Praha – Poslanci zvedli ruku pro novelu zákona o veřejných zakázkách, která má zjednodušit jejich zadávání. Nabídky uchazečů by se nově měly posuzovat podle více kritérií než jenom ceny. Zákonodárci nicméně odmítli návrhy sněmovních výborů, aby se limit pro vícepráce u zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění zvýšil z 20 na 50 procent. Normu nyní dostane k projednání Senát a zakázky by se podle ní měly vypisovat od chvíle, kdy vyjde ve Sbírce zákonů. Původně se počítalo s účinností již od 1. ledna.
Ministerstvo pro místní rozvoj chce rozšířením hodnotících kritérií potlačit praxi, kdy jsou veřejné zakázky zadávány těm uchazečům, kteří nabídnou nejnižší cenu – aniž by se posoudila ostatní kritéria. Zadavatel tak bude moci uchazeče hodnotit třeba i podle kvalifikace a zkušeností pracovníků, kteří se na plnění zakázky budou podílet. Novela ruší také povinnost anulovat zadávací řízení v případě, že dorazí jediná nabídka.
Sami úředníci si mnohdy stěžovali na to, že se při výběru vítěze musejí řídit pouze cenou, i když vědí, že výsledná práce bude nekvalitní (podrobnosti zde). To by se nyní mělo změnit.
Členové dolní komory nicméně odmítli několik pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu. Jedním z nich bylo zvýšení limitu pro vícepráce z 20 na 50 procent u zakázek zadávaných bez uveřejnění. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová k tomu zaujala neutrální postoj s tím, že stejné opatření bude obsahovat zcela nový zákon o veřejných zakázkách. Ten hodlá sněmovně předložit do konce příštího roku.
Poslanec Jan Farský (TOP 09 a Starostové) se zvýšením limitu zásadně nesouhlasil – podle něj by otevřelo dveře korupci. „Zvýšení limitu pro vícepráce až na 50 procent je úprava s obrovským korupčním potenciálem,“ varovala také Hospodářská komora. Neprošel ani návrh hospodářského výboru, aby se nemusely vypisovat zakázky na právní služby.
-
„Padesátiprocentní limit je nepřiměřeně vysoký a povede ke zneužívání a umělému navyšování konečných cen zakázek. Taktéž polovina námi oslovených zadavatelů s ním nesouhlasí a čtvrtina se obává, že povede k posílení netransparentnosti a korupce,“ říká ředitel společnosti Otidea Tomáš Langr.
Právnička a zakladatelka sdružení Veřejnost proti korupci Hana Marvanová považuje za lepší ponechat hranici na 20 procentech, podle ní je však v tomto ohledu ČR přísnější než evropské směrnice. Problémem je podle ní spíše špatně zadávaná projektová dokumentace. „Cestou jsou podrobné přesné projekty ze strany státu, které počítají se všemi eventualitami,“ řekla. Cena za vícepráce by pak neměla narůstat.
Předloha by rovněž měla urychlit řízení u antimonopolního úřadu. Stanoví totiž, že pokud bude chtít někdo zpochybnit výběrové řízení, bude muset skládat kauci až deset milionů korun. Dosud byla horní hranice dva miliony. Že podání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže neúspěšní uchazeči používají jako nástroj konkurenčního boje, si tuzemské firmy dlouhodobě stěžují. Upozornil na to i předseda úřadu Petr Rafaj. „Jenom chtějí zdržovat a bránit tomu, aby byla zakázka zadána,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce (více zde).
Novela EIA rozděluje ekology a stavebníky
Dolní komora schválila i novelu, která by měla posílit vliv veřejnosti na povolování staveb. Počítá mimo jiné s tím, že výsledky řízení o posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) budou závazné pro navazující územní či stavební řízení. Dotčeným úřadům se také rozšíří jejich informační povinnost a v celém procesu by měla mít větší slovo veřejnost.
Kritici namítají, že se tím pozdrží realizace důležitých projektů, hlavně infrastrukturních staveb (čtěte víc). „Problém takzvané dotčené veřejnosti je čirý populismus. V každé fázi výstavby bude odkladný účinek, což znamená, že kdokoliv do toho bude moct v jakékoliv fázi výstavby 'hodit vidle'. Povede to k tomu, že se nebude vůbec stavět,“ reagoval prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.
Nové podmínky odmítá i Hospodářská komora. „Do procesů povolování nových staveb budou moci vstupovat 'zelené iniciativy', kterým k žalobní legitimaci postačí pouhých 200 neověřených podpisů. Žaloba podaná takovou iniciativou bude mít automatický odkladný účinek, který může v podstatě jakýkoli stavební záměr zastavit na roky či desetiletí a významně tak ohrozit další vývoj stavebnictví v ČR,“ varovala mluvčí komory Lenka Vodná.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je však nutné zákon přijmout, jinak by hrozily problémy s čerpáním evropských dotací. Vedle služebního zákona byla nová legislativa EIA jednou z podmínek, aby Evropská komise podepsala s Českem strategickou Dohodu o partnerství. Tento dokument určuje, jakým způsobem bude Česko čerpat prostředky z evropských fondů v programovém období 2014 až 2020 (více zde).
Ekologové přijetí normy vítají. „Vládní novela zavádí omezující podmínku pro účast občanů na rozhodování o spalovnách a chemičkách. Další pokusy o omezení však již poslanci odmítli. Zároveň se postavili za účinný přístup lidí ke spravedlnosti. Schválený zákon tak přinese rychlejší a spravedlivější rozhodování. Možnost připomínkovat velké projekty mají však Češi omezenu více než například naši sousedé na Slovensku,“ komentoval Daniel Vondrouš z asociace ekologických organizací Zelený kruh. Zákon by měl platit od 1. března 2015.
Proti jsou naopak občanští demokraté. „Myslím si, že zákon může českou ekonomiku poměrně výrazně zbrzdit. Sice budeme mít možnost, že nám Evropská unie milostivě dovolí podepsat tu smlouvu a čerpat prostředky, ale my nebudeme mít možná ty peníze za co utratit, protože dojde k zablokování celé řady probíhajících řízení ve věci povolování významných investičních staveb,“ říká Jan zahradník (ODS).
Vynětí půdy z fondu bude levnější
Sněmovnou prošla i vládní novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato norma snižuje platby za vynětí půdy z fondu a zavádí výjimky pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách. Obce by zároveň měly dostat za zábor půdy víc peněz – podíl státního rozpočtu klesne ze 75 na 55 procent a podíl obcí vzroste z 10 na 30 procent.
Kabinet novelizací reaguje na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy platby rostly kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy.
Pokud zákon schválí Senát a podepíše prezident, bude možné nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany odejmout jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převáží nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.
