V Davosu se dnes diskutovalo hlavně o nebezpečí protekcionismu

Davos - Světoví politici a podnikatelé dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu diskutují hlavně o tom, jak čelit zvýšenému nebezpečí obchodního protekcionismu. Aktivní jsou v Davosu i obchodní vyjednavači, kteří se zde zabývají možnostmi oživení globální obchodní dohody v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Ta je stále více považována za nástroj nezbytný pro odvrácení hrozby ochranářství, kterou zvýšila nynější finanční krize a hluboká ekonomická recese. Německá kancléřka Angela Merkelová také už včera vyzvala, aby se při OSN zřídila ekonomická rada, podobně jako po druhé světové válce vznikla Rada bezpečnosti.

Před ochranářskými tendencemi varoval již v pátek britský premiér Gordon Brown a dnes na svá předchozí vyjádření navázal. Řekl, že potíže vyvolané finanční krizí nejsou důvodem pro opuštění volného obchodu a mezinárodní spolupráce. „Není to jako ve 30. letech. Svět může postupovat společně,“ prohlásil Brown.

Před vzmáhajícím se protekcionismem, který se nyní projevuje zejména v plánech nové americké vlády, varoval v Davosu rovněž japonský premiér Taró Aso, brazilský ministr zahraničí Celso Amorim, kanadský ministr financí Jim Flaherty nebo český prezident Václav Klaus. Dokonce i Christine Lagardeová, ministryně financí a hospodářství Francie, země známé silnými ochranářskými tendencemi, zdůraznila, že pomoc slábnoucímu průmyslu nesmí poškodit volný obchod.

Obavy politiků a podnikatelů z protekcionismu se nyní konkrétně týkají zejména kroků Washingtonu. Vláda prezidenta Baracka Obamy zahrnula do připravovaného plánu na oživení ekonomiky ustanovení „Buy America“, které nařizuje využívat v projektech financovaných těmito penězi jen některé americké produkty.

Vládne strach, že USA se uchýlí ke strategii, kterou uplatnily na počátku velké hospodářské krize 30. let, kdy zvýšily cla na tisíce položek zahraničního zboží. To tehdy vyvolalo podobné kroky v celém světě, což celou krizi výrazně zostřilo a globálně rozšířilo.

V Davosu se dnes sešli ministři a obchodní vyjednavači dvacítky ekonomicky významných zemí. Slíbili v letošním roce vyřešit zbylé rozpory, které brání dokončit takzvané katarské kolo jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci WTO. V prohlášení vydaném po dnešní schůzce se rovněž zavázali, že se zdrží budování nových obchodních bariér.

Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 16 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...