Úspěch české diplomacie: Změny v záchranném plánu a pomoc autoprůmyslu

Brusel - Česká diplomacie dnes zaznamenala úspěch na summitu Evropské unie, když prosadila změny v dvoubilionovém záchranném plánu pro banky. Prošel i návrh na pomoc automobilovému průmyslu, který v Česku tvoří zhruba pětinu domácího produktu. Podle závěrů summitu by mohl světový finanční systém v nejbližší budoucnosti projít zásadními reformami. Státníci vyjádřili potřebu reformovat Mezinárodní měnový fond a posílit regulaci trhu tak, aby neunikla ani jedna finanční instituce.

„My jsme s těmi závěry tak, jak byly schváleny, spokojeni,“ otevřel dnešní brífink sebevědomě Topolánek s tím, že česká delegace dosáhla všech svých cílů. Jednání skončila pro českou delegaci velkým úspěchem i podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Co se reakce na probíhající finanční krizi týká, opadla podle Topolánka všechna tvrdá prohlášení o tvrdém regulovaném dohledu. Mluví se nyní o neformálních mechanismech o vzájemné informovanosti. „Z těch tvrdých opatření, která nám vadila, tam není nic,“ prohlásil český premiér.

Pomoc bankám má mít jasná pravidla

V konečném dokumentu ze summitu je podle Topolánka explicitně uvedeno, že záruka či jiná podpora musí zasahovat do hospodářské soutěže co nejméně. Příjemcům pomoci bude například zakázána reklama, která by na státní podporu či garanci jakkoli odkazovala. Pomoc finančním ústavům musí dále být nezbytná a přiměřená, ale také nediskriminační z hlediska původu země. Případná porušení těchto nařízení bude řešit Evropský soudní dvůr.

„Evropská komise jasně specifikuje, že ta podpora je vratná, že je poskytována za protihodnotu a za tržních podmínek,“ pokračoval Topolánek ve zdůvodňování české podpory konečnému plánu. Dočasnost pomoci je vyjádřená nutností předložit do šesti měsíců od jejího poskytnutí plán na restrukturalizaci či likvidaci společnosti.

Dalším ekonomickým bodem jednání, se kterým byla česká delegace spokojena, je výslovné vyjádření podpory automobilovému průmyslu. „Američané se rozhodli subvencovat automobilový průmysl a samozřejmě země Evropy, které z velké míry závisejí na automobilovém průmyslu, si musí sednout a diskutovat o tom, co dělat, aby ta soutěž v globálním měřítku byla nadále férová,“ vysvětlil ministr pro Evropské záležitosti Alexandr Vondra. Podrobnosti o pomoci však konečný dokument, jak bývá u závěrečných výstupů ze summitů zvykem, neobsahuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...