Mongolsko, Bahrajn i Jižní Korea. Evropská unie zveřejnila černou listinu daňových rájů

Nespolupracují dostatečně v daňových záležitostech, a tak je ministři financí členských zemí EU zařadili na černou listinu daňových rájů. Seznam tvoří 17 států. Dalších 47 jurisdikcí bylo zařazeno na takzvanou šedou listinu zemí, které zatím v daňové oblasti neplní požadavky EU, ale slíbily učinit patřičné změny.

Seznam podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.

Země zařazené na černou listinu by mohly ztratit přístup k finančním prostředkům z EU. O dalších možných opatřeních proti těmto zemím bude rozhodnuto v příštích týdnech, uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. 

„Ministři tomu projektu dali velkou politickou podporu a kladli důraz, aby se do budoucna pracovalo na tom, jaké sankce budou uplatňovány v případě, že ty země neupraví své režimy,“ uvedla Milena Hrdinková z českého ministerstva financí.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír (Směr-SD) považuje za jedno z nejúčinnějších opatření přijetí srážkové daně při každém převodu peněz do daňových rájů. Konkrétně daň ve výši 35 procent má za dostatečně demotivační a odrazující od udržování finančních vztahů s těmito státy. Uvedl to pro internetové vydání deníku Sme. 

Problematiku daňových úniků a daňových rájů řeší Brusel již delší dobu. Téma nabralo novou intenzitu letos na podzim, kdy zveřejnění velké série dokumentů označovaných jako Paradise Papers ukázalo, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. 

V EU je daňová problematika svrchovanou věcí členských zemí, státy Unie si tak budou moci samy z doporučeného seznamu opatření vybrat, jak se chtějí k daňovým rájům chovat. Diplomaté naznačují například možnost, že by národní daňové úřady pečlivěji prověřovaly společnosti, které v zemích ze seznamu mají své sídlo.

„Daně v zemích Evropské unie jsou vysoké. To motivuje mnohé občany i firmy k obcházení daňových předpisů. Bojem proti daňovým rájům nezměníme tuto základní motivaci. Výsledek proto bude horší než ten očekávaný,“ domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Za daňový ráj se obecně považují země, kde jsou například mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy či jednotlivci. Tyto země také poskytují málo nebo žádné informace zahraničním daňovým orgánům. Jednotná všeobecně přijatá definice daňových rájů však neexistuje.

Mezinárodní nevládní organizace Oxfam (charitativní organizace, která sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě) nedávno uvedla, že podle vlastních kritérií Evropské unie by na listinu měly být zařazeny i čtyři členské státy Unie: Irsko, Lucembursko, Malta a Nizozemsko (zvláště v posledně jmenovaném státu mají sídlo i četné „české“ firmy). Státy EU jsou však z tohoto seznamu automaticky vyňaty.

České firmy a daňové ráje

Poradenská společnost Bisnode letos v říjnu uvedla, že od roku 2015 začal klesat počet českých společností, které mají vlastníka v destinaci považované za daňový ráj. Za prvních devět měsíců letošního roku se jejich počet snížil o 53 na 13 132. Ztráta zájmu podnikatelů o daňové ráje souvisí se zvyšujícím se mezinárodním tlakem. 

„Důvodem je příznivý vývoj v české legislativě, svůj díl sehrála kauza Panama Papers. Stejně tak sílí celosvětová regulace, mezinárodní tlak na odhalování skutečných vlastníků nebo prolomení bankovního tajemství,“ uvedla tehdy pro agenturu ČTK analytička Bisnode Petra Štěpánová. Připomněla, že k výměně informací o bankovních účtech se přihlásilo 101 zemí světa.

Za prvních devět měsíců letošního roku se nejvíc snížil počet firem, které mají majitele z Nizozemska (pokles o 81), Seychel (40), Lucemburska (22) a Britských Panenských ostrovů (16). Naopak největší přírůstky zaznamenal Hongkong (46 nových), Malta (33) a Spojené arabské emiráty (22). Těmto třem destinacím se vyhnula změna trendu. Počet českých společností, jejichž vlastník má registrované sídlo v těchto zemích, od roku 2010 kontinuálně roste, dodala Štěpánová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...