V solárních projektech se skrývá další háček, příští rok nás může přijít draho

Praha - Zatímco se politici a úředníci vehementně snaží omezit velkorysou podporu solárních elektráren, spekulanti si našli kličku, jak se k penězům přesto dostat. Podle deníku E15 se nyní ukazuje, že vydělat na výhodně nastavených podmínkách mohou nejen ti, kteří své zdroje stihnou připojit ještě letos, ale i ti, kteří se letos připojit nestihnou. Cesta k dotovaným cenám vede přes takzvané zelené bonusy. Zatímco pro získání garantovaných cen je podmínkou připojení projektu do distribuční sítě do konce letošního roku, u zelených bonusů je třeba pouze začít s produkcí elektřiny. To by mohlo příští rok vyjít domácnosti velice draho, ceny elektřiny by se mohly zvednout o 15 procent, firmy by si potom mohly připlatit až o čtvrtinu více. Vláda teď hledá řešení, jak solárnímu boomu zabránit.

„Předpisy hovoří o podmínce účelného využití vyráběné energie. V praxi to může znamenat třeba to, že se vyráběnou elektřinou dobíjejí baterie či generátory, klimatizace v kancelářích, někteří investoři uvažují dokonce i o tom, že by vyrobenou elektřinu pouštěli přes odpory do země,“ uvedl jeden z poradců v oblasti fotovoltaiky. Zelený bonus pak inkasuje výrobce elektřiny od distributora jako kompenzaci za náklady na výrobu energie, prodávat ji nemusí. „Já nepočítám s tím, že by někdo v téhle republice zneužíval zelených bonusů a pouštěl elektrický proud do země a z toho inkasoval nějaké peníze,“ uvedl prezident České průmyslové fotovoltaické asociace František Smolka.

premiér Petr Nečas

„Je to vážná věc. Budeme se tím zabývat. Bude to jeden z klíčových úkolů pro ekonomické ministry. Nalezneme řešení, jak tento proces zbrzdit, a půjde-li to, i zvrátit.“

Zelený bonus je s výkupní cenou srovnatelný: Letos je 11,18 koruny za kilowatthodinu, výkupní cena je 12,15 koruny. Obě tyto podpory hradí v účtech za elektřinu konečný spotřebitel. Trik je v tom, že investor se může jednou za rok rozhodnout, zda využije zelené bonusy, nebo výkupní ceny. Příští rok tak ti, kdo prozatím využijí zelené bonusy, mohou teprve připojit projekt do sítě a přejít na ceny, které jim zůstanou podle stávajících pravidel garantovány na patnáct let.

Vláda hledá možná řešení

O změnách podpory solárních zdrojů dnes jednali ekonomičtí ministři. Kvůli boomu solárních elektráren se v souvislosti s garantovanou vysokou výkupní cenou této energie od příštího roku očekává výrazné zdražení elektřiny. „Vláda se nedívá lhostejně a pasivně na hrozby, které v oblasti cen elektrické energie tady jsou,“ uvedl na dnešním brífinku premiér. Nevyloučil ani možnou kompenzace nízkopříjmovým domácnostem v případě, že by k velkému nárůstu cen elektřiny skutečně došlo.

„Jednotliví ministři dostali z porady ekonomických ministrů úkoly, které budou předloženy poradě ekonomických ministrů příští týden, kde bude vytvořen základní rejstřík možných kroků, které budeme mít k dispozici,“ nastínil další postup vlády Nečas.

ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) o dalším řešení

„Připravovaný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů už bude jednoznačně deklarovat, za jakých podmínek lze produkovat energii z obnovitelných zdrojů, jaká má být výnosnost u těchto obnovitelných zdrojů a jaký si představujeme optimální mix těchto obnovitelných zdrojů.“

„Vláda má jisté omezené možnosti, řeknu velmi otevřeně, že si chce tyto možnosti rozšířit, a samozřejmě je si vědoma i různých právních aspektů, které to má - možných arbitráží, soudů,“ uvedl dnes Nečas. I přesto chce vláda jednat. O konkrétních krocích ale zatím mlčí. „My vědomě, dokud nebudeme mít vládou schválený postup, nebudeme říkat, které tam budou prvky, a taky proto, že chceme jednat s těmi klíčovými aktéry,“ dodal premiér. 

Současná vláda prý za problémy nemůže

Kocourek na dnešním brífinku uvedl, že jde o problém, který vláda zdědila. „To je přesně důsledek administrativní byrokratické deformace, kdy v důsledku špatného rozhodnutí z roku 2005 vznikl tento problém, který se může příští rok vyhrotit,“ potvrdil jeho názor premiér. Kocourek dodal, že růst cen elektřiny není jediným rizikem, který je se současným systémem spojený. Připomněl i technická rizika spojená s tím, že jde o velmi nestabilní zdroj.

„Musíme to řešit, není příliš času, ale řadě věcí se ještě zabránit dá,“ tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla by stačilo, kdyby byly úřady přísnější při povolování staveb nových elektráren. Stát by se podle něj navíc měl snažit, aby ČEZ nepostavil svých plánovaných 100 megawatt solárních zdrojů.

I Mladá fronta Dnes vidí hned několik možností, jak enormnímu nárůstu cen zabránit. Vláda se může například zkusit se všemi firmami dohodnout, aby výkupní cenu dobrovolně snížily. Další možností je uvalit na velké solární projekty speciální daň. „Já se obávám. že to nebude moc průchozí, že nebudou slyšet na snížení svých zisků. Speciální daň - tam to hrozí spíš arbitrážemi,“ uvedl Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla.

Snížení výkupní ceny je pro malé producenty nemožné

prezident České průmyslové fotovoltaické asociace František Smolka

„Chce-li stát ukázat přívětivou tvář, tak by měl sám prosadit ve firmě ČEZ snížení z dnešní stávající výkupní ceny 12,15 koruny řekněme na úroveň 6 korun.“

Podle Smolky jsou tři čtvrtiny projektů v oboru financovány z úvěru a jednou z podmínek úvěru je úroveň výkupních cen. Pokud by se tedy snížily, došlo by k porušení úvěrových podmínek. Podle Smolky však státem vlastněný ČEZ bude ke konci roku držet až čtvrtinu veškerých fotovoltaických elektráren. Stát by proto měl zpřísnit podmínky jemu.

Co ale prezident asociace navrhl sám je využití ekologické daně. „Pokud by tedy ekologická daň, která se dnes platí z uhlí, platí se z plynu, platí se z elektřiny a jejíž loňský objem činil zhruba čtyři miliony korun, pokud by se použila buď část, nebo celá tato daň, na jakési vybalancování toho má dáti, dal ve fotovoltaice, tak by se ten problém mohl velmi zmírnit,“ uvedl Smolka.

Zdražení nebude tak výrazné

Česká průmyslová fotovoltaická asociace počítá do konce roku s instalací kolem 800 megawatt, vláda však mluví téměř o dvojnásobku. „Pokud se tedy naplní naše prognóza, tak to zdražení nebude v žádném případě 22 procent, ale bude někde na úrovni 7 až 8 procent. Bohužel se tady podle našeho názoru opět ukazuje snaha rozhodujícího energetického hráče na trhu připravit si půdu pro zdražení jiných složek elektřiny,“ dodal Smolka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 6 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 7 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 20 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 22 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 22 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...