s produkcí elektřiny. To by mohlo příští rok vyjít domácnosti velice draho, ceny elektřiny by se mohly zvednout o 15 procent, firmy by si potom mohly připlatit až o čtvrtinu více. Vláda teď hledá řešení, jak solárnímu boomu zabránit.

„Předpisy hovoří o podmínce účelného využití vyráběné energie. V praxi to může znamenat třeba to, že se vyráběnou elektřinou dobíjejí baterie či generátory, klimatizace v kancelářích, někteří investoři uvažují dokonce i o tom, že by vyrobenou elektřinu pouštěli přes odpory do země,“ uvedl jeden z poradců v oblasti fotovoltaiky. Zelený bonus pak inkasuje výrobce elektřiny od distributora jako kompenzaci za náklady na výrobu energie, prodávat ji nemusí. „Já nepočítám s tím, že by někdo v téhle republice zneužíval zelených bonusů a pouštěl elektrický proud do země a z toho inkasoval nějaké peníze,“ uvedl prezident České průmyslové fotovoltaické asociace František Smolka.

premiér Petr Nečas

„Je to vážná věc. Budeme se tím zabývat. Bude to jeden z klíčových úkolů pro ekonomické ministry. Nalezneme řešení, jak tento proces zbrzdit, a půjde-li to, i zvrátit.“

Zelený bonus je s výkupní cenou srovnatelný: Letos je 11,18 koruny za kilowatthodinu, výkupní cena je 12,15 koruny. Obě tyto podpory hradí v účtech za elektřinu konečný spotřebitel. Trik je v tom, že investor se může jednou za rok rozhodnout, zda využije zelené bonusy, nebo výkupní ceny. Příští rok tak ti, kdo prozatím využijí zelené bonusy, mohou teprve připojit projekt do sítě a přejít na ceny, které jim zůstanou podle stávajících pravidel garantovány na patnáct let.

Vláda hledá možná řešení

O změnách podpory solárních zdrojů dnes jednali ekonomičtí ministři. Kvůli boomu solárních elektráren se v souvislosti s garantovanou vysokou výkupní cenou této energie od příštího roku očekává výrazné zdražení elektřiny. „Vláda se nedívá lhostejně a pasivně na hrozby, které v oblasti cen elektrické energie tady jsou,“ uvedl na dnešním brífinku premiér. Nevyloučil ani možnou kompenzace nízkopříjmovým domácnostem v případě, že by k velkému nárůstu cen elektřiny skutečně došlo.

„Jednotliví ministři dostali z porady ekonomických ministrů úkoly, které budou předloženy poradě ekonomických ministrů příští týden, kde bude vytvořen základní rejstřík možných kroků, které budeme mít k dispozici,“ nastínil další postup vlády Nečas.

ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) o dalším řešení

„Připravovaný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů už bude jednoznačně deklarovat, za jakých podmínek lze produkovat energii z obnovitelných zdrojů, jaká má být výnosnost u těchto obnovitelných zdrojů a jaký si představujeme optimální mix těchto obnovitelných zdrojů.“

„Vláda má jisté omezené možnosti, řeknu velmi otevřeně, že si chce tyto možnosti rozšířit, a samozřejmě je si vědoma i různých právních aspektů, které to má - možných arbitráží, soudů,“ uvedl dnes Nečas. I přesto chce vláda jednat. O konkrétních krocích ale zatím mlčí. „My vědomě, dokud nebudeme mít vládou schválený postup, nebudeme říkat, které tam budou prvky, a taky proto, že chceme jednat s těmi klíčovými aktéry,“ dodal premiér. 

Současná vláda prý za problémy nemůže

Kocourek na dnešním brífinku uvedl, že jde o problém, který vláda zdědila. „To je přesně důsledek administrativní byrokratické deformace, kdy v důsledku špatného rozhodnutí z roku 2005 vznikl tento problém, který se může příští rok vyhrotit,“ potvrdil jeho názor premiér. Kocourek dodal, že růst cen elektřiny není jediným rizikem, který je se současným systémem spojený. Připomněl i technická rizika spojená s tím, že jde o velmi nestabilní zdroj.

„Musíme to řešit, není příliš času, ale řadě věcí se ještě zabránit dá,“ tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla by stačilo, kdyby byly úřady přísnější při povolování staveb nových elektráren. Stát by se podle něj navíc měl snažit, aby ČEZ nepostavil svých plánovaných 100 megawatt solárních zdrojů.

I Mladá fronta Dnes vidí hned několik možností, jak enormnímu nárůstu cen zabránit. Vláda se může například zkusit se všemi firmami dohodnout, aby výkupní cenu dobrovolně snížily. Další možností je uvalit na velké solární projekty speciální daň. „Já se obávám. že to nebude moc průchozí, že nebudou slyšet na snížení svých zisků. Speciální daň - tam to hrozí spíš arbitrážemi,“ uvedl Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla.

Snížení výkupní ceny je pro malé producenty nemožné

prezident České průmyslové fotovoltaické asociace František Smolka

„Chce-li stát ukázat přívětivou tvář, tak by měl sám prosadit ve firmě ČEZ snížení z dnešní stávající výkupní ceny 12,15 koruny řekněme na úroveň 6 korun.“

Podle Smolky jsou tři čtvrtiny projektů v oboru financovány z úvěru a jednou z podmínek úvěru je úroveň výkupních cen. Pokud by se tedy snížily, došlo by k porušení úvěrových podmínek. Podle Smolky však státem vlastněný ČEZ bude ke konci roku držet až čtvrtinu veškerých fotovoltaických elektráren. Stát by proto měl zpřísnit podmínky jemu.

Co ale prezident asociace navrhl sám je využití ekologické daně. „Pokud by tedy ekologická daň, která se dnes platí z uhlí, platí se z plynu, platí se z elektřiny a jejíž loňský objem činil zhruba čtyři miliony korun, pokud by se použila buď část, nebo celá tato daň, na jakési vybalancování toho má dáti, dal ve fotovoltaice, tak by se ten problém mohl velmi zmírnit,“ uvedl Smolka.

Zdražení nebude tak výrazné

Česká průmyslová fotovoltaická asociace počítá do konce roku s instalací kolem 800 megawatt, vláda však mluví téměř o dvojnásobku. „Pokud se tedy naplní naše prognóza, tak to zdražení nebude v žádném případě 22 procent, ale bude někde na úrovni 7 až 8 procent. Bohužel se tady podle našeho názoru opět ukazuje snaha rozhodujícího energetického hráče na trhu připravit si půdu pro zdražení jiných složek elektřiny,“ dodal Smolka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 7 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...