Moskva - Ukrajina je připravena zaplatit do konce května Rusku za dodávky plynu čtyři miliardy dolarů (80,3 miliardy korun). Prohlásil to náměstek ukrajinského ministra energetiky Ihor Diděnko. Ukrajina ale při výpočtu použila částku 268,5 dolaru za tisíc metrů krychlových plynu, Rusko přitom požaduje skoro dvojnásobnou taxu. Navíc nevěří, že je krizí zmítaná Ukrajina schopná vůbec platit.
„Když bude stanovena cena 268,5 dolaru, pak je (ukrajinský podnik) Naftogaz připraven zaplatit do konce května částku zhruba čtyři miliardy dolarů,“ uvedl podle agentury Reuters Diděnko.
Rusko ale požaduje za plyn od Ukrajiny 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak prohlásil, že Rusko nevidí šanci, že Ukrajina zaplatí za dodávky plynu, a to i kdyby na něj dostala slevu. Důvodem je prý ekonomická situace Ukrajiny. „My dokonce ani nemáme záruky, že kdyby byla cena stanovena na 100 dolarů (za tisíc kubíků) - teď si vymýšlím - že ukrajinská strana takovou cenu může zaplatit, protože je tam teď naprostá platební neschopnost,“ řekl podle Reuters Novak.
Celkový dluh Kyjeva za dodaný plyn v současnosti podle Gazpromu činí 3,5 miliardy USD (asi 70 miliard korun). Rusko navíc chce za červnový plyn platbu předem, jinak hrozí, že dodávku zastaví. Jde o sumu 1,66 miliardy dolarů (33 miliard korun). Ukrajina ale platby předem za současnou cenu odmítá.
Expert na energetiku: Chyba je na straně Ukrajiny
Spory o cenu za plyn se táhnou delší dobu. Podle pět let staré dohody, kterou uzavřela bývalá premiérka Julija Tymošenková, má Ukrajina odebírat ruský plyn za cenu 485 dolarů za tisíc kubíků. To je nejvyšší cena v Evropě. Když loni na podzim odmítl prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Rusko cenu snížilo na 268,5 dolaru. Nyní však Gazprom trvá na platnosti staré smlouvy a staré ceny.
Jaceňukova vláda Gazpromu nabídla, že pokud Rusko přistoupí na nižší cenu 268,5 dolaru, Ukrajina své nedoplatky urychleně zaplatí. Nebude-li ovšem dosaženo dohody, je Kyjev připraven obrátit se na arbitrážní soud ve Stockholmu. „Ukrajina je nedoplatky připravena zaplatit, pokud Rusko bude hrát podle pravidel ohledně ceny, kterou po Ukrajině žádá. To je důležité a dohoda by měla být do konce května,“ podpořil Jaceňuka předseda Evropské komise José Barroso. Rusko ale jednání o snížení ceny podmiňuje splacením alespoň části dluhu za dosavadní dodávky.
Podle odborníka na energetiku Vladimíra Štěpána je problém na straně Ukrajiny. „Ještě do března měli za plyn poloviční cenu, tuto cenu ale stejně neplatili. Zřejmě se nepodívali do kontraktu, kde jsou klauzule pro případ neplacení - platby předem a revize ceny,“ domnívá se Štěpán. Podle něj Ukrajina situaci okolo dodávek plynu „značně zanedbala“. „Nelze to řešit tak, že já jako dlužník zaplatím nějakou cenu, kterou si sám stanovím, a budu říkat: já jsem zaplatil,“ dodal.
V rozhovoru pro ČT24 popsal, jak obdobnou situaci řešil na počátku devadesátých let coby obchodní ředitel Transgasu, dnes RWE. Musel převádět ruské kontrakty z rublu na dolary a změnit obchodní podmínky ze socialistických na západní. „Museli jsme upozornit politiky, že jediné, co se musí dodržovat jsou platby za plyn, aby se do ekonomiky nedostala politika. To se u nás dodrželo,“ uvedl.
Jak omezit energetickou závislost EU na Rusku?
Šéf polské vlády Donald Tusk dlouhodobě volá po omezení energetické závislosti EU na Rusku. Podle něj by měla vzniknout energetická unie, která by koordinovala zajištění surovin pro všechny státy osmadvacítky, a to ve větší míře ze zemí mimo Rusko. K tomu by však bylo potřeba, aby začal plně fungovat vnitřní unijní energetický trh a zlepšila se infrastruktura pro tok plynu.
„Tuskův plán je ambiciózní, jde správným směrem, ale bude narážet na obrovské množství praktických problémů,“ prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Obchodníci s plynem jsou privátní firmy, mají své obchodní zájmy a pro národní vlády i Evropskou komisi bude obtížné je ovlivnit.
S návrhem na vytvoření energetické unie ale nesouhlasí eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. Řekl to v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Na politicky dosaženou jednotnou cenu (plynu) nepřistoupím,“ prohlásil Oettinger. „Plyn je pro EU produkt, ne politická zbraň,“ dodal.
Podle něj by nejlepší obranou proti silné pozici Gazpromu vůči evropským zemím bylo posílení tržních mechanismů v EU. Pokud se podaří vybudovat infrastrukturu tak, aby umožnila tok plynu všemi směry, a zároveň budou odstraněny tržní překážky, cena plynu v Unii se podle Oettingera automaticky vyrovná. Rusko tak podle něj už nebude moct uplatňovat rozdílnou cenovou politiku vůči různým zemím a stavět je proti sobě. Oettinger také doporučil, aby evropské země zvýšily své zásoby plynu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nechal slyšet, že ho znepokojuje absence konkrétních evropských návrhů na řešení dluhu, který vznikl Ukrajině za odběr ruského plynu. Ze strany Evropské unie proto očekává aktivnější přístup. Rusko podle Putina už počátkem dubna navrhlo uspořádat konzultace o stabilizaci ukrajinské ekonomiky a dodávkách ruského plynu. Konkrétní návrhy ale od Evropské unie Moskva nedostala. „Rusko je dál otevřené konzultacím a společnému úsilí o normalizaci situace. Doufáme v aktivnější dialog s Evropskou komisí,“ prohlásil šéf Kremlu.
