V Dole Paskov se už rok netěží. V podzemí zůstávají miliony tun uhlí a desítky pracovníků útlumu

Několik milionů tun uhlí stále zůstává podle odhadů v podzemí někdejšího Dolu Paskov, ve kterém byla těžba ukončena před rokem, 31. března 2017. Další těžba již byla pro majitele, společnost OKD, kvůli složitým geologickým podmínkám nerentabilní. V dole tak už zůstávají jen pracovníci pro utlumení těžby.

Nyní nese tento důlní provoz, který tvořily lokality Staříč a Chlebovice, nové jméno Závod Útlum - Jih a z loňských zhruba 1350 zaměstnanců tu nyní pracuje zhruba 130 lidí na útlumových pracích.

Přibližně polovina z nich fárá do podzemí, kde mimo jiné dělají bezpečnostní kontroly nebo přípravné práce před zahájením likvidace dolu, řekl mluvčí těžební společnosti OKD Ivo Čelechovský.

Horníci z dolu za více než půlstoletí těžby vyvezli více než čtyři desítky milionů tun kvalitního koksovatelného uhlí. Ještě v roce 2014 se zde vytěžilo 820 000 tun uhlí, v roce 2013 šlo o 863 000 tun a o rok dříve 950 000 tun. Úpravna uhlí v areálu Dolu Paskov měla kapacitu 550 tun za hodinu.

Důl se nachází asi dvacet kilometrů jižně od Ostravy a byl posledním činným dolem v ostravské části ostravsko-karvinského revíru. Největší absolutní hloubky dosáhla jáma v lokalitě Staříč - 1155 metrů. 

Čeká se na likvidaci

Kdy likvidace dolu začne, zatím není jasné. Řešit ji bude nový vlastník podniku, kterým se má stát státní společnost Prisko. Firma OKD je od předloňského května v úpadku, ve kterém skončila kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Dál těží uhlí v dolech na Karvinsku, kde i se zaměstnanci dodavatelských firem pracuje okolo 9500 lidí.

Čelechovský řekl, že během loňského a letošního roku firma vyvezla veškerou techniku z podzemí z lokalit Staříč, Chlebovice a Sviadnov, kde měl důl provozy. „Použitelné stroje byly následně přemístěny do činných dolů v karvinské části OKD,“ uvedl. Při takzvaném zajišťovacím provozu nyní pracovníci na ranních směnách pravidelně v podzemí dělají předepsané bezpečnostní prohlídky.

Ve Staříči, kde nadále zůstává dispečink a veškeré zázemí, se pracovalo mimo jiné na čištění ploch. Vtažnou jámou se do dolu přivádí čerstvý vzduch, výdušnou se větry z dolu odvádějí. Při technické likvidaci dolů by měly být jámy zasypány a podzemí postupně zaplaveno vodou. O tom, co bude dál s areály dolů, bude mimo jiné rozhodovat jejich budoucí vlastník.

Lokalita Chlebovice je opuštěna. Výjimkou je ostraha areálu a obsluha těžních strojů - na tom se nic nezměnilo. V lokalitě Sviadnov zaměstnanci zejména z úseku dopravy prováděli přípravné práce na plánovanou likvidaci vtažné i výdušné jámy.
Ivo Čelechovský
mluvčí OKD

„Bude záležet na tom, jak dopadne posudek EIA, a také na diskusi se starosty obcí o tom, jakou mají představu o využití toho území,“ řekl Čelechovský. Hovoří se jak o možném uchování areálů v jejich současné podobě a využití pro turistiku, tak o případném vybudování průmyslových zón. Není tak zatím ani jasné, zda například těžní věže zůstanou stát, nebo půjdou k zemi.

„Až do doby schválení projektu technické likvidace Dolu Paskov nesmíme a nebudeme provádět žádné aktivity, které by znemožňovaly těžbu. Tedy ani bourat provozní stavby,“ uvedl Čelechovský.

Reorganizaci mohou ovlivnit ceny uhlí

OKD nyní začíná uskutečňovat reorganizační plán, který počítá mimo jiné s postupným útlumem dolů. Původně se plánovalo, že by se s útlumem dolů Darkov a Lazy začalo už letos.

Těžba černého uhlí v Moravskoslezském kraji by podle této původní varianty měla úplně skončit útlumem Dolu ČSM v roce 2023. Původní harmonogram se ale zřejmě změní, mohou ho ovlivnit i podmínky na trhu s uhlím.

Čelechovský řekl, že žádné konkrétní termíny uzavírání dalších dolů zatím nebyly schváleny. „V současné době probíhají oboustranná jednání a připravují se všechny legislativní kroky, potřebné k finálnímu převzetí akcií společnosti OKD Nástupnická ze strany společnosti Prisko,“ dodal Čelechovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 51 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 7 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 12 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...