U zrodu Becherovky byl recept na elixír života

Karlovy Vary/Praha - Karlovarská anglická hořká nebo třeba žaludeční hořká - tak se v úplných počátcích říkalo léku, ze kterého se časem stal slavný bylinný likér Becherovka. U jeho zrodu stál karlovarský lékárník a obchodník Josef Vitus Becher. Na počátku 19. století se seznámil s osobním lékařem říšského hraběte Maxmiliána Petenberga von Mietingena, který mu při odjezdu z Karlových Varů prozradil recept na údajný elixír života. Jeho úpravami vznikla slavná a dodnes pečlivě tajená receptura na slavný likér a jeden z vývozních artiklů lázeňského města.

Výrobě alkoholu se obchodník s koloniálním zbožím věnoval od svých 25 let, kdy si ve Varech pronajal vinopalnu a začal experimentovat s likéry. V létě 1805 se v jeho domě ubytoval hrabě Petenberg se svým osobním lékařem Christianem Frobrigem. S tím se Becher spřátelil a spolupracoval na experimentech, při kterých míchal bylinky, koření a alkohol. Doktor mu na rozloučenou zanechal jako poděkování lístek se zázračnou recepturou na žaludeční lék. Tu Becher dva roky piloval a v roce 1807 ji v lázeňském městě, kde se v té době léčily zejména neduhy zažívacího traktu, začal prodávat.

Tajemství svěřil svému synovi Johannovi, který firmu v roce 1838 převzal. Johann (Jan) Nepomuk Becher, jehož podpis je dnes na každé lahvi Becherovky, postavil novou továrnu na Steinberkách, kde je nyní firemní muzeum, a začal likér stáčet do typických plochých lahví, od roku 1907 odlévaných ze zeleného skla.

Becherův likér se zpočátku prodával jako lék, avšak po vystavění továrny v roce 1867 ho lidé kupovali již jako dostupný alkoholický nápoj. Tajemství složení a způsob výroby znají pouze dva lidé - firemní ředitel výroby a hlavní technolog, jak potvrdila průvodkyně v místním muzeu Miroslava Zouharová. Celý proces zrodu Becherovky přitom začíná mícháním více než 20 druhů bylinek.

5 minut
Rozhovor s Miroslavou Zouharovou
Zdroj: ČT24

Likérka je dnes součástí francouzského nápojového gigantu Pernod Richard. Ten v tomto finančním roce očekává mírný nárůst zisku. Pernod Ricard, jenž vlastní mimo jiné whisky Chivas Regal a koňak Martell, je druhým největším výrobcem alkoholických nápojů na světě. Na světovém trhu má zhruba pětinový podíl.

Druhá největší továrna svého druhu v ČR letos po téměř 150 letech opustila tradiční výrobní prostory v centru Karlových Varů. Investovala do nového závodu v okrajové čtvrti Bohatice. Historické domy svého bývalého provozu prodala už v loňském roce soukromé firmě. Podmínkou ale bylo zachování muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...