Oceláři z Evropské unie se bojí o svou existenci kvůli čínské oceli. Proti jejímu snazšímu přístupu na evropský trh v Bruselu tak demonstrovalo několik tisíc ocelářů z evropských podniků. Připojila se k nim i zhruba stovka pracovníků moravskoslezských ocelářských firem.
V bruselských ulicích oceláři demonstrovali proti oceli z Číny
Mezi evropskými oceláři vzbuzuje obavy udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala nebere Brusel debatu jako věc filozofickou, ale odbornou. „Eurokomisaři mají diskusi dokončit v létě. Očekává se, že možná celou věc jenom dál odloží,“ uvedl Vostal.
Demonstrace, kterou svolala průmyslová asociace AEGIS Europe, se měli zúčastnit i ředitelé firem. „Na demonstraci budou pracovníci všech evropských podniků koncernu ArcelorMittal. Dohromady jich bude okolo šestnácti set,“ uvedla mluvčí ArcelorMittal Ostrava (AMO) Barbora Černá Dvořáková.
Vítkovice Steel a AMO vyslaly na bruselskou demonstraci přibližně po dvaceti lidech. Největší zastoupení z kraje mají Třinecké železárny (TŽ), jejichž zaměstnanců odjelo do Bruselu kolem šedesáti.
Ocelářům vadí rostoucí dovoz dumpingového čínského zboží do Evropy, přičemž udělení statusu tržní ekonomiky Číně by podle nich mohlo české ocelářství úplně zlikvidovat.
Import z Číny podle ocelářů poškozuje evropské producenty
„Čína během posledních 18 měsíců zdvojnásobila dovoz levné, státem subvencované oceli do EU, což v evropském ocelářském průmyslu vede k uzavírání výrobních kapacit a ztrátám pracovních míst,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva AMO Tapas Rádžerkar.
Oceláři podle něj po Evropské komisi žádají především spravedlivý přístup. Udělení statusu tržní ekonomiky Číně má znemožnit využití efektivních antidumpingových opatření. „Prodávají pod náklady a my nebudeme konkurenceschopní,“ připustil.
Generální ředitel TŽ Jan Czudek připomněl, že čínská ocel se na rozdíl od evropské navíc nevyrábí ekologicky. Rádžerkar dodává, že čínský provoz produkuje o 43 procent více emisí.
„Evropa nyní stojí před rozhodováním, zda Číně udělit status tržní ekonomiky. Kdyby byl status udělen, přišli bychom o možnost bránit se proti neférovým dovozům. Pokud máme oceli z Číny na evropském trhu konkurovat, musí pro čínské výrobce platit stejná pravidla hry, a to včetně ekologických aspektů,“ uvedl Rádžerkar.
Krajská tripartita tento měsíc vyzvala českou vládu, aby zasáhla a ochránila české ocelářství a podstatnou část české ekonomiky. Podle tripartity by v Moravskoslezském kraji mohlo být ohroženo 15 tisíc pracovních míst v hutních podnicích a jejich dceřiných společnostech a až 45 tisíc navázaných pracovních míst.
Hlavním poraženým by byla Itálie
Pokud by Čína získala status tržní ekonomiky, pomohlo by jí to jen v některých oblastech, například právě v ocelářství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství či keramice, uvedla analytička Asociace mezinárodních otázek Alice Rezková.
Odhady dopadů na Evropu se liší. Studie Evropské komise zmiňují ohrožení celkem 70 až 180 tisíc pracovních míst, i když některé studie prý odhadují až 3,5 milionu míst, uvedla analytička. Nejvíce by tento vývoj zasáhl Itálii a případně Německo.
Evropská komise bude nyní hodnotit, jak Čína plní určitá ekonomická pravidla, která se týkají volného trhu, například v podpoře exportu či v měnové politice. Podle toho komise doporučí či nedoporučí členským státům EU udělení statusu, řekla Rezková.