V brněnském Alstomu platí stávková pohotovost

Brno - Stávkovou pohotovost dnes vyhlásili odboráři brněnského Alstomu. Nesouhlasí s výší odstupného, kterou zaměstnancům, kteří mají z firmy odejít, nabízí její vedení. Firma řízená z Francie chce v Brně zavřít výrobu elektrárenských kotlů se 400 zaměstnanci. Šéf odborářů v Alstomu Jaromír Machala uvedl, že management s odbory dohodl princip výpočtu odstupného, ovšem ne jeho výši. Podle dřívějších vyjádření požadují odboráři jako odstupné 24 měsíčních platů.

„Vyjednávací skupina se dohodla na principu stanovení odstupného. Bude záviset na věku a počtech odpracovaných let,“ uvedl vedoucí odborářů Machala. Spor však dál trvá na výši odstupného. Čtyřiadvacet měsíčních platů označili za nadstandardní i lidé z oboru a vedení firmy ho odmítlo. Nyní se obě vyjednávací strany v Alstomu dohodly, že konkrétní číslo nebudou zveřejňovat.

Podle dnešní dohody s odbory se firma také zavázala, že propuštěným zaměstnancům pomůže v komunikaci s úřady a při hledání nového místa. Propouštění firma chystá na příští rok. Prvním odcházejícím se měla začít počítat dvouměsíční výpovědní lhůta v dubnu.

Odboráři: Vyjednávání budou tvrdá

Brněnští odboráři budou s vedením firmy dál vyjednávat, další schůzky mají naplánované na tento týden. Jedna se uskuteční ve středu, další ve čtvrtek. Odboráři už dřív avizovali, že vyjednávání budou tvrdá. Nevyloučili zablokování odvozu zakázek z areálu firmy ani vyjednávání na unijní úrovni.

Alstom oznámil ukončení výroby kotlů od počátku příštího roku v polovině listopadu. V Brně zůstane servis pro Česko a Slovensko. „Z důvodu finanční a ekonomické situace v sektoru výroby energie a dlouhodobé absence výrobní náplně po létu 2010 je zřejmé, že s pokračováním výroby kotlů v tomto závodě se dále nepočítá,“ uvedl již dříve manažer firmy Jiří Filip. Společnost vážné problémy kvůli nedostatku zakázek a malému vytížení ohlásila už začátkem října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...