Brusel/Lucemburk - Ministři životního prostředí Evropské unie se dnes předběžně dohodli na razantním snižování emisí u velkých průmyslových podniků. Nové emisní standardy, které počítají se zavedením nejmodernějších technologií, budou muset například elektrárny splňovat do roku 2016. V některých případech ale bude možné využít výjimky až do roku 2020. Směrnice o průmyslovém znečištění, známá také pod zkratkou IPPC, se má dotknout zhruba 52 tisíců podniků, z toho příslušné povolení k provozu má pouhá polovina. Pravidla pro provoz průmyslových podniků se navíc napříč členskými státy liší, nová legislativa je má sjednotit.
Průmyslové podniky však nemají jen snížit emise skleníkových plynů, jak o to EU usiluje v boji s klimatickými změnami, ale nové standardy se týkají i znečištění vodních zdrojů či půdy. Oxid uhličitý, tedy nejznámější a nejčastější skleníkový plyn, jenž údajně stojí za klimatickými změnami, naopak v textu směrnice zmíněn není a standardy pro něj nejsou stanoveny. To se také nelíbí ekologickým aktivistům.
Mark Johnston z organizace WWF:
„Navzdory rostoucím stále častějším varováním vědců (před klimatickými změnami) Evropa promeškala příležitost, jak se zbavit špinavých uhelných elektráren.“
Pokud by oxid uhličitý do směrnice nakonec pronikl, což je teoreticky stále možné, znamenalo by to výhledově „smrt“ klasických uhelných elektráren. Každá nově postavená uhelná elektrárna by totiž musela být vybavena nejmodernější technologií, v tomto případě například systémem na skladování oxidu uhličitého pod zemí, který je velmi nákladný a zatím se jen testuje. Časem by se ale tato technologie musela objevit i ve starších elektrárnách a pokud by se tak nestalo, průmyslový podnik by byl uzavřen.
Některým zemím vadí velké finanční náklady
Předběžnou dohodou však projednávání směrnice na evropské půdě nekončí. Do projednávání je totiž zapojen i Evropský parlament, s nímž musí členské státy najít shodu. Ani mezi nimi však nepanuje jednota, dnešní souhlas totiž údajně nebyl jednomyslný, ale unie jej získala kvalifikovanou většinou. Některé země totiž kritizují, že nová směrnice přináší i velké finanční náklady.
Experti v současnosti očekávají, že právě proto zhruba devět členských států využije výjimky, která jim umožní částečně odložit platnost směrnice a například některé elektrárny provozovat až do chvíle, než jim vyprší životnost. Jiné státy zase naopak varují, že podobné ústupky ohrožují efektivitu celé legislativy.
