Washington - Americká centrální banka (Fed) zřejmě podpoří ekonomiku uvolněním dalšího obřího balíku levných peněz. Myslí si to alespoň většina velkých bank, které s ní spolupracují. Analytici ale upozorňují, že takové jednání může vyvolat globální zvyšování cen i bubliny na trhu - podobné těm, které současnou krizi vyvolaly.
Fed už do americké ekonomiky nalil přes dva biliony dolarů, tedy více než je schopna Česká republika vyprodukovat za celou jednu dekádu. Spojené státy ale stále nemají vyhráno. „Od nejtemnějších chvil finanční krize uplynulo již tři a půl roku, ale našemu hospodářství se stále nepodařilo plně se zotavit z jejích dopadů,“ upozornil prezident Fedu Ben Bernanke.
Nejvíc Američany trápí situace na trhu práce. Nezaměstnanost totiž zůstává nad 8 procenty, tedy mnohem výše, než byli Američané zvyklí v předkrizových dobách. To by mohlo v nadcházejících prezidentských volbách zlomit vaz i Baracku Obamovi.
Fed zatím další finanční injekci neoznámil. Podle průzkumu agentury Reuters mezi největšími světovými bankami ale s dalšími penězi přijde. 10 ze 16 největších oslovených bank si dokonce myslí, že další vlnu pumpování peněz do ekonomiky oznámí už v červnu. Objem prostředků, které Fed do ekonomiky nalije, banky odhadují na 600 miliard dolarů, tedy 11 bilionů korun. Peníze by měly podpořit nová pracovní místa a investice.
Jenže kvantitativní uvolňování s sebou přináší i řadu negativních vedlejších efektů. Ekonomové upozorňují na to, že výsledkem může být i inflace a dražší komodity. „Pokud se bude dále zvyšovat množství peněz v ekonomice a centrální banky tomuto nebudou bránit, bude se zvyšovat inflace, pravděpodobně se to projeví i v cenách ropy a pravděpodobně by se dál zvyšovaly i ceny benzínu,“ varoval analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Americká centrální banka se levnými penězi snažila řešit už pád akcií internetových firem na konci devadesátých let. Výsledkem však byl i raketový růst cen nemovitostí, který nakonec vedl k současné krizi.
