Ubývá českých firem, které se schovávají v daňových rájích. Nejvíce jich je stále v Nizozemsku

V daňových rájích je „zaparkováno“ nejméně tuzemských firem za posledních pět let. V loňském roce se jejich počet snížil o 154 na 13 031. Majitelé prostřednictvím daňových rájů kontrolují 2,7 procenta českých podniků, do jejich základního kapitálu investovali přes 409 miliard korun. Statistiky zveřejnila poradenská společnost Bisnode. Doplnila, že na Slovensku je trend opačný.

Z 22 sledovaných zemí zaznamenala společnost odliv u dvou třetin. Nejvíc ztrácely tradiční destinace jako Nizozemsko a Seychely. Naopak se dařilo méně známým lokalitám, například Hongkong či Spojené arabské emiráty.

Od roku 2013 také klesá podíl firem s majitelem z daňového ráje na tuzemské podnikatelské základně. Zatímco v roce 2013 bylo z daňového ráje kontrolováno 3,3 procenta českých podnikatelských subjektů, ke konci roku 2016 to bylo 2,9 procenta a loni 2,7 procenta.

Zájem podnikatelů o daňové ráje dosáhl svého vrcholu v roce 2015, od té doby klesá. Mezi lety 2016 a 2017 došlo podruhé v historii k meziročnímu poklesu celkového počtu tuzemských společností ovládaných, často formálně, z daňového ráje. Aktuálně má matku v daňovém ráji nejméně firem za posledních pět let.
Petra Štěpánová
analytička Bisnode

Loňský odliv firem z daňových rájů táhly především společnosti, které přesunovaly sídlo své matky z Nizozemska. Tento trend je patrný již od roku 2010, kdy z Nizozemska bylo vlastněno 4519 českých firem. Loni jich bylo 3755.

Podnikatelé také stahují své firmy ze Seychel. Počet firem se seychelským vlastníkem začal klesat v roce 2015, loni se snížil o 70 na 803, tedy o osm procent.

Téma daňových rájů se stalo aktuálním na jaře 2016, když aféra tzv. Panamských dokumentů (Panama Papers) odhalila, že desítky světově významných osob z politiky i byznysu ukrývají zisky v daňových rájích. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty firmy Mossack Fonseca také na 283 Čechů. 

  • Země                        2015     2016     2017
  • Nizozemsko          4194   3912    3755
  • USA                          2990  3035     3047
  • Kypr                         2151   2175    2205
  • Celkem             13 419   13 185 13 031
  • Zdroj: Bisnode

Za daňový ráj se obecně považují země, kde jsou například mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy či jednotlivci. Tyto země také poskytují málo nebo žádné informace zahraničním daňovým orgánům. Jednotná všeobecně přijatá definice daňových rájů však neexistuje.

EU na seznam daňových rájů loni v prosinci zařadila 17 států: Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty.

Černý seznam daňových rájů se zkrátil

V pondělí informovala agentura Reuters o tom, že úředníci Evropské unie navrhli stáhnout osm zemí z takzvané černé listiny daňových rájů. EU sestavila listinu loni v prosinci a v současnosti zahrnuje 17 zemí. Nyní však úředníci EU doporučují vyjmout ze seznamu Panamu, Jižní Koreu, Spojené arabské emiráty, Barbados, Grenadu, Macao, Mongolsko a Tunisko.

Tyto země se podle nich zavázaly změnit svá daňová pravidla. O návrhu mají jednat ve středu velvyslanci EU. Očekává se, že bude přijat příští týden na zasedání ministrů financí EU v Bruselu.

Mezinárodní nevládní organizace Oxfam (charitativní organizace, která sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě) nedávno uvedla, že podle vlastních kritérií Evropské unie by na listinu měly být zařazeny i čtyři členské státy Unie: Irsko, Lucembursko, Malta a Nizozemsko. Státy EU jsou však z tohoto seznamu automaticky vyňaty.

Zájem slovenských firem naopak roste

Počet slovenských firem, které mají vlastníka v některém z daňových rájů loni vzrostl na nové maximum nejméně za posledních 12 let, informovala Bisnode. Majitele v daňovém ráji tak na konci minulého roku mělo 4796 slovenských společností.

Je to o půl procenta více než v předchozím roce. Oblíbeným daňovým rájem slovenských podnikatelů je Kypr, kde sídlilo 1106 mateřských společností slovenských firem. 

Bisnode upozorňuje, že počet firem se zvýšil navzdory nařízením, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům. Slovensko v minulosti zavedlo srážkovou daň na platby do některých daňových rájů, aby omezilo možnost podniků vyhýbat se placení daní v plné výši na Slovensku. Pro firmy, které uskutečňují větší obchody se státem a samosprávou, Bratislava také zavedla povinnost odtajnit svou vlastnickou strukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...