Ukrajina prudce zvýší úrokové sazby. Brání se inflaci

Kyjev – Ze 14 na 19,5 procenta stoupne v pátek úroková sazba ukrajinské centrální banky. Hlavním cílem je omezit rostoucí inflaci. Spotřebitelské ceny se na Ukrajině v loňském roce zvýšily téměř o čtvrtinu, což je nejrychlejší tempo za posledních 14 let. Guvernérka banky Valerija Hontarevová rovněž uvedla, že banka se dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na podmínkách rozšíření finanční pomoci pro Ukrajinu.

Guvernérka Hontarevová už v lednu vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti „totální finanční krizi“, v níž se země podle ní nachází. Ukrajinská ekonomika bojuje s negativními dopady vyvolanými jednak vojenskými střety s proruskými separatisty na východě země, ale také ruskou anexí Krymu.

  • "Myslím, že ukrajinský lid má rozumné očekávání, naším cílem je ale postarat se o to, abychom se v roce 2016 dostali k ekonomickému růstu," prohlásila ukrajinská ministryně financí Natalie Jarešková.

Základní úroková sazba se dnešním rozhodnutím dostane na trojnásobek úrovně 6,5 procenta ze začátku loňského roku. Loni banka tuto sazbu zvýšila celkem třikrát. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají však zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky. Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském třetím čtvrtletí meziročně snížil o více než pět procent.  

Nahrávám video
Ukrajina od pátku prudce zvýší úrokové sazby
Zdroj: ČT24

„Ani velmi vysoké úrokové sazby pro většinu investorů nevyváží riziko, které je nyní s investicemi na Ukrajině svázané, je to spíše očekávaný nezbytný krok, ale jeho účinnost bude nejspíše velmi omezená. Ukrajina se dnes bude muset spolehnout na jednoho jediného investora a tím je Mezinárodní měnový fond,“ říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Podobnému rozhodnutí, zda spíše podpořit hospodářský růst, nebo omezit inflaci, čelí i ruská centrální banka. Ta v prosinci zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Minulý týden však základní úrok naopak snížila o dva procentní body na 15 procent, aby podpořila ekonomiku.

Ukrajina už se dohodla s MMF

Mezinárodní měnový fond v dubnu schválil Ukrajině dvouletý program hospodářské pomoci v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (dnešních 408 miliard Kč), který má odvrátit hrozící kolaps ukrajinské ekonomiky. Začátkem září MMF varoval, že Ukrajina by mohla potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až 19 miliard dolarů, pokud bude konflikt na východě země pokračovat i v příštím roce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla s odvoláním na své zdroje, že administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa nepočítala s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
01:35Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 4 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 22 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánovčera v 12:46

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...