Mongolsko, Bahrajn i Jižní Korea. Evropská unie zveřejnila černou listinu daňových rájů

Nespolupracují dostatečně v daňových záležitostech, a tak je ministři financí členských zemí EU zařadili na černou listinu daňových rájů. Seznam tvoří 17 států. Dalších 47 jurisdikcí bylo zařazeno na takzvanou šedou listinu zemí, které zatím v daňové oblasti neplní požadavky EU, ale slíbily učinit patřičné změny.

Seznam podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.

Země zařazené na černou listinu by mohly ztratit přístup k finančním prostředkům z EU. O dalších možných opatřeních proti těmto zemím bude rozhodnuto v příštích týdnech, uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. 

„Ministři tomu projektu dali velkou politickou podporu a kladli důraz, aby se do budoucna pracovalo na tom, jaké sankce budou uplatňovány v případě, že ty země neupraví své režimy,“ uvedla Milena Hrdinková z českého ministerstva financí.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír (Směr-SD) považuje za jedno z nejúčinnějších opatření přijetí srážkové daně při každém převodu peněz do daňových rájů. Konkrétně daň ve výši 35 procent má za dostatečně demotivační a odrazující od udržování finančních vztahů s těmito státy. Uvedl to pro internetové vydání deníku Sme. 

Problematiku daňových úniků a daňových rájů řeší Brusel již delší dobu. Téma nabralo novou intenzitu letos na podzim, kdy zveřejnění velké série dokumentů označovaných jako Paradise Papers ukázalo, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. 

V EU je daňová problematika svrchovanou věcí členských zemí, státy Unie si tak budou moci samy z doporučeného seznamu opatření vybrat, jak se chtějí k daňovým rájům chovat. Diplomaté naznačují například možnost, že by národní daňové úřady pečlivěji prověřovaly společnosti, které v zemích ze seznamu mají své sídlo.

„Daně v zemích Evropské unie jsou vysoké. To motivuje mnohé občany i firmy k obcházení daňových předpisů. Bojem proti daňovým rájům nezměníme tuto základní motivaci. Výsledek proto bude horší než ten očekávaný,“ domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Za daňový ráj se obecně považují země, kde jsou například mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy či jednotlivci. Tyto země také poskytují málo nebo žádné informace zahraničním daňovým orgánům. Jednotná všeobecně přijatá definice daňových rájů však neexistuje.

Mezinárodní nevládní organizace Oxfam (charitativní organizace, která sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě) nedávno uvedla, že podle vlastních kritérií Evropské unie by na listinu měly být zařazeny i čtyři členské státy Unie: Irsko, Lucembursko, Malta a Nizozemsko (zvláště v posledně jmenovaném státu mají sídlo i četné „české“ firmy). Státy EU jsou však z tohoto seznamu automaticky vyňaty.

České firmy a daňové ráje

Poradenská společnost Bisnode letos v říjnu uvedla, že od roku 2015 začal klesat počet českých společností, které mají vlastníka v destinaci považované za daňový ráj. Za prvních devět měsíců letošního roku se jejich počet snížil o 53 na 13 132. Ztráta zájmu podnikatelů o daňové ráje souvisí se zvyšujícím se mezinárodním tlakem. 

„Důvodem je příznivý vývoj v české legislativě, svůj díl sehrála kauza Panama Papers. Stejně tak sílí celosvětová regulace, mezinárodní tlak na odhalování skutečných vlastníků nebo prolomení bankovního tajemství,“ uvedla tehdy pro agenturu ČTK analytička Bisnode Petra Štěpánová. Připomněla, že k výměně informací o bankovních účtech se přihlásilo 101 zemí světa.

Za prvních devět měsíců letošního roku se nejvíc snížil počet firem, které mají majitele z Nizozemska (pokles o 81), Seychel (40), Lucemburska (22) a Britských Panenských ostrovů (16). Naopak největší přírůstky zaznamenal Hongkong (46 nových), Malta (33) a Spojené arabské emiráty (22). Těmto třem destinacím se vyhnula změna trendu. Počet českých společností, jejichž vlastník má registrované sídlo v těchto zemích, od roku 2010 kontinuálně roste, dodala Štěpánová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 18 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 21 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...