V bruselských ulicích oceláři demonstrovali proti oceli z Číny

2 minuty
Čeští oceláři odjeli do Bruselu na protesty proti čínské oceli
Zdroj: ČT24

Oceláři z Evropské unie se bojí o svou existenci kvůli čínské oceli. Proti jejímu snazšímu přístupu na evropský trh v Bruselu tak demonstrovalo několik tisíc ocelářů z evropských podniků. Připojila se k nim i zhruba stovka pracovníků moravskoslezských ocelářských firem.

Mezi evropskými oceláři vzbuzuje obavy udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala nebere Brusel debatu jako věc filozofickou, ale odbornou. „Eurokomisaři mají diskusi dokončit v létě. Očekává se, že možná celou věc jenom dál odloží,“ uvedl Vostal.

Demonstrace, kterou svolala průmyslová asociace AEGIS Europe, se měli zúčastnit i ředitelé firem. „Na demonstraci budou pracovníci všech evropských podniků koncernu ArcelorMittal. Dohromady jich bude okolo šestnácti set,“ uvedla mluvčí ArcelorMittal Ostrava (AMO) Barbora Černá Dvořáková.

Vítkovice Steel a AMO vyslaly na bruselskou demonstraci přibližně po dvaceti lidech. Největší zastoupení z kraje mají Třinecké železárny (TŽ), jejichž zaměstnanců odjelo do Bruselu kolem šedesáti. 

Když to srovnám s nedávnými demonstracemi evropských zemědělců, kteří zapalovali barikády a poničili náměstí před sídlem Evropské komise, tak oceláři byli velmi spořádaní. Slyšet a vidět ale byli.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT

Ocelářům vadí rostoucí dovoz dumpingového čínského zboží do Evropy, přičemž udělení statusu tržní ekonomiky Číně by podle nich mohlo české ocelářství úplně zlikvidovat. 

Import z Číny podle ocelářů poškozuje evropské producenty

„Čína během posledních 18 měsíců zdvojnásobila dovoz levné, státem subvencované oceli do EU, což v evropském ocelářském průmyslu vede k uzavírání výrobních kapacit a ztrátám pracovních míst,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva AMO Tapas Rádžerkar.

My nejsme proti konkurenci, ale proti nespravedlivé konkurenci. Chceme rovné podmínky a nebojíme se soutěžit s kýmkoliv.
Ivo Žižka
ředitel pro personalistiku a administrativu, Třinecké železárny

Oceláři podle něj po Evropské komisi žádají především spravedlivý přístup. Udělení statusu tržní ekonomiky Číně má znemožnit využití efektivních antidumpingových opatření. „Prodávají pod náklady a my nebudeme konkurenceschopní,“ připustil.

Generální ředitel TŽ Jan Czudek připomněl, že čínská ocel se na rozdíl od evropské navíc nevyrábí ekologicky. Rádžerkar dodává, že čínský provoz produkuje o 43 procent více emisí.

„Evropa nyní stojí před rozhodováním, zda Číně udělit status tržní ekonomiky. Kdyby byl status udělen, přišli bychom o možnost bránit se proti neférovým dovozům. Pokud máme oceli z Číny na evropském trhu konkurovat, musí pro čínské výrobce platit stejná pravidla hry, a to včetně ekologických aspektů,“ uvedl Rádžerkar.

Krajská tripartita tento měsíc vyzvala českou vládu, aby zasáhla a ochránila české ocelářství a podstatnou část české ekonomiky. Podle tripartity by v Moravskoslezském kraji mohlo být ohroženo 15 tisíc pracovních míst v hutních podnicích a jejich dceřiných společnostech a až 45 tisíc navázaných pracovních míst.

Hlavním poraženým by byla Itálie

Pokud by Čína získala status tržní ekonomiky, pomohlo by jí to jen v některých oblastech, například právě v ocelářství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství či keramice, uvedla analytička Asociace mezinárodních otázek Alice Rezková.

Odhady dopadů na Evropu se liší. Studie Evropské komise zmiňují ohrožení celkem 70 až 180 tisíc pracovních míst, i když některé studie prý odhadují až 3,5 milionu míst, uvedla analytička. Nejvíce by tento vývoj zasáhl Itálii a případně Německo.

Evropská komise bude nyní hodnotit, jak Čína plní určitá ekonomická pravidla, která se týkají volného trhu, například v podpoře exportu či v měnové politice. Podle toho komise doporučí či nedoporučí členským státům EU udělení statusu, řekla Rezková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...