Mongolsko, Bahrajn i Jižní Korea. Evropská unie zveřejnila černou listinu daňových rájů

Nespolupracují dostatečně v daňových záležitostech, a tak je ministři financí členských zemí EU zařadili na černou listinu daňových rájů. Seznam tvoří 17 států. Dalších 47 jurisdikcí bylo zařazeno na takzvanou šedou listinu zemí, které zatím v daňové oblasti neplní požadavky EU, ale slíbily učinit patřičné změny.

Seznam podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.

Země zařazené na černou listinu by mohly ztratit přístup k finančním prostředkům z EU. O dalších možných opatřeních proti těmto zemím bude rozhodnuto v příštích týdnech, uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. 

„Ministři tomu projektu dali velkou politickou podporu a kladli důraz, aby se do budoucna pracovalo na tom, jaké sankce budou uplatňovány v případě, že ty země neupraví své režimy,“ uvedla Milena Hrdinková z českého ministerstva financí.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír (Směr-SD) považuje za jedno z nejúčinnějších opatření přijetí srážkové daně při každém převodu peněz do daňových rájů. Konkrétně daň ve výši 35 procent má za dostatečně demotivační a odrazující od udržování finančních vztahů s těmito státy. Uvedl to pro internetové vydání deníku Sme. 

Problematiku daňových úniků a daňových rájů řeší Brusel již delší dobu. Téma nabralo novou intenzitu letos na podzim, kdy zveřejnění velké série dokumentů označovaných jako Paradise Papers ukázalo, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. 

V EU je daňová problematika svrchovanou věcí členských zemí, státy Unie si tak budou moci samy z doporučeného seznamu opatření vybrat, jak se chtějí k daňovým rájům chovat. Diplomaté naznačují například možnost, že by národní daňové úřady pečlivěji prověřovaly společnosti, které v zemích ze seznamu mají své sídlo.

„Daně v zemích Evropské unie jsou vysoké. To motivuje mnohé občany i firmy k obcházení daňových předpisů. Bojem proti daňovým rájům nezměníme tuto základní motivaci. Výsledek proto bude horší než ten očekávaný,“ domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Za daňový ráj se obecně považují země, kde jsou například mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy či jednotlivci. Tyto země také poskytují málo nebo žádné informace zahraničním daňovým orgánům. Jednotná všeobecně přijatá definice daňových rájů však neexistuje.

Mezinárodní nevládní organizace Oxfam (charitativní organizace, která sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě) nedávno uvedla, že podle vlastních kritérií Evropské unie by na listinu měly být zařazeny i čtyři členské státy Unie: Irsko, Lucembursko, Malta a Nizozemsko (zvláště v posledně jmenovaném státu mají sídlo i četné „české“ firmy). Státy EU jsou však z tohoto seznamu automaticky vyňaty.

České firmy a daňové ráje

Poradenská společnost Bisnode letos v říjnu uvedla, že od roku 2015 začal klesat počet českých společností, které mají vlastníka v destinaci považované za daňový ráj. Za prvních devět měsíců letošního roku se jejich počet snížil o 53 na 13 132. Ztráta zájmu podnikatelů o daňové ráje souvisí se zvyšujícím se mezinárodním tlakem. 

„Důvodem je příznivý vývoj v české legislativě, svůj díl sehrála kauza Panama Papers. Stejně tak sílí celosvětová regulace, mezinárodní tlak na odhalování skutečných vlastníků nebo prolomení bankovního tajemství,“ uvedla tehdy pro agenturu ČTK analytička Bisnode Petra Štěpánová. Připomněla, že k výměně informací o bankovních účtech se přihlásilo 101 zemí světa.

Za prvních devět měsíců letošního roku se nejvíc snížil počet firem, které mají majitele z Nizozemska (pokles o 81), Seychel (40), Lucemburska (22) a Britských Panenských ostrovů (16). Naopak největší přírůstky zaznamenal Hongkong (46 nových), Malta (33) a Spojené arabské emiráty (22). Těmto třem destinacím se vyhnula změna trendu. Počet českých společností, jejichž vlastník má registrované sídlo v těchto zemích, od roku 2010 kontinuálně roste, dodala Štěpánová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
před 2 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 3 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 21 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.