Ve větrné energetice, která nyní v Česku zaměstnává 950 lidí, by do roku 2030 mohlo vzniknout přes 1500 pracovních míst. Do roku 2050 může podle studie, kterou vypracovalo Středisko pro efektivní využívání energie (SEVEn), sektor zaměstnat přes 5500 lidí.
Sektor větrné energetiky by ale musel mít nějakou finanční podporu, kterou nyní nemá, řekl Jan Piňos z Hnutí Duha. Podle Štěpána Chalupy z Komory obnovitelných zdrojů by stát musel ročně přispět přibližně miliardou korun.
Současní zaměstnanci ve větrné energetice většinou vyrábí díly. V budoucnu by mělo přibýt i zaměstnanců, kteří se budou starat o provoz a údržbu elektráren. Studie počítá se třemi scénáři. Podle prvního by muselo být v roce 2030 postaveno v ČR přibližně 500 elektráren s výkonem 1500 MW. Nyní jich stojí 184.
Dále studie pracovala s konzervativním a „optimistickým“ výhledem rozvoje oboru do roku 2050. Podle konzervativního pohledu by mohlo být v ČR v roce 2050 přes 1030 nových větrných elektráren, optimistický scénář pak počítá s instalací 1933 větrných elektráren.
Podle autorů studie jsou nyní největším problémem v rozvoji této energetiky kromě nepřispívání státu také administrativní bariéry na úrovni krajů, či nízké veřejné povědomí o větrné energetice a jejích dopadech.
Vhodné místo na výstavbu větrné elektrárny je přibližně na devíti procentech rozlohy českého státu, aby řádně fungovala, ve sto metrech nad zemí tam musí vát vítr minimálně průměrnou roční rychlostí pěti až šesti metrů za vteřinu.
Česko je podle studie 22. z 28 zemí Evropské unie z pohledu instalovaného výkonu větrných elektráren. Český celkový podíl na evropské výrobě energie z větru činí 0,2 procenta s instalovaným výkonem 281,5 MW. Evropským lídrem je Německo, které vyrábí 31,75 procenta s nainstalovaným výkonem skoro 45 000 MW. Za Českem je Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko, Slovensko a Malta, kde je nainstalovaný výkon nulový.
