Úvěrový program až pro 150 tisíc podnikatelů. Vláda schválila COVID III

Vláda schválila úvěrový program pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem COVID III. Kabinet na záruky vyčlenil 150 miliard korun. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) tak bude moci ručit za půjčky až 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Kabinet tak schválil, že stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Vláda nakoupí přes správu hmotných rezerv do strategických zásob státu miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun.

Z programu bude možné podle šéfů tuzemských komerčních bank úvěry čerpat do týdne či 14 dnů. ČMZRB musí nyní vypsat výzvu. Do ní se mohou hlásit komerční banky, se kterými následně ČMZRB bude podepisovat smlouvy. Podnikatelé žádost o úvěr budou vyřizovat už jen výhradně ve své bance. Žadatelé se budou muset připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku.

Úvěry budou poskytovány pouze na provozní výdaje. Nesmějí být vynaloženy na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování. Splatit úvěr nebude možné dříve než po 1. lednu příštího roku. Firmy musejí podle vládních materiálů souhlasit se zveřejněním skutečného majitele.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v neděli oznámil, že v pátek dostal od Evropské komise informace o notifikaci tohoto programu.

Stát přispěje polovinu na komerční nájmy

Stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Podpora do maximální výše deset milionů korun se bude vztahovat na duben, květen a červen. Nájemci, kteří nájem platí veřejnému subjektu dostanou rovnou podporu 80 procent. Program COVID nájemné schválila v pondělí vláda. 

Program má pomoci podnikatelům, kteří museli kvůli opatřením vlády proti šíření koronaviru zavřít své provozy. Nájemní smlouvy na tyto prostory musely být uzavřené před 12. březnem, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Podporu budou moci čerpat i ti podnikatelé, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop.

Vláda nakoupí do zásob pomůcky za 3,7 miliardy korun

Vláda prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nakoupí do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Nákup rozdělí na dvě fáze. V první fázi správa nakoupí polovinu požadovaného množství v hodnotě až 1,85 miliardy korun. Pro druhou část vznikne takzvaný rezervační systém, skrze který bude možné u vybraných dodavatelů rezervovat materiál a předfinální produkt, řekl Havlíček.

Pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity nespotřebované peníze jednotlivých resortů, které byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií covid-19. Z vládní rozpočtové rezervy tyto peníze dostaly ministerstva vnitra a zdravotnictví. „Ne všechny zdroje byly vyčerpány, takže buď se převedou, a nebo se výrobky, které se pořídily, převedou do státních hmotných rezerv,“ řekl vicepremiér.

NERV: Programy na podporu ekonomiky by měly trvat do konce srpna

Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV). Rada zároveň vybídla vládu k poskytnutí rychlé likvidity, tedy k co nejrychlejšímu spuštění programů jako COVID III nebo COVID+. Dalším tématem bylo možné snížení DPH v ubytovacích službách a stoupající nezaměstnanost. NERV by měl nyní vypracovat návrh podpory nízkopříjmových skupin, řekl člen rady Lukáš Kovanda.

Záměr na zajištění platnosti vládních programů pro podniky do konce srpna podle Kovandy potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Vedle úvěrových programů COVID jde také o kurzarbeitový programu Antivirus, ze kterého firmy čerpají příspěvky na úhradu mezd zaměstnancům. U tohoto programu ovšem zatím není zřejmé, která z jeho několika modifikací by měla do konce srpna platit.

Současné programy však mají podle výpočtů rady několik problémů. Tím hlavním je skutečnost, že je potřeba uspokojit kolem 800 miliard korun likviditní potřeby českých firem. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která úvěry spravuje, však bude v rámci programů moci ručit za půjčky za 500 miliard korun.

„To znamená, že přibližně 300 miliard korun této potřeby letos nebude stávajícími programy pokryto,“ uvedl Kovanda. Největší mezera podle něj hrozí u velkých firem s více než 500 zaměstnanci. Stát by měl podle rady řešení tohoto schodku urychlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 2 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 15 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.