V lesnickém tendru po kalamitách zvítězil Uniles ze skupiny Agrofert

Vítězem náhradního tendru státního podniku Lesy České republiky na lesnické práce a prodej dřeva je podle předběžných výsledků firma Uniles ze skupiny Agrofert. V tendru podala nejlepší cenovou nabídku na 25 ze 109 soutěžených jednotek, a má tak šanci získat nejvíce kontraktů. Soutěže se týkají jednotek, na nichž lesnické firmy podniku předčasně vypověděly smlouvy ztrátové v důsledku lesních kalamit.

Zájem firem o účast v tendru  generální ředitel státního podniku Daniel Szórád označil za mírně nadprůměrný. „Zájem je lepší, než byl o standardní tendry 2018+,“ přiblížil. Na jednu územní jednotku podnik nyní dostal v průměru 5,2 nabídky, loni v tendru 2018+ to bylo jen 3,8 nabídky na soutěženou jednotku.

Trh s dřevem podle Szóráda po loňském zahlcení dřívím z kalamit už zažívá mírné oživení poptávky. „Ceny vždycky rychle padnou, ale jen pomalu se vracejí do původní úrovně. Předpokládám, že jsme se ode dna již odrazili, že ceny budou postupně narůstat,“ uvedl.

Za firmou Uniles se umístily shodně s 11 nejlepšími nabídkami firmy Kloboucká lesní a Jihozápadní dřevařská. Na dalších místech skončily firmy ACLESIA s devíti jednotkami, skupina Petra s osmi jednotkami a firma Stora Enso Wood Products Ždírec se šesti jednotkami. Ze 38 firem v soutěži by alespoň jednu zakázku mohlo získat 25 z nich.

Uniles byl jedinou firmou, která podala nabídku na všech 109 jednotek. Ostatní uchazeči se většinou orientovali na zakázky, kde dosud působí. Největší ztráty utrpěla společnost PROGLES, která se do tendru vůbec nepřihlásila, a opustila tak všech 14 jednotek, které měla obhajovat.

Náhradní tendr, který je nazvaný Březen 2018+, zahrnuje lesní práce v celkovém odhadovaném objemu 3,9 miliardy korun. Souhrnný objem dřeva k těžbě je asi 8,7 milionu metrů krychlových. Nabídky firmy podaly v pátek 5. ledna. Vítězné firmy by na jednotlivých územních jednotkách měly začít pracovat v průběhu března 2018. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

Firmy ve státních lesích pracují na základě pětiletých tendrů, které jsou každý rok vypisovány na pětinu území Lesů ČR. Vypovězené kontrakty se týkají smluv, které měly končit postupně k 31. prosinci 2018, 2019, 2020 a 2021.

Tři čtvrtiny smluv vypovězeny

Náhradní tendr Březen 2018+ se koná poté, co firmy Lesům ČR začátkem října vypověděly 76 procent kontraktů na lesnické práce, prodej dřeva a těžbu. Možnost ukončit smlouvy bez sankce k 31. prosinci 2017 jim daly státní lesy na základě usnesení vlády. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) to zdůvodnil tím, že kdyby Lesy ČR trvaly na smlouvách, mohlo by to mnoho firem přivést do existenčních problémů s dopady na zaměstnanost a stabilitu sektoru.

Firmy se tak mohly zbavit ztrátových dlouhodobých smluv. Ztráty začaly vykazovat, když kvůli nadbytku dřeva na trhu z větrných a kůrovcových kalamit začaly klesat jeho ceny. Firmy musely při platbách Lesům ČR vycházet z cen, které nabídly v soutěžích v době stability cen.

Nejvíce smluv ke konci loňského roku předčasně ukončila společnost PETRA, všech šestnáct. Všechny své kontrakty na lesnické práce a těžbu vypověděly také například firmy 1. písecká lesní a dřevařská, ACLESIA, LDF Rožnov, LST, PROGLES, a firma T.E.P.Z. Firma Uniles vypověděla třináct kontraktů a dalších třináct si ponechala. Firma Kloboucká lesní si z jedenácti kontraktů nechala tři a Stora Enso Wood Products Ždírec si ze čtrnácti nechala pět.

Aktuálně státní lesy uzavírají podepisováním smluv řádný tendr 2018+, u něhož se obálky otevíraly loni 10. října a firmy v něm získávají pětileté kontrakty do 31. prosince 2022. Až Lesy ČR uzavřou všechny smlouvy z tendru 2018+ a smlouvy z náhradních tendrů, budou mít opět celé území pokryto smluvními partnery. Do uzavření smluv státní podnik na dotčených jednotkách nakupuje lesnické služby prostřednictvím dynamického nákupního systému a těžbu dříví zadává aukcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 8 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
09:27Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 14 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
včera v 20:17

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
včera v 17:46

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:29
Načítání...