Společnost Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal Pavla Tykače podala závaznou nabídku na koupi německých dolů a elektráren, které prodává švédská společnost Vattenfall. Stejný krok učinil i společný podnik Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a firmy PPF Investments. Další uchazeči, polostátní ČEZ a německá firma Steag, naopak oznámili, že nabídku nepodají.
Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová uvedla, že hlavním důvodem pro nepodání závazné nabídky ze strany ČEZ je prohlubující se nepříznivý vývoj velkoobchodních cen elektřiny, které mají dopad na ekonomické ukazatele i délku provozu klasických elektráren. Vliv podle ní má i přetrvávající nejistota ohledně předčasného utlumování provozu uhelných zdrojů v Německu. „Společnost je však i nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje,“ dodala.
Ani další ze zájemců, německá energetická společnost Steag s partnerskou australskou investiční skupinou Macquarie, podle zdrojů agentury Reuters oficiální nabídku nepodá. Podle nich však Vattenfall bude muset poskytnout finanční příspěvek, aby ztrátové provozy udržel v chodu. Firmy zároveň údajně navrhly založit nadaci, která by hnědouhelná aktiva Vattenfallu spravovala. Návrh podle jednoho ze zdrojů počítá s tím, že samotný Vattenfall by do nadace přispěl částkou nejméně dvou miliard eur (54 miliard korun) „v závislosti na vývoji cen elektrické energie“. Tento model by podle Reuters zajistil, že ze ztrátových provozů nebudou odtékat žádné finance a nebudou se vyplácet žádné dividendy.
Podle dřívějších informací Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů. Jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů.
Vattenfall prý uvažuje o odkladu prodeje
Německý ekonomický list Handelsblatt minulý týden s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců podle zdrojů listu totiž není ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej německých aktiv by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard korun). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.
Vattenfall tak prý uvažuje o odkladu prodeje, případně o odprodeji pouze některých částí. Rovněž přemýšlí o založení fondu nebo nadace, která by zmíněné aktivity převzala.
EPH v současnosti již v Německu vlastní těžební společnost Mibrag a firmu HSR, jež provozuje hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus a povrchový důl Schöningen. Nabídka EPH předpokládá oddělené provozování společností Mibrag a Vattenfall, při zachování současného organizačního uspořádání a za současného managementu.
Největším akcionářem EPH je spolu s Danielem Křetínským Patrik Tkáč. Společně drží dvě třetiny akcií. Ve firmě PPF Investments má menšinový podíl nejbohatší Čech Petr Kellner. PPF Investments operuje zcela nezávisle na finanční skupině PPF, ve které má Kellner majoritu. Ten přes ní ale investuje do nových projektů.
