Kyjev - Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma na známku Ca z dosavadních Caa3. Důvodem je plán ukrajinské vlády na restrukturalizaci většiny eurobondů a dalšího zahraničního dluhu veřejného sektoru.
A ani výhledy nejsou dobré. Pokud se rating ještě více zhorší, Moody's očekává s velkou pravděpodobností selhání, tedy bankrot. To odráží očekávání Moody's, že úroveň vládního a zahraničního dluhu zůstane navzdory restrukturalizaci a plánovaným reformám vysoká, napsala agentura Reuters. Moody's upozornil, že věřitelům restrukturalizace dluhu způsobí značné ztráty.
Podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové se dá očekávat, že se k podobnému hodnocení Ukrajiny přidají i další ratingové agentury. Důvody současného stavu jsou jasné: velký hospodářský propad, velký dluh a oslabení ukrajinské hřivny. V součtu to znamená neschopnost plnit závazky. Nicméně Šichtařová nepředpokládá, že by skutečně k bankrotu země došlo. „Pokud by Evropa Ukrajině dále nepomáhala, tak je bankrot neodvratný. S největší pravděpodobností k tomu z politických důvodů ale nedojde, protože Evropa bude ochotná Ukrajině dluhy odpouštět, nebo prodloužit jejich splatnost či případně poskytnout i nové úvěry,“ řekla pro ČT24 Šichtařová.
Také hlavní ekonom Era Jan Bureš, hlavní ekonom konstatuje, že snížení ratingu do spekulativního pásma ze strany Moody's pro Ukrajinu v tuto chvíli neznamená žádnou výraznější změnu. „ Investoři jsou už v tuto chvíli obezřetnější před jakýmikoli investicemi na Ukrajině a hodnotí schopnost ukrajinské vlády dostát svých závazků v následujících letech jako relativně omezenou,“ říká Bureš.
Narozdíl od Řecka, které ostatní vnímají jako potížistu neochotného spolupracovat, se na Ukrajinu nahlíží benevolentněji. Do současné situace se totiž nedoslala vlastní vinou. „I když je pravda, že dluh i korupce byly v zemi ještě dříve než válka,“ konstatuje Šichtařová.
Ukrajina však podle Šichtařové není jedinou zemí, nad kterou se riziko bankrotu vznáší. Stejně tak se to týká Ruska. Tam však podle ní provedené analýzy ukazují, že se situace zlepšuje a letos tak pravděpodobně bankrot nehrozí.
Restrukturalizace dluhu se má skládat z prodloužení termínů splátek a snížení úrokových plateb i jistiny. Úvěrový rating je důležitý pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost splacení úvěru správně a včas. Má důležitý vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a na podmínky půjčky. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a je pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky. Pokud je rating ve spekulativním pásmu, jako v případě Ukrajiny, nemohou do dluhopisů daného subjektu investovat velcí institucionální investoři, jako penzijní fondy.
Ukrajina by měla v následujících čtyřech letech postupně čerpat 17 a půl miliardy dolarů - pomoc přislíbenou Mezinárodním měnovým fondem. První balík peněz už dorazil v polovině března. Očekává se, že půjčka by mohla otevřít cestu k úvěrům od dalších zahraničních věřitelů, včetně Evropské unie. Podle šéfky státní pokladny je to ale jen první krůček k záchraně země.
„Myslím, že to pomůže ke stabilizaci našeho finančního a měnového systému. Je to první krok, základní stavební kámen. Nemyslím si, že díky záchraně uvidíme skutečné ekonomické oživení už v roce 2016. K nastartování ekonomiky potřebujeme další podporu ve formě úvěru, skutečných investic, soukromého i veřejného sektoru,“ uvedla Natalija Jarešková, ukrajinská ministryně financí.
Oplátkou za finanční injekci od Mezinárodního měnového fondu musí však Kyjev restrukturalizovat svůj zahraniční dluh. Ten se už vyšplhal na 130 miliard dolarů. Ukrajině nyní totiž hrozí, že ho nebude schopná splácet do roku 2020 až 2022, pokud se výrazně nesníží, uvedl agentuře Reuters zdroj blízký jednání o restrukturalizaci ukrajinského dluhu. Kyjev se tak snaží nyní vyjednat se svými věřiteli snížení dluhu o více než 15 miliard USD (376,3 miliardy Kč). Restrukturalizace dluhu je součástí záchranného programu podporovaného Mezinárodním měnovým fondem.
Podle ukrajinské ministryně financí Natalije Jareškové jednání s výborem věřitelů začnou příští týden. Ministryně zároveň upozornila, že státní Ukreximbank má splatit dluhopisy v objemu 750 milionů dolarů do 27. dubna a tato platba se podle ní zřejmě kvůli jednání s věřiteli neuskuteční. Největším věřitelem Ukrajiny je americká společnost Franklin Templeton, která vlastní více než třetinu státních dluhopisů země. Dalšími velkými soukromými věřiteli jsou investiční společnosti PIMCO a Blackrock. Rusko, které vlastní ukrajinské dluhopisy za tři miliardy dolarů, naznačilo, že se restrukturalizace dluhu nehodlá zúčastnit.
Jarešková: Jako v Řecku to nejde
Jarešková uvedla, že ukrajinský dluh nemůže být restrukturalizován pouze prodloužením splatnosti dluhopisů a věřitelé nezískají výhodu z toho, když se nebudou chtít účastnit restrukturalizace v naději, že tak získají více peněz. Tak tomu bylo v případě Řecka, kdy některé fondy se držely stranou, a nakonec se jim podařilo z jejich investic získat více peněz než těm věřitelům, kteří se dohodli na restrukturalizaci.
Mnoho věřitelů očekávalo, že Ukrajina nejprve rozhodne o prodloužení splatnosti dluhopisů a teprve poté zhodnotí, k jakým přistoupí odpisům, případně že restrukturalizace se uskuteční pouze prodloužením splatnosti. Jarešková však uvedla, že tento způsob by pro Ukrajinu neměl smysl a restrukturalizace bude kromě prodloužení splatnosti zahrnovat i snížení výnosu a nominální hodnoty dluhopisů.
Dluh Ukrajiny činí zhruba sto procent hrubého domácího produktu a státní rezervy v současné době vystačí asi na měsíc. Stabilitu země navíc podkopává konflikt na východě jejího území. Někteří věřitelé proto předpokládají, že ve hře by nakonec mohl být až 70procentní odpis jejich investic. Jarešková v rozhovoru pro televizi Bloomberg rovněž uvedla, že ukrajinská ekonomika v prvním čtvrtletí zřejmě klesne o sedm až deset procent. V posledních třech měsících loňského roku se propadla o 15 procent.
Hospodářství Ukrajiny se od loňska potýká s dopady povstání proruských separatistů v průmyslových regionech na východě země. Hrubý domácí produkt se loni propadl o 6,8 procenta, zatímco v předchozím roce ekonomika stagnovala. MMF předpokládá, že ukrajinské hospodářství v celém letošním roce klesne o dalších 5,5 procenta a teprve příští rok se vrátí k růstu.
